Jednotka belgických střelců vznikla z dobrovolníků belgického odboje. Po bitvě v Ardenách doplnili ztráty v řadách americké armády a s tou došli až do Plzně. „Dorazil jsem do města 7. května. Pamatuji se, jak nás lidé srdečně vítali. Vyvalili sudy s pivem a dali nám je. Vybavují se mi i krásné české holky. Ale hlavně ta srdečnost, která vyzařovala ze všech místních lidí,“ vzpomíná Schindfessel, který sloužil u 17. střeleckého praporu.

Do Plzně se dostal z německého Lipska. Cestou osvobozoval i jeden koncentrační tábor, ale už si prý nepamatuje který. „Ale byl jsem otřesen a zanechalo to ve mně silné dojmy. Nevím, kudy jsme do Plzně jeli. Byl jsem řadový voják a velení, přes jaká města a vesnice se postupuje, bylo na jiných,“ prozrazuje Schindfessel.

Nejspíše byl v jednotce, která 6. května dorazila do Holýšova na Domažlicku. Tady Američané a Belgičané našli zubožené francouzské vězeňkyně. Jejich koncentrační tábor den před jejich příchodem osvobodila polská Svatokřížská brigáda, která ale ihned odešla a s ní i polské a ruské vězeňkyně.

Následující den dorazil Schindfessel do Plzně, kterou pak pomáhal odminovat. Bojovat s Němci začal v roce 1941 jako mladík (16), když vstoupil do belgického odboje. „Vyhazovali jsme do povětří mosty a železniční tratě. Základny jsme měli v lesích. Často nás u sebe schovali i sedláci. Ti nás také zásobovali jídlem,“ říká.

Na konci roku 1944 belgická vláda povolala do zbraně dobrovolníky. Odbojáři se přihlásili všichni. Schindfessel byl také mezi prvními vojáky, kteří překročili Rýn u Remagenu. Po válce se z něj stal uznávaný psycholog. Teď žije v Bruselu.