7°C
EU nás potřebuje, kasá se Erdogan. A opět hrozí „vypuštěním“ uprchlíků
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se dnes opět zmínil o možnosti uspořádat referendum o tom, zda Turci chtějí pokračovat ve vstupních jednáních s Evropskou unií. Před svými příznivci v Ankaře rovněž prohlásil, že pro Turecko není důležité, zda s ním Brusel vstupní jednání zastaví, či ne. Tato jednání jsou de facto zmrazena už od loňského červencového puče, po němž turecké úřady rozpoutaly rozsáhlé čistky ve státní správě.
„Evropská unie vyhrožuje zmrazením jednání. Abych řekl pravdu, pro nás to není důležité,“ řekl Erdogan.
Turecký prezident už řadu měsíců činí podobná prohlášení a tvrdí, že EU potřebuje Turecko více, než je tomu naopak. Přitom také varuje, že Ankara vypoví migrační dohodu uzavřenou s Unií, díky níž se od loňského jara zastavil masový příliv migrantů z Blízkého východu do Evropy přes turecké území.
„Nechávají nás čekat před branami EU už 54 let, není-liž pravda? (...) Můžeme jít za naším lidem a poslechneme jeho rozhodnutí,“ řekl dnes též Erdogan.
Poslední referendum v Turecku bylo plné násilí:
Dlouhé hovory s EU
Na mysli měl rok 1963, kdy Brusel uzavřel s Ankarou asociační dohodu. O členství v Unii požádalo Turecko v roce 1987, ale přihláška mu byla zamítnuta kvůli porušování lidských práv a turecké přítomnosti na Kypru. Až v roce 2005 zahájil Brusel s Ankarou vstupní rozhovory.
Jednání se prakticky zastavila po loňském potlačeném pokusu části turecké armády o puč, po němž Ankara rozpoutala rozsáhlé čistky ve státní správě, a to nejen mezi vojáky a policisty, ale i mezi soudci či učiteli.
Vztahy EU a Ankary se zhoršily
Vztahy EU s Ankarou se dále zhoršily kvůli turecké kampani před nedělním ústavním referendem, kterou turečtí politici chtěli vést i v zahraničí mezi tureckými menšinami. Úřady některých zemí, včetně Německa, tureckým politikům ale zabránily vystoupit na mítincích. Erdogan označil tyto kroky za praktiky podobné těm, jaké se děly za nacismu.
Protesty i oslavy v ulicích Turecka po klíčovém referendu:
V neděli Erdogan přilil olej do ohně vztahů s EU, když zopakoval, že začne s tureckými politiky jednat o obnovení trestu smrti. Ten Turecko zrušilo v roce 2004 v rámci plnění podmínek pro vstup do EU. „Pokud mi takový zákon přijde na stůl, tak ho schválím. Ale nebude-li pro něj podpora, pak o tom můžeme uspořádat další referendum,“ řekl Erdogan v neděli poté, co v referendu o změnách ústavy vyhráli zastánci posílení prezidentských pravomocí.
Bude opět prodloužen výjimečný stav?
Turecká národní bezpečnostní rada dnes doporučila vládě prodloužit o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Ten byl v Turecku zaveden loni v červenci po neúspěšném pokusu části armády o převrat a byl už několikrát prodloužen. Nyní zasedá turecká vláda, očekává se, že doporučení bezpečnostní rady přijme.
Dnešnímu večernímu zasedání rady, stejně jako dnešnímu zasedání vlády, předsedal turecký prezident. Ten už dříve prohlásil, že mimořádná opatření v Turecku potrvají tak dlouho, dokud se situace v zemi nezklidní.
Demonstrace proti referendu
Asi 3000 lidí vyšlo dnes podle agentury AFP do ulic Istanbulu na protest proti výsledku nedělního referenda. V něm zvítězili příznivci změn ústavy, které posílí pravomoce prezidenta. Hlavní opoziční strana průběh referenda i sčítání hlasů kritizovala a oznámila, že bude u soudu žádat jeho zrušení.
Dokud Erdogan neuvidí pohraniční lodě ,bude vyhrožovat a posílat další...Navíc,je muslim a makrela je baba,on s ní nebude jednat jako s politickým partnerem.Navíc,on bude i s každým Evropanem jednat jako nadřízený a to právě kvůli muslimství.