Výuka tělocviku mizí z vysokých škol. Studenti musí za sport často platit

Vysokoškoláci musí plnit zápočty z tělocviku povinně, někdy je ale zájem tak vysoký, že někteří musí složitě hledat náhradní řešení a komplikuje jim to podle jejich slov studium. To platí zhruba pro každého desátého studenta na Masarykově univerzitě v Brně, kde mají studenti tělocvik povinně dva semestry.

„Fakulta sportovních studií obstarává povinný tělocvik pro dalších osm fakult, jsme takovou vlajkovou lodí a ročně nám projde povinným programem 8000 studentů. Padesát seminárních skupin pak zaplníme z řad dobrovolníků v dalších letech,“ řekl Nykodým. Studenti si vybírají až ze čtyřiceti druhů sportu a na rozdíl od základní školy povinné neznamená nucené.

Na pražské Vysoké škole ekonomické (VŠE) dochází na tělocvik ročně přes 6500 studentů na skoro třicet sportů a také musí získat dva zápočty.

„Zájem je i po dvou povinných semestrech, studenti přispívají v podstatě na chod, lektora a prostor cvičení. Pokud by museli platit od začátku studií, zájemců by ubylo,“ myslí si Nykodým. Některé školy ruší sportovní programy právě z důvodu finančních a proto, že si mohou školy vybírat, kam investovat. Pro lékařské obory pak může být podle Nykodýma pochopitelně prioritní dělat víc praktických seminářů.

Podle VŠE je problém, že tělocvik není zaveden oficiálně. „Chybí zákonný rámec, který by stanovil tělesnou výchou jako povinnou součást učebních plánů VŠ. Situace na jednotlivých českých vysokých školách se tak diametrálně liší podle ,osvícenosti’ vedení a finanční situace jednotlivých škol,“ uvedla škola.

Děti se musí hýbat i v družinách. Ministerstvo je rozhýbe třiceti miliony

Situaci se snaží řešit Valachová i rektoři

Ministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD) čeká jednání se samotnými studenty a situaci budou řešit i rektoři. Předseda České asociace univerzitního sportu (ČAUS) František Dvořák řekl pro Blesk.cz, že právě na rektorech bude záležet, jestli mají vztah ke sportu.

„Je tendence obory slučovat, likvidovat odborná pracoviště. Nám jde o zachování, sport je součást vzdělávání, sice jde o pohybové a kondiční aktivity, ale ty jsou nastaveny v základním systému od základní školy po vysoké,“ stojí si za svým Dvořák. 

Valachová chce rektory přesvědčit, aby byl sport dobrovolnou součástí studia. „Při besedách se studenty se velmi často setkávám s tím, že postrádají sportovní vyžití na katedrách, nebo se setkávám s tím, že si mohou tělesnou výchovu zapsat jen jednou a všechny ostatní aktivity jsou placené a pro ně velmi často nedostupné,“ uvedla svůj záměr jednat.

Děti nezvládají kotoul, švihadlo ani hod míčem. Ke všemu jsou dost tlusté

Víc peněz pro vysokoškolský tělocvik?

Nykodým považuje pohyb za důležitou součást života a nedoporučuje, aby se „opasky“ přitahovaly. Podotkl ale, že pro příští rok má v rozpočtu ministerstvo školství právě pro sport najít o něco víc peněz.

„Ukazujeme, že to je správný postoj, aby se rozvíjel pohyb. Do budoucna už za něj studenti jen zaplatí,“ řekl s tím, že nechuť si odnáší už ze základních škol, kde je snaha o zavedení třetí hodiny navíc. Hrozí, že by se naopak mohlo docílit nárůstu necvičících.

Mluvčí České unie sportu Lenka A. Tichá pro Blesk.cz uvedla, že se fyzická kondice dětí stále zhoršuje. Unie sportu navíc vnímá problematicky i přístup učitelů tělesné výchovy a jejich špatné návyky, které si nesou ze svých studií.