8°C
„Děti nejsou zboží,“ navázal Klaus mladší na otce. A chválil Michalákovou
Ve čtvrtek to bude šest let, co norská sociálka Barnevernet odebrala malé syny české matce Evě Michalákové, kterou později zbavil soud rodičovských práv. Podobných případů je mnohem víc. A mohou se stát i v Česku, varuje Václav Klaus mladší. Na protestu před norskou ambasádou varoval i před tím, že děti nejsou zboží. Stejně se přitom vyjadřoval před lety jeho otec, tehdy ještě prezident.
„Děti nejsou zboží a nejsou majetkem státu,“ varuje Václav Klaus mladší. A vyrazil na protest, který se uskutečnil před norskou ambasádou v Praze. Kvůli praktikám norské sociálky Barnevernet. Ta se stala terčem kritiky i kvůli případu české matky Evy Michalákové a jejích dvou synů, které jí v Norsku odebrali. Michalákovou tamní soud zbavil rodičovských práv, kauza míří do Štrasburku.
Norský úřad se k problematice nevyjadřuje a případy veřejně neprojednává, informace se tak dostávají do médií primárně z pohledu jednotlivých rodin.
Protest v Praze: Blížíme se Norsku?
Akce „Když vám domů přijdou sebrat dítě“ měla za cíl upozornit, že podobné situace, jaké se dějí v Norsku, mohou prý nastat ve výsledku i u nás.
Podle Klause k tomu přispěly změna zákona i zvyšující se počty odebraných dětí. „Český stát přijal velice podobný zákon, jaký má Norsko, zvýšil tlak na ochranu dítěte a zavedl placené pěstounství, které pomáhá rozjíždět poptávkovou křivku,“ řekl Klaus Blesk.cz.
A dodává: „Jako otec čtyř dětí, naštěstí už velkých, se mě to emočně dotýká. Vůbec nevím, jak ti lidé dokážou žít, když vám dítě seberou preventivně nebo z nějakého malicherného důvodu.“
Spolu s Klausem na akci vyrazila i Jordanka Jirásková (Svobodní), ostrá kritička norského Barnevernetu. „Chtěli jsme poukázat hlavně na to, že by se to mohlo stát i u nás. Jsou zde určité indicie, které ukazují, že se tady podobný systém zavádí,“ míní.
Podle ní je přitom ještě stále mnoho lidí, kteří si myslí, že odebírání dětí v Norsku prostě musí být ve všech případech v pořádku. „Že i Evě Michalákové vzali děti oprávněně, že i v ostatních případech je něco zvláštního a nemůže to být jen tak, aby ty děti prostě jen tak vzali,“ uvedla pro Blesk.cz. Do Prahy se proto přijeli podělit o své případy norští rodiče, které údajně právě toto stihlo.
Klaus mladší navázal na staršího. I v kritice
Výrok „Děti nejsou zboží“ je přitom známý již od Václava Klause staršího. Napsal to ve svém dopise tehdejší předsedkyni Sněmovny Miroslavě Němcové (ODS), když vysvětloval, proč v září 2012 vetoval zákon o sociálně-právní ochraně dětí.
Klaus tehdy kritizoval právě „námezdní pěstounskou péči“ a „bezcitný a surový“ zákon. „Panují důvodné obavy, že nebudeme mít ani pěstouny, ani ústavy a děti budou končit na ulici,“ varoval tehdy Klaus starší, že bude mít zákon dopad na kojenecké ústavy a dětské domovy.
Klausovo veto však poslanci přehlasovali. Podle Klause mladšího přitom prosazení zákona podpořily i norské fondy. „Já jsem četl to jeho veto a naprosto s tím souhlasím. Přijali jsme zákon o ochraně dítěte, který v mnoha ohledech kopíruje norský systém,“ míní dnes exprezidentův syn, který chápe, že jsou situace, kdy stát má děti chránit, ale „montování státu do toho, jak se má dítě vychovávat a co je pro něj největší dobro“, je dle něj za hranou.
VIDEO: Eva Michaláková a její vzpomínky na syny
„Michaláková prokázala odvahu“
Klaus mladší připomíná, že téma odebíraných dětí sociálkou zaujalo v Česku hlavně kvůli Evě Michalákové. „Bylo to jako v hokeji Česko vs. Norsko, kdy šlo o jednu maminku,“ říká. Norská sociálka přitom rozhodla o tom, že odebere děti Evě Michalákové, takřka přesně přes šesti lety – 18. května 2011.
