Těžba pokladů ukrytých pod Českem: Zmizí zisky do zahraničí?

Vláda dnes schválila novou státní surovinovou politiku ČR v oblasti nerostných surovin. Dokument byl vytvořen na období zhruba 15 let. Úřad v něm mimo jiné navrhuje zpracovat materiál, týkající se tzv. moderních high-tech surovin na území Česka.

Ministr Jiří Havlíček uvedl na tiskovce jejich příklady: „Jsou třeba pro moderní průmyslová odvětví. Mám na mysli například kovy nebo prvky jako lithium, tantal, niob, rubidium a další.“

Česká státní správa má o těchto komoditách kusé informace, upozornil ministr. Právě lithia však má ČR poměrně velké zásoby – až 1,4 milionu tun se nachází v nalezišti pod Cínovcem v Krušných horách.

Jde o investice za miliardy

Z dřívějších vyjádření investorů vyplývá, že právě investice do těžby lithia v Krušných horách se mohou pohybovat v řádech miliard korun. Těžba kovu, který se využívá na výrobu baterií, může začít za několik málo let.

„V této oblasti jsou zajímavé i obsahy niobu, tantalu a rubidia, které by mohly případnou těžbu ekonomicky zhodnotit. Všechny tyto kovy jsou důležitými komponentami například pro využití alternativních energetických zdrojů či pro výrobu speciálních materiálů,“ uvedlo v materiálu MPO.

Česko má poklad v kovu budoucnosti: Lithium pod Cínovcem i ve Slavkovském lese

Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa dnes uvedl, že by byla škoda stát se velmocí v těžbě lithia a přenechat high-tech vývoj a výrobu baterií dravějším státům.

„V Česku navíc sídlí několik stovek strojírenských firem, které vyrábějí pro větrné, vodní nebo biomasové zdroje. Dá se to dobře spojit a Česko se může zase dostat na mapu perspektivního průmyslu postaveného na obnovitelných zdrojích a akumulaci čisté elektřiny,“ dodal.

Obavy z toho, že peníze zmizí v zahraničí

S high-tech surovinami jsou však spjaté obavy, aby zisky z jejich těžby či zpracování nemizely v zahraničí v případě, že stát přenechá např. těžbu lithia zahraničním investorům. 

Tyto obavy se ozývají např. z Ústeckého kraje delší dobu. Upozorňuje na to i poslanec Michal Kučera, šéf poslaneckého klubu TOP 09. Ve svém dřívějším komentáři upozorňuje, že naleziště lithia v Krušných horách je tak velké, že může konkurovat i ložiskům v USA. Jenže o těžbu má zájem i australská společnost.

„Je ale nezbytné zajistit, aby větší část financí z této suroviny zůstávala v České republice, a to převážně v Ústeckém kraji. Není možné, aby obyvatelé v okolí těžby nezaznamenali nárůst své životní úrovně a zlepšení kvality života. Proto je nutné nastavit těžbě takové podmínky, které by to zajistily,“ říká Kučera, podle kterého by sice těžba lithia neměla zničující důsledky, ale životní prostředí by se nemělo prodávat lacino. 

Dokument připomíná i osud OKD

Těžba hlavních nerostných surovin však v Česku dlouhodobě a trvale klesá. Nejvíce se těží hnědé uhlí a stavební kámen. Předchozí surovinová politika ČR je přitom notně zaprášená – pochází z roku 1999. Nový dokument připomíná i to, že např. u těžby černého uhlí má Česko sice relativně velké zásoby v řádu miliard tun, ale ne u všech ložisek se těžba ekonomicky vyplatí.

Horníci vzali výplaty příspěvku útokem: Měsíčně dostávají až osm tisíc

S odkazem na aktuální problémy společnosti OKD upozorňuje na to, že situace v evropském černouhelném hornictví je nyní složitá. „V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu,“ uvádí materiál.

Za nezbytnost pro ČR označuje dokument udržet dlouhodobou schopnost těžit hnědé uhlí. A to mimo jiné jako „plán B“ pro případ, kdyby z nějakého důvodu například nebyly postaveny nové jaderné bloky, či byla ČR nucena některé své jaderné reaktory odstavit.

Uranové doly? Nevyplatí se

Dokument řeší i budoucí těžbu uranu. „S přihlédnutím k současným cenám uranu na světových komoditních burzách lze konstatovat, že za současných podmínek není těžba uranu na území ČR rentabilní nebo je na její hranici,“ stojí v dokumentu.

Ministr Havlíček naopak doufá, že se podaří detailněji zpracovat potenciál Česka v případě high-tech surovin a jejich nalezišť. „Abychom případně zapojili mnohem větší zapojení státu do celého procesu využívání těchto surovin v ČR ve prospěch ČR a českého průmyslu,“ podotkl ministr, který ve funkci nahradil Jana Mládka.

Cílem je více se orientovat na domácí možnosti získání těchto surovin. „Pokusit se tam, kde bude možné, snížit naši dovozní závislost na jiných státech,“ podotkl ministr. I k tomu má sloužit dnes schválený stěžejní strategický materiál, jehož cílem je nastavení surovinové diplomacie ČR.

„Završil se tak více než roční proces projednávání a schvalování tohoto důležitého koncepčního materiálu,“ podotkl Havlíček s tím, že jde o kompromis mezi orgány státní správy, neziskovkami, ale třeba i obcemi, ke kterému bylo také vypracované stanovisko SEA ohledně dopadů na životní prostředí. 

VIDEO: Ministr Havlíček si pochvaloval schválení nové surovinové koncepce ČR