České technoparky spolkly miliardy a krachují. Nikde v Evropě jich není tolik

Technologický park Nupharo nedaleko Ústí nad Labem dostal na svůj vznik dotaci bezmála 300 milionů korun. Měla to být líheň úspěšných firem i nových technologických patentů. Jenže už během několika měsíců po svém otevření se park dostal do finančních problémů, následně do insolvenčního řízení a byl prakticky před krachem. Nyní se v rámci restrukturalizace pokouší o restart a hledá firmy, které by tam sídlily. Pokud se to nepodaří a ke krachu nakonec dojde, hrozí, že Česko o investované peníze přijde.

Podobný vývoj je možné sledovat také v Jihlavě, kde v minulých letech vyrostly hned dva technologické parky. Jeden z nich byl vybudován na okraji města v Hruškových Dvorech a stát na to přispěl 290 milionů korun. Jenže během jednoho dvou let tento park zkrachoval, je opuštěný a chátrá. Ministerstvo průmyslu se nyní v insolvenčním řízení domáhá vrácení dotace. Jenže věřitelů je více a je pravděpodobné, že se státu vrátí jen drobné.

Blesk.cz se přímo do Jihlavy vypravil. Podívejte se, jak technologický park chátrá:

Video  Technologický park v Jihlavě zkrachoval. Přijde Česko o miliony?  - David Budai, David Vaníček

Video se připravuje ...

Nejen tyto dva případy ukazují, že miliardy korun mířící na stavbu technologických a inovačních center možná nebyly tou nejlepší investicí. Zkrachoval také park v Pardubicích, kde dnes místo inovačních firem sídlí hlavně sklady zboží, a řadě dalších parků se nedaří najít firmy, které by v nich chtěly sídlit. Park v Buštěhradě se zase potýká s policejním vyšetřováním kvůli možnému zneužití dotace. Jen tyto čtyři problematické projekty dostaly dohromady dotace za více než miliardu korun.

Kolik je v Česku technoparků? Těžko říct

Na Česko je vědeckých a technologických parků opravdu hodně. Podle údajů mezinárodní asociace IASP (International Association of Science Parks and Areas of Innovation) je třeba ve Španělsku 1 park na 1,4 milionu obyvatel, v Dánsku 1 park na 1,2 milionu a třeba ve Francii jeden na zhruba 4 miliony lidí. Obecně se má za to, že by evropská země neměla mít více než 3 parky na milion obyvatel. Jenže v Česku jich je mnohem více. Podle odhadů Blesk.cz je tady přinejmenším 70 až 80 parků, což představuje přibližně jeden park na 125 až 150 tisíc Čechů.

„Počet parků v Česku je poměrně vysoký. Přibližují se mu jen Estonsko a Švédsko,“ uvedl pro Blesk.cz ředitel IASP Luis Sanz s tím, že v Estonsku mají jeden park na přibližně 440 tisíc obyvatel.

Zubní pasta pro psy za 65 milionů: Institut spolkl dotaci z EU a je před krachem

Zjistit přesný počet českých parků je těžší, než se může na první pohled zdát. Přesné číslo nezná agentura CzechInvest a zřejmě ani ministerstvo průmyslu a obchodu, které miliardy na technologické parky rozděluje. Na dotaz Blesk.cz, kolik je v republice těchto parků, resort ani po dvou týdnech uspokojivě neodpověděl.

„V současnosti je na území ČR 40 vědeckotechnických parků (VTP) či podnikatelských inkubátorů evidovaných Společností vědeckotechnických parků. Ve fázi přípravy je celkem 5 nových VTP a inkubátorů,“ uvedl mluvčí František Kotrba. Jenže členství v této organizaci není povinné, takže to o celkovém počtu mnoho nevypovídá a skutečný počet je vyšší.

Osm miliard rozdáno, tři na cestě

Do dnešního dne zamířilo na vznik nebo podporu technologických parků přes 8,1 miliardy korun. Většinou šlo o peníze z evropských dotací. Už v letech 2004 až 2006, tedy krátce po vstupu Česka do EU, bylo podpořeno 32 projektů v hodnotě 1,71 miliardy korun. V dotačním období 2007 až 2013 na tyto účely zamířilo už 6,45 miliardy korun a podpořeno bylo 63 projektů.

Dalších 5,5 miliard na podobné účely ministerstvo průmyslu už rozdělilo nebo momentálně rozděluje v aktuálním období. A to i přesto, že počet parků resort sám považuje za nadprůměrný.

Vědeckotechnický park v Jihlavě dostal dotaci 290 milionů korun a během jednoho roku se dostal do potíží. | CNC/David Budai

Agentura CzechInvest, která spadá pod ministerstvo průmyslu, tvrdí, že jde o vhodně vynaložené peníze, které zvýší konkurenceschopnost Česka. „Tím, že vytvářejí dobrý základ pro rozvoj technologií v regionech, jsou vědeckotechnologické parky také důležitým předpokladem pro vstup a rozvoj zahraničních investorů zaměřujících se na výzkum a vývoj. Investice do jejich vzniku a rozvoje tedy nelze považovat za zbytečné,“ uvedla pro Blesk.cz mluvčí agentury Petra Menclová. Podle ní vědecké parky reagují na určitou potřebu inovací. „Pokud není naplněná, je logické a potřebné, aby vznikaly další,“ vysvětlila.

Samotné ministerstvo průmyslu připouští, že určité procento projektů může skončit neúspěchem, s tím se ale počítá. „Pokud by se ministerstvo snažilo vyhnout neúspěšným projektům, muselo by například minimalizovat podporu projektům v Ústeckém kraji, které vykazují výrazně nižší úspěšnost s ohledem na objektivní socio-ekonomické podmínky ve srovnání s projekty z rozvinutých regionů,“ uvedl mluvčí Kotrba.

Další krachy mohou přijít

Přestože projekty technoparků prochází přísným hodnocením a schvalováním výběrovou komisí, jejich případný krach se podle Kotrby nedá dopředu předvídat. „Nelze z tohoto pohledu zpětně hodnotit relevantnost či užitek podpory těmto projektům,“ říká Kotrba.

Kolik takových neúspěšných projektů nakonec bude, zatím nelze odhadnout. Podpořené technoparky musí dodržet lhůtu, po kterou musí fungovat, jinak o dotaci přijdou. Zpravidla jde o tři až pět let a u řady parků tato lhůta uplyne v nejbližších měsících a letech. Krachů, u kterých stát o peníze přijde, tak může být více.

Vyhlídka v údolí, hambinec za peníze z EU: Jak se rozdělují dotace z Bruselu?

Resort tuto kritiku odmítl s tím, že úřad kontroloval jen omezené množství projektů. Celkem tento operační program podpořil na 12 tisíc projektů za celkem 84 miliard korun, NKÚ zkontroloval 61 z nich za miliardu korun.

Tyto technologické parky spolkly desítky milionů a potom se dostaly do problémů. Jak to tam vypadá? Podívejte se v galerii: