Přichází rok ohnivého kohouta, Číňané bouřlivě slaví. Co věští astrologové?
Východní a jihovýchodní Asie se pomalu připravuje na příchod nového čínského roku. Letos jeho začátek podle lunárního kalendáře připadá na 28. ledna, kdy ohnivý kohout vystřídá vládu dynamické opice. Podle astrologů by měl být nadcházející rok ve znamení spravedlnosti, odvahy, píle a kreativity. Celou slavnost provázejí bouřlivé oslavy.
Kohout je desátým znamením čínského horoskopu a bude vládnout až do 15. února 2018, kdy ho vystřídá umírněný pes. Ke každému znamení patří v čínském kalendáři také konkrétní prvek, pro rok 2017 a znamení kohouta je to oheň.
Astrologové očekávají, že rok kohouta bude ve znamení odvahy, píle, spravedlnosti a kreativity. Lidé by se během něj neměli pouštět do velkých změn a riskantních projektů, radši by se měli zaměřit na dokončení nebo rozvinutí projektů započatých v předchozím roce ohnivé opice. Kohout nicméně přeje navázání vážného vztahu nebo založení rodiny, či utužení rodinných vztahů.
Člověk, který se narodil ve znamení kohouta, je podle čínské tradice pilný, rád vzbuzuje pozornost a řadí se mezi perfekcionisty. Ideální povolání je pro něj analytik, bezpečnostní pracovník, podnikatel, prodavač, nebo herec a spisovatel. Tito lidé bývají společenští a jsou rádi středem pozornosti. Nejsou příliš důvěřiví a spoléhají se radši sami na sebe. Působí bezstarostně, ale uvnitř mohou být zranitelní.
Mezi negativní vlastnosti lidí ve znamení kohouta patří marnotratnost, občas i agresivita. Nejlepšími partnery jsou pro ně jedinci ve znamení draka, buvola nebo hada. Naopak by se měli vyvarovat zajíců. Šťastnými čísly pro kohouta jsou 5, 9, 10 a 1 a šťastnými barvami jsou bílá a žlutá. Kohout vládl v letech 1909, 1921, 1933, 1945, 1957, 1969, 1981, 1993 a 2005. Toto znamení nesou například hudebníci Eric Clapton, Neil Young, Matthew Perry, režisér David Lynch nebo tenistka Serena Williamsová.
Čínské svátky jara
Svátky jara (čchun-ťie) neboli nového roku jsou nejvýznamnějším svátkem roku pro Číňany, Tchajwance, Vietnamce, Singapurce, Korejce a Japonce. Jsou srovnatelné s Vánocemi. Oslavy trvají 15 dní. Lidé si navzájem přejí dlouhý a šťastný život, obdarovávají se penězi a dárky zabalenými v červeném papíře. Červená je totiž barvou štěstí. Domácnosti také provedou velký úklid. Součástí oslav jsou i tradiční tance ve zvířecích převlecích. Na jídelníčku pak nesmí chybět tradiční pokrm „ťiao-c'“, tedy taštičky plněné masovou nádivkou se zeleninou.
Asijské země používají šedesátiletý kalendář společně s gregoriánským. Během šedesáti let se pětkrát opakuje rok zvířete podle pořadí ve zvěrokruhu. Tento dvanáctiletý cyklus se dále kombinuje s pětiletým cyklem, kdy se střídají elementy (kov, voda, oheň, země) s dvouletým cyklem, kdy se střídá kladný a záporný princip jin a jang.
Počátek nového roku je pohyblivý, a nastává o prvním novu po vstupu Slunce do souhvězdí Vodnáře, mezi 21. lednem a 20. únorem gregoriánského kalendáře.
Vznik nejstaršího kalendáře v lidské historii se datuje od roku 2637 či 2636 před naším letopočtem, kdy ho zavedl legendární Žlutý císař (Chuang Ti) jmenováním 12 zvířat jako svých strážců. Podle legendy stál u zrodu kalendáře Buddha, který svolal všechny živočichy, aby se s ním přišli rozloučit, než opustí Zemi. Dostavilo se jich jen 12, za odměnu jim Buddha přisoudil vládu v čase v pořadí, v jakém přišli: myš (krysa), buvol, tygr, králík (zajíc), drak, had, kůň, ovce (koza), opice, kohout (krocan), pes a vepř.