7°C
Včera to bylo přesně 40 let, co Mistr četl před stovkami svých kolegů z hudební branže prohlášení »Ve jménu socialismu a míru«. Později toho sice litoval, nic to ale nemění na tom, že byl v osudném roce 1977 klíčovou tváří anticharty, kterou celkem podepsalo 7 250 umělců.
„Karel Gott si velmi dobře uvědomoval, jaké má od tehdejšího vládnoucího režimu podmínky. Po cvičné emigraci ho komunisté v roce 1971 nechali dýchat, mohl cestovat na Západ, kde vydělával velké peníze, které si samozřejmě zasloužil, nosil delší vlasy, jezdil mercedesem,“ okomentoval Slavíkovu roli publicista a novinář Petr Burda.
„Řečnění v Divadle hudby mu měl doporučit tatínek, který byl úředníkem a potkával se s funkcionáři strany. Pan Gott sice dlouho vstřebával, že se jeho syn nestal elektrikářem, nýbrž zpěvákem, ale když začal brát synovu kariéru vážně, hodně mu radil, jak tehdy s mocnými vycházet.
Vždyť sám měl být v 50. letech v revizní komisi pražského městského výboru KSČ,“ vypráví Burda, který jako novinář dění okolo anticharty v roce 1977 bedlivě sledoval.
Připomněl zároveň, čím vším si Gottova rodina v 70. letech prošla, když Karel zůstal několik měsíců na Západě. „Maminku i tatínka hodiny a hodiny vyslýchali, prolezli jim účty, nebylo to nic příjemného. Karel zkrátka s režimem musel po návratu domů nějak vycházet, ale dělal to mazaně.
Nutno vyzdvihnout jeho pomoc zakázaným zpěvákům, jako například Martě Kubišové, se kterou se tajně setkával a pomáhal jí. Víte, použil bych legendární hlášku: Karel Gott je jenom jeden,“ dodal Burda.
Kdo je Petr Burda?
Dlouholetý pracovník Československého a později Českého rozhlasu, nyní moderátor a komentátor rádia Hortus, které provozuje Jazzová sekce.
Gott stále mlčí
Zpěvák se ke 40. výročí anticharty nechce vyjadřovat. Na otázky odmítl odpovědět nejen Blesku, ale také ostatním médiím. V rozhovoru pro MF DNES v roce 2001 k antichartě Gott řekl: „A u takzvané anticharty, to jsme skočili na špek, zneužili nás, o tom jsem vyprávěl už mnohokrát. A to zase taková tragédie snad nebyla, já jsem nikdy nesloužil ani nezpíval za tyranů,“ prohlásil Slavík.
Mocný úředník!
Karel Gott starší se narodil v roce 1911 v Plzni. Následně pracoval ve Škodových závodech, na ministerstvu těžkého strojírenství nebo dva roky jako ředitel závodu Janky Radotín.
Jako vysoce postavený manažer v té době musel být s vládnoucím režimem zadobře. Pan Gott starší zemřel v roce 1982 na následky vleklých a vážných problémů s ledvinami.
Bojoval ze jeho peníze!
Když měl Slavík nějaké trable, otec se ho zastával. A to i na úřadech. Stát se tak např. mělo v roce 1981, kdy Haně Hegerové (85) účetní chybou přišlo na účet milion korun určených pro Karla Gotta.
„Starý pan Gott tehdy podle mých informací vletěl na Pragokoncert a hodně to řešil,“ vzpomíná publicista Burda. Hegerová tehdy peníze hned nevrátila a hrozil jí kriminál. Tomu ale zabránila herečka a kovaná komunistka Jiřina Švorcová (†83), která se jí zastala, a slavná šansoniérka dostala milost.
