Jak to může vypadat na "nových Zemích"? NASA objevila 7 planet, na třech může být život

Systém se nachází 40 světelných let od sluneční soustavy. To je podle astronomů relativně blízko. Není proto nereálné, že se lidstvu jednou podaří k planetám přicestovat. Všech sedm planet dost možná obsahuje vodu a tři se nachází v obyvatelné zóně, tvrdí NASA. 

Jedná se o tzv. exoplanety. Tak se nazývají planety, které obíhají jinou hvězdu, než je Slunce. Objev stanovuje nový rekord pro největší počet obyvatelných planet v jednom systému.

NASA chce prozkoumat Venuši: Vyvinula techniku do „pekelné atmosféry“

„Současný objev může být důležitým kusem skládačky při hledání obyvatelných planet,“ myslí si Thomas Zurbuchen z washingtonské pobočky NASA. „Odpověď na otázku, zda jsme sami ve vesmíru, je naší hlavní prioritou. Čím více planet podobných Zemi objevíme, tím lépe.“

Mimořádný objev

Astronomové systém pojmenovali TRAPPIST-1 po teleskopu TRAPPIST v Chile, který v květnu 2016 systém objevil. Tehdy NASA však objevil jen tři planety ze systému. Zbytek objevily až další teleskopy. Finální podobu TRAPPIST-1 odhalil až teleskop Spitzer.

Systém se nachází v souhvězdí Vodnáře. Jeho mateřskou hvězdou je mimořádně chladný červený trpaslík stejného jména jako je celý systém, TRAPPIST-1. Kolem něj obíhá sedm zjištěných planet. Nejméně šest z nich je podle vědců velikostí i teplotami na povrchu srovnatelných se Zemí. TRAPPIST-1 je drobnou hvězdou, má asi jen osm procent hmotnosti Slunce.

„Trpasličí hvězdy, jako je TRAPPIST-1, vydávají podstatně méně energie než Slunce. Pokud na povrchu planet v takovém systému má existovat kapalná voda, musejí obíhat na mnohem bližších oběžných drahách než v případě sluneční soustavy,“ tvrdí astronom Amaury Triaud. A právě tato podmínka je u této soustavy splněna.

Horcí kandidáti pro život

Z pozorování a analýz vyplývá, že všechny zjištěné planety jsou velikostí podobné Zemi a Venuši, případně jsou jen o málo menší, a přinejmenším šest planet jsou kamenná tělesa. Jejich oběžné dráhy jsou podobné oběžným drahám velkých měsíců Jupiteru, takže jsou mnohem menší než orbita Merkuru kolem Slunce. Na povrch planet hvězdy TRAPPIST-1 tak dopadá srovnatelné množství energie jako na vnitřní planety sluneční soustavy, tedy i Zemi.

Klimatické modely naznačují, že první tři planety rudého trpaslíka jsou příliš horké, aby se na nich mohla v kapalném skupenství vyskytovat voda, ačkoli není vyloučeno, že na malé části povrchu skutečně je, a poslední planeta je zřejmě zase příliš chladná.

Je na nich život? Vědci našli 3 „potenciálně obyvatelné“ planety

Za skutečný svatý grál jsou však považována zbývající tři tělesa, která zaujímají v systému čtvrtou až šestou pozici. Na jejich povrchu by mohly být oceány. Podle Evropské jižní laboratoře (ESO) se tak TRAPPIST-1 stane velmi významným cílem budoucích výzkumů.

Půda pro další pátrání 

Díky nové generaci přístrojů, jako jsou například dalekohled E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled) či kosmický teleskop JWST (Vesmírný dalekohled Jamese Webba), bude podle astronomů možné pátrat nejen po vodě, ale i po důkazech existence života na těchto planetách.

Astronomové loni s objevem planety přibližně o hmotnosti Země obíhající v obyvatelné zóně kolem hvězdy Proxima Centauri, která je rovněž červeným trpaslíkem, upozornili, že červení trpaslíci mohou vyzařovat intenzivní rentgenové a ultrafialové záření. To může představovat jeden z problémů pro případnou přítomnost života na zmíněné planetě Proximě b.