Imagination Festival 2016 report: Terror nářez a party hodná evropské úrovně

Na místo činu, tedy na Výstaviště v pražských Holešovicích, jsme dorazili krátce před půlnocí. Fronta byla v tu chvíli u vstupu už prakticky nulová. Uvítal jsem přítomnost tzv. locker-boxů neboli skříněk na klíče, do nichž si může návštěvník uložit své oblečení a věci a kdykoliv během party se k ní vrátit. Kolem půlnoci byly sice již všechny rozprodané, ale šatna fungovala bez problémů a věci jsme si uložili i tam velmi rychle.

Všechny tři stage byly impozantní, light show na hlavní Imagination stagi, které vévodily měkčí styly drum 'n' bassu, vynikala velkolepostí a uvítal jsem, že pořadatelé zařídili i meet & great – tedy setkání a focení s DJi pro fandy. Nejsem si vědom, že by to kdokoliv v této formě u nás zprostředkoval. Naše kroky však směřovaly hned na Devastator stage, kterou burácely ty nejtvrdší hudební styly za podpory legendárního a až strašidelně vyhublého MCho DV8a.

Tedy ne od počátku. Když jsme se prodrali skrze davy dopředu na stage vyobrazenou jako Mayský chrám, končil svůj set italský euphoric hardstyle DJ Zatox, kterému dělal doprovod MC Dave Revan. Tohle duo rovnokšilťáků ocenili především nejmladší náctiletí návštěvníci akce. Nic proti, ale toto přeci jenom není hudba pro odrostlejší posluchače. Zazněla řada Zatoxovy produkce jako Zatox - W.T.F., melodická záležitost Headhunterz - Dragonborn nebo hardstyle/millenium hardcore mash-up v podobě Brennan Heart & Wildstylez - Lose My Mind/Menace II Society - Chronic Disorder.

Hodnocení Zatoxe: 6/10

Jakmile se čas přehoupl přes půlnoc, tak se přitvrdilo, i když na můj ještě ne dostatečně. Svůj set začala valit blonďatá DJka Deetox. A i když má raw hardstyle už hutné bassy a zajímavé kopáky, nepatří zrovna tato nizozemská interpretka k tomu nejlepšímu, co žánr nabízí. Její set byl okay, ale bylo to znát. K vrcholům jejího setu patřily tracky jako zpěvný Frequencerz & Titan - Getting Off nebo kolaborace Deetox & Delete ft. MC Livid - Do Or Die (Rebelion Remix), Rebelion & Deetox - Within Me či vlastní Deetox - Lose Control.

Hodnocení Deetox: 7/10

Od jedné hodiny ranní se valil již hardcore. Samozřejmě nejdřív v mainstream podání. Versus set si střihla milenecká dvojice Anime a Mad Dog z Itálie. Nutno dodat, že hardcore vs. sety zahraničních interpretů u nás zatím běžné nejsou. Na tuto dvojici začaly davy pařit naplno a show se rozjela na plné obrátky. Set byl energický, bez hluchého místa. Nadšením sršící Italové zahráli pecky jako Anime - Exterminate, crossbreed modlu Endymion and The Viper ft. Feral is Kinky - Raging in The Dancehall (The Outside Agency remix), mash-up Tommyknocker & Mad Dog - Minimix 2 (Hardcore Junky / Speedy J - Pull Over / L.A. Style - James Brown Is Dead) nebo N-Vitral & Angerfist - Fist In Your Face. Paráda.