Podle Klause je v Norsku často nejstrašnější mlčení, kdy rodiče ani neví, na koho se obrátit, nikdo jim nepomůže a stávají se z nich „oběti systému“. „Paní Michaláková prokázala neuvěřitelnou odvahu, že s tím šla na veřejnost, za což samozřejmě zaplatila, protože jí na to konto odebrali rodičovská práva. Asi kdyby se chovala poníženěji, tak ty děti smí vídat alespoň šest hodin v roce nebo něco takového,“ podotýká.
Dle Klause by ale musel nastat „brutální tlak“ státu, jako tomu bylo v jiných případech. Připomněl osud rumunské křesťanské rodiny Bodnariů s pěti dětmi, kterým je vrátili po nesmyslném podezření dokonce na sektářství. „Happyendů ale v těchto případech moc není. Český stát toho přesto moc nepředvedl, a tak se nestalo nic,“ kritizuje Klaus.
Rozdělení bratři: Šílené, říká Češka
Chlapci Evy Michalákové Denis a David dnes žijí odděleně, každý v jiné pěstounské rodině. „Vždycky, když s Evou komunikuji, je to přesně to, na co ona upozorňuje. Zrovna včera mi to psala. Říká: Proč nemohou být aspoň spolu. Je samozřejmě smutná, ale toto ji tíží ještě víc. Sama mám dvě holky a pro mě představa, že by neměly mě a ještě byly rozdělené, je šílená,“ podotýká Jirásková.
Klausovy akce se účastnila i první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Upozorňuje na to, že rodina je základ a mělo by jít především o to vyhovět dětem a jejich potřebám.
První dáma ODS má sama srbské kořeny – srbského otce, ale českou maminku, vyrostla a vystudovala v Praze, narodily se zde její děti, které má s chorvatským manželem. „Naše výchova je typicky česká, moje děti se narodily v Praze. V Česku jsme všichni, byť manžel má Prahu jako město, kde se narodily jeho děti, kde žije jeho rodina, ale má ji v náležité úctě. Víc vychováváme děti českým způsobem než nějakým jiným,“ řekla Blesk.cz.
K případu Michalákové uvedla: „Obě děti jsou občany ČR a je pro mě nepochopitelné, že ČR nezasáhne, protože Norsko si tam vlastně nechává české občany“. Tragický je pro ni i osud dětí, kterých se „evidentně podle všech těch výpovědí nikdo na nic neptá“.
VIDEO: Duel ve studiu Blesku: Dva pohledy na případ Evy Michalákové
Norská matka napadla úřednici Barnevernu
Zazněly i zmiňované příběhy norských rozdělených rodin. Dorazila také norská maminka Stine Gulbrandsenová, které stejně jako Evě Michalákové rozdělil Barnevernet její dcery do dvou rozdílných pěstounských rodin.
Na rozdíl od Michalákové je však smí vídat. „Její dcery jsou neskutečně smutné, jedna tam vyloženě strádá, hodně zhubla, nejde jí to ve škole, pláče po mámě. Ta pak vzala spravedlnost do svých rukou a napadla kancelář Barnevernetu,“ popisuje Jirásková.
Norská matka byla tehdy odsouzena na 10 měsíců vězení, své holčičky může vídat, ale jen doprovodu policie a nesmí se jich dotknout. „Scházejí se v místnosti, kde za zrcadlem sedí pracovníci Barnevernetu a pozorují je,“ podotýká Jirásková.
Češka Šárka dorazit odmítla
Na akci naopak chyběla Šárka S., Češka, která společně s norským partnerem svůj boj o dceru vyhrála. „Nepřijela do Čech, protože – krom toho, že jí tady moc nepomohli – se bohužel u nás setkala s tím, že o ní paní ministryně Marksová vyprávěla nesmysly, že její holčička umře, je těžce nemocná atd. A že snad rodiče chtěli ukončit léčbu a takové nepravdy,“ tvrdí Jirásková.
„Ona sama přitom doslova popisuje, že když byli se svou holčičkou v nemocnici, personál si zapisoval všechno, co se dělo. Přijeli rodiče, holčička se na ně usmívá, chce si s nimi hrát, je veselá. Barnevernet uváděl pravý opak. Vysloveně lhali a toužili po tom jim to dítě sebrat,“ dodala Jirásková.
by se k sobe hodili oba jsou defektni v k s..i.chte a ji vůbec neverim!!!