8°C
Věra čekala na verdikt soudu 22 let. Stát platí za průtahy stamiliony
O celé roky se liší v různých částech Česka rychlosti soudů při rozhodování sporů. Zatímco průměrná délka civilních řízení u okresního soudu v Náchodě je 126 dnů, třeba v Ústí nad Labem je šestkrát delší. Než se spor „přelije“ jednotlivými úrovněmi českého soudnictví, čekají lidé dlouhé roky, a to i u méně komplikovaných případů. Situace se v posledních letech zlepšuje, ale jen velmi pomalu. Vleklost soudnictví ukazuje případ paní Věry.
Neuvěřitelných 22 let čekala paní Věra na rozhodnutí českých soudů o úpravě výchovy a výživy dítěte po rozvodu. Zatímco byla soudní mašinérie v plném proudu, její syn mezitím dospěl, takže společně podali na ministerstvo spravedlnosti žádost o odškodnění za neúměrně dlouhé průtahy při soudním řízení. Od státu nakonec dostali 336 tisíc korun, navíc soud Věře přiznal náhrady veškerých nákladů.
Paní Marta zase po otci svého dítěte požadovala navýšení výživného. Obrátila se proto na soud, jenže na takto nekomplikované rozhodnutí čekala více než tři roky. Ministerstvo nejdříve žádost o odškodnění úplně ignorovalo, po další žalobě ale nakonec synovi přiznalo za újmu kvůli průtahům částku 39 tisíc korun.
V Česku nejde o výjimečné případy. Soudní spory se běžně „táhnou“ i několik let a některé z nich se protáhnout i na desetiletí. Ročně to přitom stát stojí miliony, které musí lidem za průtahy soudů zaplatit. Jen za posledních pět let to bylo 409 milionů korun. Resort se navíc dlouhodobě potýká s tím, že nezvládá žádosti vyřizovat v zákonné lhůtě šest měsíců, a dochází tak k dalším průtahům.
Vysoudit se dají i statisíce
„Pokud se podíváme na údaje za posledních pět let, vidíme, že u trestních řízení se průměrná délka dlouhodobě zkracuje. V případě občanskoprávních sporů to tak ale bohužel není,“ řekl Blesk.cz advokát David Zahumenský, který se na průtahy v soudních řízeních specializuje. Sám má zkušenosti s klienty, kteří se soudili více než 10 let. Podle něj je možné v rámci odškodného od státu zpravidla získat desítky až nižší stovky tisíc korun.
Podle Zahumenského se nejkratší průměrná délka civilních řízení v roce 2015 pohybovala nad 350 dny. V posledních letech se mírně snižuje, důvodem je pravděpodobně zásah Ústavního soudu a následné úpravy zákona, která změnila způsob vymáhání pohledávek. „Tím, že se již nevyplatí některé drobné dluhy, například nedoplatky za jízdné nebo drobné penále za služby, vymáhat soudně, poklesl počet věcí, které soudy musejí řešit, a daří se lépe vyrovnávat se s nedodělky z minulých let,“ uvedl advokát.
Neúměrné soudní průtahy dlouhodobě kritizuje také ombudsmanka Anna Šabatová. Každý rok se na ni kvůli tomu obrátí asi 130 lidí. „Výkon soudní moci je odpovědností státu. Opožděná spravedlnost je odmítnutá spravedlnost. Rozhodnutí soudu v jiném než reálném čase ztrácí svůj význam,“ uvedla Šabatová s tím, že nejčastější důvody průtahů jsou obstrukce účastníků řízení, nesprávná procesní strategie soudce, prodlevy způsobené zapůjčováním spisů mezi soudy a také přetíženost soudů.
Nejpomalejší soud je v Ústí nad Labem
Situace na jednotlivých soudech liší. Například průměrná délka civilních řízení vedených u Okresního soudu v Náchodě činila v roce 2015 „pouze“ 126 dnů, zatímco soud v Ústí nad Labem průměrně rozhodoval za 802 dnů, což je šestkrát delší doba. Mezi nejhorší soudy podle advokáta Zahumenského patří také Městský soud v Brně, Okresní soud v Chomutově a některé pražské soudy.
„Pokud průměrná délka přesáhne dva roky, považuji situaci za vážnou,“ je přesvědčen Zahumenský a kritizuje hlavně nerovnost jednotlivých občanů, protože ti si nemohou sami zvolit, na který soud se obrátí. „Příslušnost soudu je dána zákonem. Ti, kteří se musejí soudit v nejpostiženějších regionech tak mají smůlu, vytáhli si černého Petra,“ dodává.
Ministerstvo spravedlnosti o problému ví a snaží se ho průběžně řešit, a to hlavně jmenováním a přidělováním nových soudců tam, kde řízení zpravidla trvá déle. Jde o takzvaný dynamický model přidělování. „Přiděluje z každé jmenované vlny soudců nové posily právě na ta místa, která se potýkají s velkým počtem nedodělků. V loňském roce bylo takto jmenováno několik desítek nových soudců a například na práci severočeských soudů je vidět, že se model osvědčuje,“ vysvětlila Blesk.cz mluvčí resortu Tereza Schejbalová.
A co takhle kdyby jsi napsal něco o solárním tunelu, každým rokem platí stát solárníkům 42 miliard Kč a bude tak činit do konce životnosti solárních elektráren, což je asi do roku 2045 a to je suma sumárum 1400 miliard kč a tento tunel mají na triku ti co zákon o solárních elektrárnách stvořili a schválili a to byli poslanci ČSSD a KSČM v roce 2005. Ta tvoje církevní zlodějna není žádnou zlodějnou, jedná se jen o navrácení části majetku církvím a co nelze vrátit za to stát platí a je to zase dílo komunistů po II. světové válce, kdy církvím ukradli tento majetek. To co stát zaplatí církvím za tento ukradený majetek, je jen pakatel oproti solárnímu tunelu, který vytvořili komunisti a bývalí komunisti v roce 2005.