A právě kvůli tomu, že šance na přežití byla velmi nízká, neuspěli pozůstalí po rodičce s žalobou na náhradu škody. Manžel a syn žádali každý milion korun. „Soudy sice připustily šest pochybení lékařů, ale tyto chyby nejsou v přímé souvislosti s úmrtím ženy,“ řekl ústavní soudce Jan Filip.
V ústavní stížnosti stálo, že při bezchybné lékařské péči by žena měla 20% nebo i vyšší šanci na přežití. O tuto šanci ale přišla – a právě v tom vidí pozůstalí zásah do práv. Nejvyšší soud by se měl nyní věcně zabývat právě otázkou, jaká míra podílu na vzniklé újmě je z hlediska právní odpovědnosti rozhodující.
Soudce vrátil případ k novému projednání
Celý případ nicméně Ústavní soud vrátil k novému rozhodnutí Nejvyššímu soudu. Vytkl mu, že v případu neviděl otázku „zásadního právního významu“. Podle Ústavního soudu se nyní musí Nejvyšší soud případem a jeho obecnějšími přesahy zabývat pečlivěji.
Pozůstalí po ženě tak mají sice malou, ale přesto alespoň novou šanci na odškodnění. Manžel, syn a rodiče zemřelé ženy se dosud neúspěšně domáhali náhrady újmy za zásah do soukromí a práva na rodinný život. Kauza má širší přesah, jde o to, zda a v jaké míře nesou zdravotníci zodpovědnost za chybu, když šance na přežití pacienta byly bez ohledu na jejich postup menší než poloviční.