Exagenta Litviněnka zavraždili před 10 lety: „Ničeho se nebál,“ vzpomíná Štětina

„Setkal jsem se s ním na jedné z konferencí, která probíhala v Praze, mohlo to být rok nebo dva před jeho smrtí. Byla to konference, která se týkala disidentů a jejich působení v Ruské federaci,“ vzpomíná na krátké setkání s ruským agentem, který se rozhodl kritizovat Vladimira Putina, český europoslanec Jaromír Štětina (za TOP 09).

„On byl tenkrát vlastně mladý kluk, si vzpomínám. Takový jiskrný. Ptal jsem se ho, jestli se nebojí, a on říkal, že se ničeho nebojí,“ popsal tehdy zhruba 44letého Alexandra Litviněnka bývalý senátor a novinář.

Co se zřejmě stalo

Litviněnko se 1. listopadu 2006, tedy šest let po své emigraci do Velké Británie, setkává v londýnském hotelu Millenium s dalšími dvěma agenty KGB Dmitrijem Kovtunem a Andrejem Lugovým. Později má sraz v japonské restauraci s italským právníkem a bezpečnostním expertem Mariem Scaramellou. Ten mu údajně předal informace o smrti Anny Politkovské, ruské novinářky a Litviněnkovy přítelkyně zastřelené v říjnu 2006 v Moskvě.

Bratr zavražděného špiona Litviněnka: Kreml Alexandra nezabil, to spíš Londýn

Putinův ostrý kritik musí ale o několik hodin později do nemocnice kvůli silnému průjmu a zvracení. Lékaři tápou, nakonec kalkulují s otravou thalliem (toxický měkký kov). 17. listopadu se Litviněnkův stav horší a bývalý agent je převezen do University College Hospital, kde dostává policejní ochranu. O tři dny později už nemá žádné vlasy a je vidět, že rapidně zhubnul. V takovém stavu putuje na jednotku intenzivní péče. Další tři dny na to Litviněnko umírá. Před svou smrtí ale obviňuje ruského prezidenta Vladimira Putina.

Vrahové nebyli ani po 10 letech potrestáni

Teprve pitva odhalila, že Litviněnko zemřel na otravu radioaktivním poloniem 210. Vzpurný agent ho zřejmě vypil v čaji během schůzky v hotelu. Vyšetřování následně odhalilo zvýšenou radioaktivitu jak v hotelu, tak v suši baru. Litviněnko si ho přinesl také domů a pohybem zúčastněných se záření projevilo i v Hamburku a Moskvě.

Ke smrti během 23 dní stačilo jen 26,5 mikrogramu. Alespoň takové množství stanovil během soudního procesu fyzik Norman Dombey. Policejní vyšetřování agentovy smrti začalo po týdnu, Scotland Yard případ vyšetřoval dva měsíce.

Až v lednu 2015 ale přišlo na řadu veřejné soudní líčení. O rok později vynesl soudce verdikt: Operaci FSB s cílem zabít Litviněnka pravděpodobně posvětil její tehdejší šéf Nikolaj Patrušev a nejspíš ji odsouhlasil také prezident Vladimir Putin. Za pachatele vraždy označil soud Andreje Lugového a Dmitrije Kovtuna. Ruská ústava nicméně nedovoluje vydat ruské občany zahraničním úřadům.

Za smrt ruského agenta viní Londýn Rusko. | čtk

Přestaňme zavírat oči, burcuje Štětina

„Je tady řešení, a to je řešení politické. Je potřeba, aby Evropa a její demokratické síly říkaly Rusku pravdu do očí. A nezacházely s ním, jako kdyby to byl brejlovec, který nás chce zastrašit. Je potřeba říkat, že to, co se v Rusku odehrává, je přechod od autokratického režimu na režim diktátorský, a nesmíme si lhát. Jinak budou následovat další Litviněnkové,“ zdůraznil bývalý válečný novinář, dnes europoslanec Jaromír Štětina.

„To bylo zosnováno tajnými službami Ruska, které jsou v podstatě hlavním vládcem v Ruské federaci. Vždyť i pan prezident Putin je neustále důstojníkem tajných služeb KGB, oni nepřestávají být důstojníky tím, že jdou do výslužby…“ poznamenal také.

Otrávili ho jako Litviněnka? Putinův odpůrce skončil ve vážném stavu v nemocnici

Podle Štětiny bohužel stále není možné z právnického hlediska říct, že za vraždou stojí ruský prezident. „To se dělá jinak. Vládci a diktátoři to sami nerozhodují, jim se dělá, co se jim na očích vidí. To byl případ Litviněnka. Ale také případ Anny Politkovské,“ připomněl ruskou novinářku zavražděnou v den Putinových narozenin. Odpůrkyně ruského režimu byla zastřelena ve výtahu svého domu 7. října 2006, tedy necelý měsíc před tím, než byl otráven Litviněnko. Oba kritizovali Putina kvůli Čečencům.

„Samozřejmě to funguje dál. Nezapomeňte, že v Rusku teď přijali zákon, že můžete dostat až pět let za to, když vyjdete na ulici s pouhým plakátem. To je případ pana Dudina, ruského občana, který dostal tři roky za to, že nesl malý plakátek. Byla to taková ta single demonstrace, protestoval proti válce na Ukrajině. Teď mu samozřejmě slevili, ale to je důkaz toho, že v Rusku se cesta k demokracii, kterou jsme před 25 lety očekávali, nepodařila,“ burcuje dál europoslanec za TOP 09.

Otrávený ruský agent pracoval pro Brity, tvrdí advokát

„Myslím, že říkat pravdu o těch, kteří byli kvůli svým postojům v Rusku zavražděni, to je zásadní záležitost, ve které musíme pokračovat. Jestli někdo může změnit situaci v Rusku, tak to jsou spojené síly evropských demokratů s potlačovanými a zabíjenými demokraty v Ruské federaci,“ dodal.