8°C
Každý Čech vyhodí 81 kilo jídla ročně. Rodiny nechávají zkazit půlku nákupů
Na každého Čecha ročně připadne až 81 kilogramů zbytečně vyhozených potravin. Celkem jde podle odhadů o více než 730 tisíc tun potravin, tedy asi 6 procent veškeré tuzemské produkce. Nejvíce se plýtvá přímo v domácnostech, kde se spousta jídla zkazí. Velké množství se zbytečně „ztratí“ také při výrobě.
Evropa plýtvá jídlem. Každoročně se tady vyhodí až 88 milionů tun potravin v hodnotě 3,8 bilionů korun. V porovnání s ostatními státy EU plýtvají Češi podstatně méně, vyhodí zhruba polovinu toho, co běžný Evropan.
Přesto podle loňského průzkumu CVVM dvě třetiny českých domácností vyhazují nejméně 10 procent zakoupených potravin. Až 4 % domácností dokonce běžně vyhazují více než čtvrtinu jídla.
Zkažené jídlo putuje do koše
Nejčastějším důvodem je, že se jídlo jednoduše zkazí, a proto putuje do koše. Vyhazují se ale i různé odkrojky nebo jídlo, které se uvaří, ale nestihne dojíst. „Lidé si často pletou pojmy minimální trvanlivost a spotřebujte do. Po skončení doby minimální trvanlivosti je zboží obvykle zcela v pořádku a nemusí se vyhazovat. Termín spotřebujte do značí, že jídlo nemusí být po datu zdravotně nezávadné,“ uvedla Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo.
Podívejte se, kolik jídla v průměru každý Čech vyhodí. Blesk.cz dal do košíků 80 kilogramů potravin:
Velké potravinové ztráty vznikají podle iniciativy také při výrobě a prodeji zákazníkům. Třeba nevzhledné plodiny, které neprojdou přísnými estetickými standardy obchodních řetězců, často končí zaorané v poli nebo v odpadu.
Některé tuzemské obchody kvůli tomu začaly loni prodávat „křivé“ ovoce a zeleninu. Zatím to vypadá, že zájem o tyto plodiny mezi lidmi roste. „Těší nás, že máme pozitivní ohlasy od našich zákazníků. I z toho důvodu rozšiřujeme počet obchodů, kde bude ovoce a zelenina nestandardních tvarů a velikostí k dostání,“ řekl Patrik Dojčinovič ze společnosti Tesco.
Potvrzují to i další řetězce. „Zákazníci mají o tento sortiment velký zájem, neboť pochází výhradně od tuzemských farmářů a je minimálně o 10 procent levnější, přičemž jedinou odlišností je právě nedokonalý tvar či barva produktů,“ uvedla Monika Lebedová z Penny Market.
„Stále rozšiřujeme odběr ovoce a zeleniny od českých farmářů a v rámci naší dlouhodobé spolupráce od nich odebíráme veškerou produkci, tedy i výpěstky, které nevypadají dokonale a neodpovídají standardním kritériím,“ uvedla mluvčí Globusu Pavla Hobíková s tím, že ze začátku o křivé potraviny zájem nebyl a lidé tuto nabídku hodnotili spíše negativně. Právě z důvodu nezájmu nanabízí nevzhledné plodiny třeba Kaufland.
Brusel chce omezit plýtvání
Některé české obchody už delší dobu darují neprodané potraviny, které by jinak skončily v odpadu, potravinovým bankám. Z těch pak jídlo míří do organizací poskytujících sociální služby. Například potravinová banka v Liberci rozdělila za čtyři roky svého fungování potřebným 154 tun potravin.
Do boje s plýtváním tento týden vyrazili také europoslanci a odhlasovali návrh, podle kterého by do roku 2030 mělo množství vyhozeného jídla v celé EU klesnout na polovinu. Snazší by mělo být také darování potravin, například díky úplnému osvobození od daně. Přípravou konkrétní legislativy by se nyní měli zabývat úředníci unie.
, např. hnědočeši, kteří si jídla neváží, (proč taky) a vyhazují jídlo z předešlého dne. Ti hlavně zvyšují statistiku. 
Kdo umí hospodařit jídlem i penězi, umí si spočítat, kolik jídla koupit a uvařit, aby nic nezbylo, popř. uvařit i na druhý den, kontrola data spotřeby je samozřejmost, už v obchodě a potom průběžně v lednici.
. Štavnatá byla ale bez chuti, to můžu chroupat okurku za 8 korun místo té papriky za 70 kilo 
asijo a proč to kupujete? Uzeniny se dají koupit kvalitní, kváskové pečivo si upeču, mléko máme z farmy, sračky prostě nekupujeme, není nic jednoduššího.