Tvrdé arabské tresty: 3 miliony či 15 let za podporu pro nenáviděné muslimy

Katarská krize se prohlubuje. Čtyři arabské státy, které přerušily tento týden diplomatické styky s Katarem kvůli jeho údajné podpoře terorismu, ve společném prohlášení označily za teroristy 59 lidí a tucet organizací spjatých s Katarem. Tahle vážná roztržka v arabském světě přitom ohrožuje stabilitu v oblasti.

Na „černém seznamu“ teroristických organizací se ocitly i charitativní fondy operující z Kataru. V prohlášení vydaném jménem Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů (SAE), Egypta a Bahrajnu je také zmíněn duchovní vůdce Muslimského bratrstva, vlivný sunnitský duchovní šajch Júsuf al-Karadáví, kterému Katar poskytl azyl.

Krize mezi muslimy: Český arabista promluvil o tom, proč nemají v lásce Katar

Arabské země, které se postavily proti Kataru, viní malou, leč velmi bohatou zemi se zásobami ropy a zemního plynu z podpory právě Muslimského bratrstva či palestinského Hamasu.

Tvrdé pokuty za podporu na sociálních sítích

Vedle silné protikatarské rétoriky však Emiráty přistupují i k hrozbě směrem k vlastním obyvatelům. O tvrdých postizích hrozících za podporu Kataru informovala televize Al-Arabíja. Generální prokurátor Hamad Sajf Šamsí uvedl, že vyjadřování sympatií vůči Kataru na sociálních sítích bude považováno za kybernetický zločin a bude trestné.

Hrozit za něj bude tři až 15 let vězení nebo minimálně pokuta v přepočtu asi 140 tisíc dolarů (zhruba 3,2 milionu korun). Toto rozhodnutí bylo podle prokurátora přijato v reakci na „agresivní a nezodpovědnou politiku“ Kataru v regionu.

VIDEO: Donald Trump nedávno navštívil Saúdskou Arábii. Zúčastnil se i tradičního šavlového tance

Země Perského zálivu tak pokračují v dalších vyjádřeních, které ukazují nesmiřitelné postoje obou stran. Katar prohlásil, že svou zahraniční politiku nezmění a nenechá si do ní zasahovat.

„Byli jsme izolováni, protože jsme úspěšní a progresivní. Jsme platformou pro mír, ne pro terorismus,“ uvedl v Dauhá katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Postoj zemí v čele se Saúdskou Arábií a Egyptem označil za bezprecedentní a nepřátelský. 

Egypt chce prošetřit výkupné, které měl Katar vyplatit teroristům

Egypt požádal Radu bezpečnosti OSN o vyšetřování výkupného, které Katar údajně vyplatil teroristické skupině v Iráku za katarské lovce unesené v prosinci 2015. Část rukojmích, mezi nimiž byli členové katarské vládnoucí rodiny, byla propuštěna loni, zbytek letos v dubnu.

Katařané však řeší i jiný problém. Katarská televize Al-Džazíra, kterou některé arabské země tento týden opět obvinily z podpory radikálních islamistů a uzavřely její pobočky, se prý stala terčem masivního hackerského útoku.

Už od svého vzniku v roce 1996 vyvolává Al-Džazíra značné kontroverze, protože se nevyhýbá tématům ožehavým jak pro arabskou společnost, tak pro Západ.

Do Kataru míří turečtí vojáci

Emiráty naopak obvinily Katar, že spor vyhrocuje spojenectvím se dvěma nearabskými zeměmi – Tureckem a Íránem. Írán je přitom šíitský, mezi ním a Saúdy panuje nenávist. 

„Žádost o politickou ochranu od dvou nearabských zemí a o vojenskou ochranu od jedné z nich může být novou tragikomickou kapitolou,“ navezl se do Kataru ministr zahraničí SAE Anvar Džardžaš.

Supermarkety vzali útokem, ruší se lety: Katarská krize v islámském světě

Vojenskou ochranou mínil tureckou základnu v Kataru – turecký parlament ve středu schválil dohody, na jejichž základě by do Kataru mohlo přijíždět až 3000 tureckých vojáků.

Tyto dohody ale byly sjednány ještě před vypuknutím současné diplomatické krize. „Turecké jednotky přicházejí do Kataru kvůli bezpečnosti v celém regionu,“ vysvětloval krok tureckého parlamentu katarský ministr zahraničí.

Turecko má vojenskou základnu v Kataru na základě dohody z roku 2014, nyní je tam asi 150 jeho vojáků. V Kataru mají vojenskou základnu i USA – její chod by podle dnešního vyjádření katarského ministra neměl být nijak ohrožen.