7°C
Čína chce po Česku důkaz loajality. „Má nás za vazaly,“ zlobí se politici
Jako vzkaz podřízeným vazalům vnímá část české politické scény reakci čínské diplomacie na nedávné prohlášení čtyř českých ústavních činitelů o vztazích k Číně. Šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který se minulý týden s prezidentem, premiérem a předsedou Senátu distancoval k nelibosti opozice od návštěvy tibetského duchovního vůdce dalajlamy v Česku, má odpověď Číny za neutrální. Z Pekingu v úterý zaznělo, že Čína si cení závazků, které z toho vyplývají, a čeká, že země dodrží své sliby.
„Chybí termín, do kdy musí Česká republika začít naplňovat činy, aby se Číňani nezlobili. Naši čtyři ústavní činitelé ponížili tuto zemi a teď ji nutí k tomu, aby přijímala toto ponižující prohlášení ze země nedemokratického režimu,“ řekl novinářům předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Za způsob jak změnit servilní politiku považuje volby.
Hamáček odpověď z Číny pokládá za diplomatické vyjádření obdobné těm, které si například vyměňují země EU. Rozhodně to nepovažuje za vztyčený prst, jak tvrdí opozice. „Vnímám to jako reakci z čínské strany, která pouze bere na vědomí prohlášení,“ uvedl.
„Česká republika je suverénní stát, a pokud chce mít s Čínou vztahy, tak na férovém základě. Toto vyjádření mi přijde opravdu tak, že jsme vazalové Číny,“ komentoval čínské prohlášení poslanec vládní KDU-ČSL Ondřej Benešík. Poznamenal, že v případě prohlášení ústavních činitelů bylo Česko až moc vstřícné. „Myslím si, že jsme si měli zachovat trochu odstup a větší národní hrdost,“ uvedl.
Čína: Očekáváme dodržení závazků
V Praze se dalajlama minulý týden sešel s ministrem kultury Danielem Hermanem a s některými členy Poslanecké sněmovny a Senátu. Prezident Miloš Zeman, šéfové obou komor parlamentu Milan Štěch a Hamáček a premiér Bohuslav Sobotka ve svém prohlášení zdůraznili, že Česko „při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí“.
Čína si podle úterní reakce cení takovýchto závazků a doufá, že příslušné země dodrží své sliby, dodrží politiku jedné Číny a „plně pochopí a budou respektovat základní zájmy a hluboké obavy Číny a budou se zabývat s opatrností otázkami souvisejícími s Tibetem s cílem zajistit zdravý a stabilní rozvoj bilaterálních vztahů“.
Peking pokládá dalajlamu za separatistu prosazujícího nezávislost Tibetu. Tuto oblast čínská armáda obsadila v roce 1950.
Témata:
Zkus Svobodné fórum, není tam tolik primitivů jako tady, ale můžeš tam diskutovat jenom přes FB.