7°C
O víkendu uplyne sto dní od 20. ledna, kdy Donald Trump ve washingtonském Kapitolu složil přísahu a stal se 45. prezidentem Spojených států. Kterým předvolebním slibům Trump dostál a kde naopak pohořel?
Vyhnání muslimů, stavba zdi a legální mučení: Co splnil Trump za 100 dnů vlády?
1.Zabránit muslimům ve vstupu do USA
Už v prosinci 2015 volal Trump po „naprostém uzavření hranic Spojených států pro muslimy“. „Aniž bych se musel dívat na výsledky různých průzkumů, je zcela zjevné, že jejich nenávist přesahuje hranice veškerého chápání,“ řekl.
Koncem letošního ledna pak podepsal výnos zakazující vstup do Spojených států občanům sedmi převážně muslimských zemí – Sýrie, Íránu, Iráku, Jemenu, Libye, Somálska a Súdánu – které podle americké administrativy „opakovaně poskytly podporu mezinárodnímu terorismu“.
Nařízení po několika dnech zablokoval soud. Počátkem března se prezident vytasil s novým změkčeným dekretem. Ani ten ale dlouho nevydržel, po týdnu ho pozastavil federální soud na Havaji. Trump mluví o zneužití soudních pravomocí a hrozí, že případ požene až k nejvyššímu soudu.
2.Deportovat nelegální migranty
Počátkem prezidentské kampaně se Trump dal slyšet, že ze země deportuje všechny nelegální přistěhovalce. „Prvním dnem mého prezidentství nelegálové odjíždějí ze země a to rychle,“ chvástal se. Později už svůj přístup obrousil a skupina imigrantů určených k deportaci se smrskla na osoby s kriminální minulostí. Těch je v USA odhadem dva až tři miliony.
Po nástupu do funkce pak prezident podepsal výnos, který deportace zpřísnil a nově je možné s okamžitou platností vyhostit i lidi, kteří se dopustili pouze přestupků nebo byli jen obviněni.
„Najednou jsme poprvé svědky toho, jak se naše země zbavuje členů gangů, pašeráků drog a dalších darebáků, a to rychlostí, jakou jsme nikdy předtím neviděli,“ řekl Trump. Oficiální čísla, z nichž by se dal vysledovat jasný trend, ale zatím k dispozici nejsou.
3.Postavit zeď na hranicích s Mexikem
V průběhu kampaně se Trump oháněl sliby, že na hranicích s Mexikem vystaví zeď proti přistěhovalcům. „Vystavěl bych velkou zeď, a nikdo nestaví zdi lépe než já, to mi věřte, a stavím je velmi levně,“ prohlašoval.
Vzápětí požadoval, aby zeď zaplatilo Mexiko. Tomu se ale Mexičané vysmáli. Teď celá věc uvízla na jednáních, jak zeď financovat. Podle odhadů by totiž náklady mohly oproti předpokládaným 12 miliardám dolarů (295 mld. Kč) vyšplhat až na 21 miliard (516 mld. Kč). Plán naráží také na odpor vlastníků půdy, kteří by své pozemky státu měli poskytnout.
4.Povolit mučení vězňů u výslechu
Trump se před volbami holedbal, že by okamžitě kývl na obnovení kontroverzní techniky výslechu zvané waterboarding. Dodal, že by přidal i „něco mnohem horšího“, protože „mučení funguje“.Po nástupu do úřadu ale zařadil zpátečku a jak jeho ministr obrany James Mattis, tak i jím jmenovaný ředitel CIA Mike Pompeo se veřejně vyslovili proti zavádění podobných metod.
5.Zlepšit vztahy s Ruskem
Trump dával od počátku najevo, že stojí o zlepšení vztahu s Moskvou. V cestě ale stála obvinění jeho lidí z vazeb na Kreml během prezidentské kampaně a údajná spojitost s ruskými hackery, kteří měli před volbami škodit demokratům.
Hřebíček do rakve zatloukl chemický útok v Sýrii, při němž počátkem dubna zahynulo na 80 civilistů. Trump poté nechal vybombardovat letiště syrské armády, kterou Rusové podporují, a vzájemné vztahy ochladly na bod mrazu.
Trump poslal odvetu za utrpení dětí: USA bombardovaly Sýrii
Video Trump poslal odvetu za utrpení dětí: USA bombardovaly Sýrii.Video se připravuje ...
6.Povolit výstavbu kontroverzních ropovodů
Jak slíbil před volbami, krátce po uvedení do funkce Trump podepsal výnos obnovující výstavbu kontroverzních ropovodů Keystone XL and Dakota Access. Ty mají vést ropu z kanadských nalezišť do amerických rafinérií u břehů Mexického zálivu. Proti ropovodům se stavějí ekologové a také Indiáni, přes jejichž území vede a hrozí, že jim znečistí zdroje pitné vody.
Koncem března pak Trumpova administrativa definitivně odsouhlasila ropovod Keystone XL. Tomuto projektu už tak nestojí nic v cestě.
7.Zrušit Obamovu reformu zdravotnictví
Jedním z předvolebních slibů bylo zrušení reformy zdravotního pojištění, která měla za cíl zajistit zdravotní péči i pro nejchudší Američany. Ta je republikánům trnem v oku, protože podle nich narušuje pravidla volného trhu.Koncem března se ale proti zrušení reformy postavila ve Sněmovně reprezentantů i část republikánů, Trump tedy v obavě před debaklem nakonec návrh ještě před hlasováním stáhl. Zrušení a náhrada reformy tak zatím zůstávají na mrtvém bodě.
8.Snížení daní
Během kampaně Trump sliboval, že „výrazně sníží daně pro střední třídu, zapomenuté lidi, zapomenuté muže a ženy této země, kteří naši zemi vybudovali“.
Po zvolení se dlouho nic nedělo, až pouhých pár dní před dosažením milníku sta dní ve funkci prezident nahonem ohlásil velkou daňovou reformu. Na jejím základě se má snížit daň pro firmy z 35 procent na 15 procent.
Klesnout má také daňová zátěž jednotlivců, i když není úplně jasné jak. Plán totiž není do detailů hotov a Trumpova administrativa jej vyhlásila už teď zjevně kvůli tomu, aby měla lepší bilanci. Jak ale připomínají kritici, reforma dává víc otázek než odpovědí. Také podle nich zvýhodňuje bohaté.
Experti navíc vypočítali, že jen škrty v daňové zátěži firem by americkou ekonomiku v příští dekádě stály přes dva biliony dolarů (50 bilionů Kč). O další biliony se pak rozpočet zřejmě smrskne kvůli snížení ostatních daní. Ministr financí Steve Mnuchin ale reformu hájí tím, že si na sebe vydělá, protože podpoří ekonomický růst.
- Související
Témata:
