Smíří se Češi konečně s Němci? Expertka: Téma odsunu se zneužívá k šíření hrůzy

Autor: sou - 

12. února 2017

•

07:15

Sdílej:

Za posledních dvacet let mělo dojít ke zlepšení česko-německých vztahů. Jenže u některých generací Čechů, které například druhou válku zažily nebo vyrůstaly pod vládou komunistického režimu, je to velice ošemetné téma a Němce stále vnímají velice negativně. Podle ředitelky spolku Antikomplex Terezy Vávrové otázku v pravidelných intervalech navíc zneužívají různí politici a organizace k šíření hrůzy a k rozdmýchávání nacionalismu.

Česko-německé vztahy se za posledních 20 let výrazně zlepšily a dnes pomáhají stabilizovat i prostor v okolí obou zemí. V lednu se na tom shodli ministři zahraničí Lubomír Zaorálek a Frank-Walter Steinmeier, kteří se sešli u příležitosti 20. výročí podpisu česko-německé deklarace. 

Tu podepsali 21. ledna 1997 v Praze tehdejší český premiér Václav Klaus a německý kancléř Helmut Kohl, listina mimo jiné konstatuje, že spáchané křivdy náležejí historii.

S Němci mají problém i generace vyrůstající pod taktovkou komunismu

Jenže u řady Čechů je vztah k Němců stále problematický. Například generace, které druhou světovou válku zažily, i jejich děti, vnímají české (sudetské) Němce jako zrádce. 

Další generací, která má k Němcům spíše negativní vztah, jsou lidé, kteří vyrůstali v období komunismu. „Neměli možnost se moc o problematice česko-německého soužití před válkou a událostech po válce jak dozvědět. Toto mlčení nahrávalo spíše reprodukci vzpomínek a udržování nepřátelského vztahu se sousedními Němci,“ popsala pro Blesk.cz ředitelka spolku Antikomplex Tereza Vávrová, která se dlouhodobě zabývá česko-německým smířením.

Odsun se využívá i k rozdmýchávání nacionalismu

Své šrámy na česko-německém vztahu zanechalo i vysídlení českých (sudetských) Němců z území tehdejšího Československa. Podle Vávrové se na tuzemské straně karta odsunu vytahuje, když se má odvést pozornost od nějaké diskuse, jelikož stále budí kontroverze, které jde snadno využít. „Jeho třaskavost spočívá v tom, že ho v pravidelných intervalech používají různí politici a organizace k šíření hrůzy, strachu ze ztráty majetku a k rozdmýchávání nacionalismu,“ upozornila Vávrová. 

Občas jejímu spolku píší i lidé, kteří odsun Němců vnímají jako spravedlivý a aktivity zaměřené na smíření kritizují. Prý z nich většinou mluví spíš strach a neznalost. Jsou ale i tací, kteří Antikomplex v úsilí podporují. „Přesto mne často překvapují Češi, kteří válku zažili a s Němci se dodnes přátelí. Mají odvahu odsoudit zločiny bez strachu, že tím ztratí svou českou identitu nebo jim bude nadáváno do zrádců. Dívají se na celou věc lidsky a občansky,“ vysvětlila Vávrová.