Hodnocení Anime vs. Mad Dog: 8/10

Pak se v mainstream hardcoru pokračovalo, ale na můj vkus poněkud trochu dlouho. Art of Fighters, který byl v Česku již poněkolikáté, odehrál průměrný set bez výraznějších míst. Věci jako Art of Fighters - Artwork (Tha Playah Remix) jsem od něj očekával. To samé předvedla i populární Ukrajinka Miss K8. Její set byl sice nápaditější, ale tracky jako Miss K8 & MC Nolz - Raiders of Rampage (Official Masters of Hardcore 2016 Anthem), Menace II Society - Chronic Disorder (Miss K8 Sparta mash-up) nebo Miss K8 ft MC Nolz - Metropolis of Massacre (Official Dominator 2014 Anthem) zazněly i na letošní Syndicate v Německu, kde jsme byli také. Kdyby by jeden mainstream hardcore DJ vyměněn za někoho tvrdšího, party by to podle nás prospělo.

Hodnocení Art of Fighters: 6/10

Hodnocení Miss K8: 7/10

Na dalšího vystupujícího jsem se těšil, protože jsem věděl, že se konečně zrychlí a přitvrdí. V současnosti nejpopulárnější frenchcore DJ Dr. Peacock svým livesetem nezklamal. Klasické fidlovačky, melodie pokrývající etno hudbu ze všech konců světa a sada frenchcore kopáků. Byla to jízda, ale od tohoto pána s hučkou na hlavě jsme slyšeli již větší nálož. Nicméně pařilo se dobře a konec jeho setu navíc svým hromovým hlasem doprovodil Drokz, který toho jako MC zažil také hodně.

Hodnocení Dr. Peacocka: 7/10

A to bylo to, co nám sedlo nejlépe. Opa to rozjel bez servítků svým typickým terrorem, ze kterého neznalcům vstávají vlasy na hlavě. Pokud nějaké mají. Úvodní klasiku Drokz - Bounce The Classical Way vystřídal Drokz - Underdog a zanedlouho přišla i kolaborace Drokz & Mithridate - Haters Gonna Hate. Tou dává zkušený Nizozemec, který je na hardcore scéně od jejího samotného počátku, jasně najevosvé mínění o lidech, kteří jeho hudbu haní. Následovaly další pecky jako Drokz - U Taking The Piss nebo Dione - Pain Till I Die (SRB's Muppet mash-up). Už v tu chvíli bylo jasno, že tohle je nejlepší set celé party a geniální track Drokz - Terrorhead to jen podtrhl. Bravo, tohle bylo hudební osvícení.

Hodnocení Drokze: 10/10

Následující hodinka patřila domácímu frenchcore duu Hungry Beats a zde bylo jasné, že nepůjde o krok vedle. Kluků si cením za to, že konečně zahráli na velké party DJ set. Ten byl samozřejmě složen z vlastní produkce a vévodily mu tracky jako např. Hungry Beats - Sparta 3000. Po konci jejich setu nastal málem konec světa. Na stage totiž přišel maskovaný démon Noisekick se svým livesetem plného toho nejhutnějšího terroru, které lidské uši dokážou snést.

Hodnocení Hungry Beats: 8/10

Noisekick přišel, viděl a zničil všechno a všechny. Doslova. Že je Mayská výzdoba pouze dekorace, a ne skutečné schody, přehlédl, a tak z molitanové výzdoby sletěl ze stage dolů na čumák. To ho ale nezastavilo a naklepal nás hustým terrorem. Odpálil bomby jako Noisekick vs Tripped - Just Stating a Noisekick - Reaching For The Sky, což byla neskutečná tečka na konec. Konečně pořádný terror v Česku. Jo! Bumbumbum!

Hodnocení Noisekicka: 9/10

Letošní Imagination Festival měl suprovou organizaci a atmosféru. Nikde žádné fronty, vše zařízené, v šatně vše odsýpalo a jedinou výtku musíme směřovat na špinavé záchody. Jasně, tohle nebyl veganský kroužek řešící blahodárné účinky ženšenu, ale pořádná party, ale přesto by jejich častější uklízení nezaškodilo. Takže tleskáme, evropské úrovni jsme se konečně opravdu přiblížili a teď už nezbývá, než se těšit zase za rok. Party zdar!

Celkové hodnocení Imagination Festivalu: 8,8/10