Česko si velice podrobně eviduje, jakým způsobem jeho obyvatelé umírají. Není to přitom jen trend poslední doby, statistiky s rozpisem příčin úmrtí lze dohledat až desítky let zpátky. Ve 20. letech minulého století umíralo každý rok 140 až 170 tisíc lidí, největšími „zabijáky“ přitom byly nejrůznější nemoci. Ale nechyběly ani sebevraždy nebo popravy. Blesk.cz přináší unikátní přehled vycházející z čísel Českého statistického úřadu.
Nejvíce obyvatelstvo „kosily“ infekční nemoci, především pak tuberkulóza. Ta například v roce 1919 zabila více než 31 tisíc lidí, a to napříč všemi věky. Umíraly malé děti, dospělí i staří lidé nad 60 let. O rok dříve zase po celém světě řádila ničivá epidemie španělské chřipky, která podle odhadů po celém světě zabila až 20 milionů lidí.
Velkými zabijáky byly také další nemoci, které už v současné době zpravidla nezabíjejí nebo se je podařilo vymýtit očkováním – neštovice, úplavice, tyfus, křivice nebo zánět plic. Například v roce 1925 zemřelo 4060 dětí na křeče, 777 na zajíkavý kašel a 408 na spalničky.
Zatímco dnes je úmrtí v průběhu těhotenství nebo při porodu spíše výjimečné a počítá se v jednotkách za rok, za první republiky to byly stovky. Ženy umíraly při potratech, v šestinedělí a často také při poporodních horečkách. Například v roce 1919 zemřelo 817 žen a podobné počty byly i v dalších letech.
Nešikovnost a nešťastné náhody pronásledují Čechy nyní a pronásledovaly je i v minulosti. Při pohledu na statistiky z roku 1919 se utopilo 525 lidí (z toho 339 mužů), 334 se poranilo střelnou zbraní a 179 při pádu. Blesk zabil 58 lidí a 8 jich zemřelo na vyhladovění nebo z dostatku tekutin. Desítky mužů ročně také umíraly při práci v dolech nebo lomech. A výjimečné nebyly také otravy jídlem – například v roce 1925 tak zemřelo 32 lidí.
Zabíjely také stroje: v roce 1925 zabilo 74 lidí auto, dalších 14 pak zemřelo po kontaktu s letadlem nebo balonem, případně po pádu z nich. 157 lidí zesnulo na železnici.
Čísla z roku 1930 ukazují, že nejčastěji se lidé oběsili nebo uškrtili (1487 lidí), následovala sebevražda zastřelením (625) a otrava jedem (211). Další řádově desítky lidí se potom pořezaly, pobodaly, skočily z výšky nebo se nechaly něčím rozdrtit.
Počet popravených výrazně narostl po roce 1948 a v rámci politických procesů v 50. letech. Zatímco ještě v roce 1948 je zaznamenáno 19 soudně popravených lidí, od dalšího roku však tato kolonka ze statistiky (ne)překvapivě zmizela. Šlo však o stovky lidí.
Pád na rovině, pád ze židle, kontakt se sekačkou nebo bodnutí nejedovatým hmyzem. I to jsou příčiny smrti, které eviduje Český statistický úřad společně s Ústavem zdravotnických informací. Mezi další kuriózní způsoby patří náhodné zadušení v posteli nebo pád do vany. Jak častá taková smrt je? A postihuje častěji muže, nebo ženy?
nuuuuu, myslím si, že u PROKAZATELNÝCH vrahů (Stodolovi, Roubal aj.) by jim taky špagátek slušel. nač živit vrahy z našich daní, aby si leželi v teple na kanapíčku a čuměli na TV. 
10°C
Článek je lživej! Navíc ta propaganda je až směšná. Pokud bereme v úvahu pouze dobu kdy existoval svrchovaný československý stát (tedy bez tzv. Protektorátu), tak počet poprav byl na vrchu za uvádění Benešových retribučních dekretů do praxe, tedy bezprostředně po válce! Nikoliv jak tu trapně uvádějí po roce 48" a k tomu dodaj jako "ilustraci" fotku po válce popraveného náměstka primátora Prahy Josefa Pfitznera!