Jídlo, baterky a vařič: Česku hrozí blackout, připravte se, radí experti
Zapalovač, svíčky, náhradní baterku pro mobilní telefon, rádio na baterie, lihový vařič i zásoba jídla a vody na týden. Nejen tyto věci by měla mít připravena každá domácnost pro případ, že Česko zasáhne totální blackout. „Může to být situace od řádu hodin až do několika dnů,“ říká v rozhovoru pro Blesk.cz šéf dispečinku společnosti ČEPS s tím, že bez elektřiny může být klidně celá republika. Jeho lidé ale dělají, co mohou, aby k takové katastrofě nedošlo, takže pravděpodobnost by měla být minimální.
Blackout v Česku nebo dokonce v části Evropy nelze nikdy vyloučit, třebaže se dispečeři přenosové soustavy mohou snažit sebevíc. Velkou škodu totiž může nadělat i příroda. Stačí, aby důležité vedení či součást soustavy poškodila vichřice, hurikán, záplavy nebo třeba námrazy.
„Velmi častou příčinou velkých problémů provozovatelů ať už přenosových, nebo distribučních soustav je namrzání vodičů. Když jsou vedení zatížena na hranici své fyzické zatížitelnosti, stačí jeden až dva výpadky, které způsobí rozsáhlou systémovou poruchu vedoucí k blackoutu,“ vysvětlila mluvčí společnosti ČEPS Barbora Peterová. Něco takového je ale podle ní naprosto výjimečné.
Právě ČEPS Zodpovídá za to, že elektřina bez potíží doteče z elektráren až k městům. Jde o vedení nejvyššího napětí, které je napojeno i na soustavy okolních států. „Veškeré naše činnosti jsou zaměřeny na to, abychom předcházeli velkým systémovým poruchám a abychom blackoutu zabránili,“ popsal vedoucí dispečerského odboru Radim Chrapek.
VIDEO: Podívejte se na rozhovor s šéfem dispečerů:
Dispečeři pod větším tlakem
S rostoucí zátěží soustavy, například kvůli nepředvídatelným obnovitelných zdrojům, jsou dispečeři pod stále větším tlakem. „Před pěti lety nastala situace, kdy jsme aplikovali opatření pro zabezpečí provozu soustavy, velice zřídka, řádově jednou za měsíc. Dneska se s těmito situacemi potýkáme téměř denně,“ říká Chrapek s tím, že dispečeři musí přibližně každý třetí den provádět bezpečnostní opatření k zajištění stability. To znamená třeba zapínání nebo vypínání elektráren, aby v soustavě nevznikaly nebezpečné přetoky elektřiny.
Běžný krátkodobý výpadek, například menšího krajského města, podle něj není možné považovat za blackout. Ten by ve skutečnosti postihl miliony lidí, a to i na několik dnů. „Může to být situace od řádu hodin až do několika dnů. V případě totálního blackoutu se bavíme o dnech,“ uvedl Chrapek.
Zásoby baterií, jídla a léků
Každá domácnost by proto na takovou nečekanou situaci měla být podle ČEPSu připravena. Rozhodně by neměly chybět zásoby trvanlivého a konzervovaného jídla a pitné vody nejméně na týden. Bez elektřiny nebude fungovat elektronika, proto by měla být samozřejmostí také nabitá náhradní baterie pro nejdůležitější zařízení, například mobilní telefon. Připraveny by měly být také léky a základní hygienické potřeby na dva týdny.
Pro případ velmi dlouhého výpadku by se mohl hodit také lihový nebo plynový vařič, velkoobjemový kanystr s vodou nebo chemické světlo. Pro rodiny s malými dětmi je rovněž potřeba pamatovat na zásoby kojenecké výživy.
„Pro návrat z blackoutu do normálního provozního stavu jsou zpracovány a s dispečery sousedících přenosových soustav pravidelně procvičovány plány obrany a obnovy a postupy takzvaného startu ze tmy. Prioritu v obnově dodávek elektřiny mají jaderné elektrárny, dále pak systémové uhelné elektrárny. Pak následuje obnova zásobování aglomerací a dalších území,“ vysvětluje mluvčí Peterová.
Blesk.cz navštívil hlavní dispečink, který chrání Česko před blackoutem:
co bych delal potme v praci ? kdyz uz bych se tam tedy dostal, protoze ve meste nam jezdi 80 procent dopravy na elektriku