9°C
Máte už několik měsíců v kuse náročný program. Vzpomínáte si, kdy naposledy jste měl skutečnou dovolenou?
Pamatuju… Byli jsme v Egyptě, poprvé v zimě, přes silvestra, s rodinou. Letěli jsme dvanáctičlenná parta, s rodinou, s kamarády, s mojí přítelkyní, s bratrem. To skončila Tvář, někdy v prosinci, a pak jsem všechno vypnul a odjeli jsme. Moc jsem si to užil, potřeboval jsem to, trošku dobít. (smích)
Takže jste si stačil odpočinout? Jaká je vůbec doba, při níž jste schopen zrelaxovat, zapomenout na stres, nabrat síly? Někdo tvrdí, že týden je málo a čtrnáct dní už moc.
To si asi nevyberete. Je to přesně tak, týden je málo a za čtrnáct dní už začnete mít absťák po práci. Na druhou stranu musím upřímně říct, že odpočívat umím i při své práci. Hrozně mě baví, užívám si ji, takže i když je možná psychicky a fyzicky náročnější, nabízí i jistý druh relaxu. Například v divadle. Tam já třeba odpočívám…
Jste ten člověk, který se na cestách zcela odstřihne od pracovních záležitostí, nebo zvedáte telefony, mailujete, domlouváte schůzky, rozhovory atd.?
Jsem pořád ve věku a v postavení, kdy si to určitě nemůžu dovolit. Mobil samozřejmě nevypínám, kdyby náhodou přišla nějaká nabídka, abych si pak nevyčítal, že jsem nebyl na příjmu. Ale snažím se nepracovat. Vždycky všechny informuju, že v tom kterém období nejsem k dispozici. Pokud někdo zavolá, po esemeskách si domlouváme termín, kdy si zavoláme zpátky.
Vzpomenete si dnes, jaká byla vaše první dovolená – tedy bez rodičů, za vlastní peníze…?
To už se děje delší dobu. Jezdíme s přítelkyní každý rok někam do tepla. Byli jsme už na Mallorce nebo na Kapverdách, na Kanárech, na Havaji… Většinou to bylo za vlastní peníze nebo někdo trošku pomohl, když jsme byli mladší. Jsme spolu sedm let, takže když nám bylo šestnáct, sedmnáct, osmnáct, vlastních financí pochopitelně ještě tolik nebylo. Teď už jezdíme jen za svoje. S tím rozdílem, že zatímco puberťáci se touží oprostit od rodičů, my už jsme asi nějak dospěli a vracíme se zpět ke kořenům – chceme jezdit zase jako rodina. Je to totiž pomalu jediné období v roce, kdy jsme skutečně všichni pohromadě.
A zatím nejhezčí dovolená, na kterou nejraději vzpomínáte, byť vám bylo pět let a trávil jste ji s maminkou a tatínkem na Lipně nebo v patnácti s kamarády na Mácháči?
Každá dovolená je samozřejmě krásná. (smích) Pokud bych měl ale vybrat opravdu tu nejhezčí, tak by to byla právě Havaj. To jsme byli jen s přítelkyní, a není to tím, že bychom byli jen sami dva. Strávili jsme tam tři nádherné týdny, procestovali celý ostrov, plavali jsme se želvami, viděli delfíny, rybičky, projížděli jsme ananasové a banánové plantáže, všechno možné, nádherné zážitky, exotika, úplně jiný svět. Žádná dovolená, že se rozplácnu v hotelu na lehátko a využívám all inclusive. Tady jsme neměli hotel, bydlení bylo od známého zdarma, což byla velká výhoda. Díky tomu jsme tam mohli strávit na naše poměry poměrně dlouhou dobu. Byla to úžasná dovolená, exotická, přírodní, dobrodružná…
A je vám tedy bližší cestovat na vlastní pěst s batohem a nocleh či stravu řešit podle situace, nebo jste spíš zastánce zmíněného all inclusive?
Je pravda, že častěji volím all inclusive, kde se nemusím o nic starat. Tohle byla taková výjimka, na kterou nezapomenu. I když tím, že říkám, že byla nejkrásnější, možná k tomu i trochu tíhnu. Nicméně nejsem typ horala, co by vzal batoh a lezl někde po skalách. Na Havaji to byly spíš takové výlety – vodopády, plavání v nich, plavání se želvami, příroda, fauna a flóra, exotika…
Co vůbec od dovolené očekáváte? Odpočinek, zábavu, sportovní vyžití, poznání?
Takhle náročný já nejsem. (smích) Já si opravdu, když se řekne dovolená, představím jen období, kdy člověk vypne, odpočívá, užívá si sluníčka s drinkem v ruce. Není pro mě úplně zásadní, že by tam něco nemělo chybět, nebo by tam naopak muselo nutně být.
Rýsuje se vám vůbec v nejbližší době nějaká opravdová dovolená? Žádný prodloužený víkend, ale skutečně několikadenní pobyt kdekoli mimo realitu?
Máme samozřejmě vyhlídku, plánujeme už na léto, opět velká parta lidí, protože to nás fakt baví. Večer popíjíme nebo třeba hrajeme hry, přes den se můžeme rozdělit a být jen v párech nebo v menších partičkách. Ale praktické detaily týkající se dovolené se řeší tak trochu za mými zády. Opět. Stejné to bylo právě v prosinci, kdy jsem účinkoval v Tváři. I tehdy jsem řekl, jen to prosím za mě nějak vyřešte, domluvte, já vám pak dám odpovídající částku, na nic víc jsem neměl čas, což teď taky trochu začíná.
A kam vyrazíte, to aspoň tušíte?
Zatím o tom diskutujeme, ale myslím, že to nebude úplně daleko a nic extra drahého, takže možná Španělsko nebo něco podobného. Nechci strávit den v letadle, když je to jen na deset dnů…
Co vás v současnosti zaměstnává tolik, že si ani nemůžete zařídit vlastní dovolenou?
Je spousta nových projektů, na kterých začínám spolupracovat. Mimo natáčení Top Star magazínu je i hodně dabingu, divadla – představení, muzikály, čekají mě přes léto dvě divadelní zkoušení, do června bych měl točit jeden film, ten je potvrzený, začne se v březnu a do kin půjde na konci roku. Další dva filmy, které se mají začít točit do června, se řeší, ale uvidí se, jak se domluvíme, všechno je to ještě ve hvězdách.
A na co z toho se těšíte nejvíc?
Jsem takový, že beru jen práci, která mě baví. I proto se možná leckde objevilo, že si vymýšlím nebo že odmítám. Já se ale jen snažím eliminovat věci, z nichž nejsem úplně nadšený a šťastný, takže nabídky třídím, abych dělal jen to, co mě baví. A zatím se mi to daří.
