Brňan dlouho neváhal a do zdánlivě bláznivého nápadu šel. Dnes, po třech letech, nelituje. Oficína si stále uchovává genia loci. Mimo jiné i díky citlivým interiérovým zásahům v průběhu více než jednoho století existence. První větší rekonstrukce v původním kadeřnictví rodiny Mazánkových se uskutečnila kolem roku 1930.

„Řada prvků, jako jsou vitráže ve výkladech, vchodové dveře či dobová křesla v pánské části kadeřnictví, zůstala zachována. Raritou ve sklepě jsou dveře. Jedna strana je původní z roku 1905, druhá už nese znaky úprav v roce 1930,“ řekl Blesku Tomáš Papírník.

Tajemství jménem Nataša Gollová

V době vzniku této oficíny se nedaleko na místě dnešního areálu Vysokého učení technického nacházela kasárna. Do kadeřnictví tak mířili především důstojníci, jejich manželky a milenky a smetánka z rozrůstající se Jiráskovy čtvrti. A protože se v Údolní ulici v roce 1912 narodila i herečka Nataša Gollová, nabízí se docela smělá myšlenka.

Zda jako dítě nechodila krášlit své blond vlasy k Mazánkům. „Oficiálně to samozřejmě není potvrzeno, ale proč ne?“ nechává majitel objektu tajenku otevřenou. Byt, kde malá Nataša, budoucí hvězda československého filmu, bydlela s rodiči, je totiž coby kamenem dohodil.

Letecká puma dopadla vedle

Při kadeřnictví rodiny Mazánkových stálo i štěstí. Za druhé světové války dopadla na Údolní letecká bomba, která poničila nárožní dům. Oficína vzdálená 20 metrů, jak ji zachytil dobový snímek, přežila bez úhony.

I dnes má kadeřnictví, rozdělené na pánskou a dámskou část, svou nezaměnitelnou atmosféru. Pracuje v něm sedm kadeřnic, některé zažily i éru socialistického komunálu. Nejstarší z nich je 73 roků. Zasloužilou oficínu objevují s překvapením zcela noví zákazníci. A pochopitelně se těší zájmu dlouholetých klientů, kteří si pravidelný sestřih či trvalou už jinde nedokážou představit.

Chystá se rekonstrukce. Po 30 letech

Na letošní jaro chystá Tomáš Papírník – po takřka třech desetiletích beze změn – rekonstrukci. Spolupracuje na ní s architektem Václavem Štojdlem z ateliéru Proam architekti. Své k návrhům pochopitelně řeknou i památkáři.

„Výsledkem by měla být podoba, která bude respektovat minulost, zachová atmosféru a přinese i určité úpravy poplatné současnosti. Nechci každopádně zakonzervované muzeum, ani přeplácanou modernu,“ tvrdí majitel.

V jednom ovšem nejstarší brněnské kadeřnictví jde moderní době na ruku. Má vlastní facebookovou stránku, kde jsou k mání aktuální informace, stejně jako postřehy, vzkazy i ohlédnutí do více než stoleté historie podniku.

www.facebook.com/kadernictvi1905

Fotogalerie
27 fotografií