8°C
Příběh Platýzu se začal psát kolem roku 1347, kdy zde byl postaven gotický palác knížete Fridricha Burgundského, dvořana císaře Karla IV. Přiléhal ke staroměstským hradbám, měl vysokou věž a podobal se hradu, dočítáme se v kronice Václava Hájka z Libočan.
Dobové prameny dále vypráví, že správce paláce měl syna, kterého si kníže velice oblíbil a bral jej téměř za svého. Jenže poté, co se zapletl do přípravy spiknutí proti svému pánovi, byl pro výstrahu popraven stětím, a to přímo před palácem na Uhelném trhu.
Na začátku 15. století se majitelem paláce stal Jan Bradatý ze Stříbra, velice bohatý a vážený muž, v husitských dobách pražský purkmistr a zastánce kalicha. Za jeho života se v paláci konaly učené disputace neboli odborné veřejné rozpravy nad aktuálními teologickými otázkami.
Přestavba v renesančním stylu
V roce 1586 palác koupil císařský rada a sekretář císaře Rudolfa II. Jan Platejs z Plattenštejna, který jej nechal nákladně přestavět v renesančním stylu. Právě po něm získal palác své pojmenování. Do českých dějin se však výrazněji zapsal jeho syn Jan Arnošt, olomoucký kanovník a horlivý katolík.
V době vpádu pasovských vojsk do Prahy roku 1611 byl palác vyrabován stavovskými vojsky. Stalo se tak údajně poté, co někdo z okna paláce vystřelil do skupiny vojáků na Uhelném trhu. Závěrečnou fázi celého incidentu popisuje dobový kronikář: „Dav vnikl do sklepů, kde leželo piva ječného množství varů, i uzdravovali se jím až do samé noci, naposledy se pak rozešli do příbytků svých“.
Jan Arnošt Platejs byl následně císařem odškodněn tím, že byl jeho dům osvobozen od daní a jeho majitel získal koncesi čepovat vlašská, uherská a jiná cizí vína a ubytovávat pocestné.
V roce 1637 palác koupil Jan hrabě Šternberk, který jej nechal upravit v barokním stylu. Nová kapitola příběhu se však začala psát až za dalšího majitele, Jana Leopolda hraběte Paara, který se roku 1715 oženil s Marií Terezií z rodu Šternberků.
Provazochodec se tu svlékal
Za jeho života se v Platýzu odehrával bohatý společenský a kulturní život. Konaly se zde koncerty a plesy, nacházela se tu proslulá šermířská škola a poštovní úřad. Palác se rovněž stal oblíbeným místem pro vystoupení kočujících lidových umělců.
Tak například roku 1761 zde vystupoval jakýsi Van Huwer, který stoje oběma nohama na židlích balancoval v zubech žebřík o patnácti příčkách a přitom bubnoval na buben. Později zde vystupoval jistý provazochodec, který stoje ve výšce na provaze svlékl ze sebe postupně veškerý oděv, nebo Mistr Guffon, předvádějící obecenstvu drezuru se cvičeným kanárem.
Dalším významným majitelem Platýzu se stal roku 1791 baron Jakub Wimmer, oblíbený mezi Pražany jako velký lidumil a mecenáš, který nechal na své náklady vysázet dvouřadé aleje na dnešní Národní třídě a proměnil ji tak v oblíbenou promenádu.
Budovy sjednotili do čtyřkřídlého objektu
V roce 1813 se Platýz stal majetkem Františka rytíře Daubka, který rovněž zbohatnul díky vojenským zakázkám. Za jeho života prošel Platýz celkovou klasicistní přestavbou, která do roku 1847 sjednotila shluk několika budov do jednoho čtyřkřídlého objektu, seskupeného kolem vnitřního dvora se stájemi pro pětapadesát koní. Vzniknul tak první činžovní dům v Praze, orientovaný hlavní fasádou s obchody v přízemí a monumentálním portálem do Národní třídy.
Za první republiky Platýz od rodiny Daubků odkoupila pojišťovací banka Slavia, která se v roce 1938 pustila do rozsáhlých stavebních úprav. Všechny budovy byly zvýšeny o čtvrté patro a ve dvoře zřízeny obchodní jednotky s funkcionalistickými výkladci a průběžnou markýzou. Vznikl tak příjemný veřejný prostor, doplněný roku 1986 o fontánu a bronzovou sochu dívky. Dnes Platýz patří hlavnímu městu Praze a jeho poutavý příběh se píše dále.
Podívejte se, jak Palác Platýz vypadá:
