Pilot při katastrofě Alexandrovců přistával na vodě, uniklo z vyšetřování
Letoun, v němž při prosincové katastrofě zahynulo 64 členů pěveckého sboru Alexandrovci, do Černého moře nespadl. Jak naznačuje šetření expertů, do vody jej navedl sám kapitán, který z nejasných příčin místo stoupání najednou začal přistávat. Oznámil to ruský web Kommersant s odkazem na zdroje blízké vyšetřování.
Podle Kommersantu je technická část vyšetřování příčin nehody už uzavřena. Experti s pomocí záznamu z černé skříňky a hovorů z pilotní kabiny vytvořili takzvaný 3D model letu. Ten ukázal, že letoun odstartoval bez problémů. Ani po startu se posádka nedopustila žádné chyby, která obvykle stojí za nehodami v této fázi letu. Asi minutu poté, co se stroj odlepil od země, nabral výšku asi 250 metrů a rychlost 360–370 kilometrů v hodině.
Těsně poté se ale podle zdroje Kommersantu na palubě „začala překotně rozvíjet mimořádná situace“. Jejím důsledkem bylo to, že kapitán místo toho, aby pokračoval se stoupáním, fakticky převedl stroj do režimu přistání. Během dalších deseti sekund, které jej dělily od nárazu do vodní hladiny, tak letoun pokračoval v takzvaném řízeném letu pod vedením pilota.
Alexandrovci v minulosti posílali vzkaz i nemocnému Karlu Gottovi:
Pilota mohl dezorientovat i odraz hvězd na hladině
Podle odborníků se příčinou tragédie mohla stát dezorientace pilota v prostoru. Letadlo totiž vzlétalo za tmy a nad mořem, pilot tudíž neměl žádné vizuální opěrné body, které by ho mohly ujistit o poloze letadla. Poplést mohly posádku i hvězdy, které byly na obloze, ale zároveň se odrážely v mořské hladině. Za této situace se měl kapitán plně spolehnout na přístroje, což ale zřejmě neudělal a orientoval se podle svých zkušeností a tělesných vjemů. Přetížení při zrychlení stroje u něj pak mohlo vyvolat pocit stoupání, zatímco stroj ve skutečnosti klesal.
Ministerstvo obrany teď zkoumá lékařské záznamy a psychologické testy pilota. Vyšetřovatelé také prověřují, zda měla posádka před odletem dost času na odpočinek, a vyslechnou instruktory, pod jejichž vedením se kapitán k výkonu povolání připravoval.
Zdroj serveru ale zdůraznil, že za katastrofou nejspíš stojí celý souběh nepříznivých okolností. Posádka byla unavena, protože let do Sýrie se neplánovaně protáhl na celý den. Piloti totiž nejdříve museli čekat několik hodin v Moskvě, pak museli kvůli špatnému počasí přistát na jim málo známém letišti v Soči místo severoosetského Mozdoku. Pilot mohl trpět chronickým onemocněním, jehož projevy únava zhoršila, anebo špatně zvládl stres.
Armádní letoun Tu-154 mířící z Moskvy do Sýrie se zřítil ráno 25. prosince krátce po startu z letiště v Soči, kde předtím přistál kvůli doplnění paliva. Na palubě bylo 92 lidí, z nichž 64 tvořili členové armádního pěveckého sboru Alexandrovci, zbytek byli novináři a vojáci.
Piloti vetsinou jsou podrobeni pred letemm lekarske prohlidce... Ovsem takove dlouhe lety nedelali myslim ani za valky