V kauze Mostecké uhelné chtějí obžalovat muže, díky němuž Gross (†45) zbohatl

Protikorupční policie navrhla obžalovat po několika letech vyšetřování aktéry rozsáhlé kauzy Mostecké uhelné společnosti (MUS).

Před soud chce postavit kvůli podezření z tunelování a podvodného ovládnutí společnosti pět bývalých manažerů, podezírá však i bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru.

V případu se zodpovídají bývalí manažeři a vlastníci dolů Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus, v červnu 2012 byli obviněni ze zneužití informace a postavení v obchodním styku.

Policie je podezřívá, že z MUS vyvedli 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které využili na nákup akcií MUS. Policie je viní také z podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999. Podle žalobce způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun.

Uhlobaroni, stovky zabavených milionů i smrt: Policie končí s Mosteckou uhelnou

Žalobce se nyní seznamuje se spisem, řekl v pátek Petr Šereda z olomouckého vrchního státního zastupitelství.

Původně bylo obviněno v kauze osm lidí. Šestý z manažerů, miliardář Luboš Měkota, však v roce 2013 zemřel. Stíhání bývalého lobbisty a obchodníka se zbraněmi Pavla Musely v květnu přerušil ze zdravotních důvodů.

Exnáměstek ministra obviněn z přijímání úplatku

Někdejší šéfové MUS od počátku trestní stíhání odmítají. Robert Sýkora má ve své minulosti ještě jednu zajímavou kapitolu. Byl to totiž on, kdo pomohl zbohatnout dnes už zesnulému expremiérovi Stanislavu Grossovi. Za 20 milionů mu prodal akcie firmy Moravia Energo a ten je prodal za sto milionů korun. Mimochodem, ani Moravia Energo už dnes neexistuje.

Sýkora je v kauze MUS obviněn z přijímání úplatku, Musela byl stíhán kvůli podplácení. Žalobce již dříve uvedl, že jejich stíhání souvisí s rozhodováním vlády o prodeji akcií MUS.

Grossův přítel a tajemství uhlobarona: „Dali jsme půl miliardy lobbistům“

Policisté ukončili vyšetřování kauzy letos v lednu, poté následovalo seznamování se spisem. Návrh na obžalobu podali na olomoucké vrchní státní zastupitelství v těchto dnech. Spis má více než 100 tisíc listů, s ohledem na rozsah spisového materiálu zatím nelze odhadnout, kdy rozhodnutí o případném podání obžaloby padne, uvedl Šereda.

Proč se kauza tak vleče? Důkazy z cizích zemí ji protáhly

„Spis byl předložen státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby. Návrh je podán v celém rozsahu sděleného obvinění. V této chvíli státní zástupce podrobně studuje spisový materiál a rozhoduje o tom, zda bude ve věci podána obžaloba,“ uvedl Šereda.

Podle Šeredy délku vyšetřování ovlivnila časová náročnost získávání důkazů ze zahraničí. „Klíčovým bylo zajistit důkazy z cizích zemí, ze Švýcarska, z ostrovů Man a z Lichtejnštejnska. Jsou to země, se kterými je obecně spolupráce komplikovaná. Procedury v těchto zemích, které musejí být splněny, aby mohly být důkazy předány, jsou velmi zdlouhavé. Poté musely být tyto materiály přeloženy a vyhodnoceny,“ vysvětlil žalobce.

Případem se zabývá také švýcarská justice. Soud v Bellinzoně na podzim roku 2013 za podvody a praní špinavých peněz nepravomocně potrestal manažery nepodmíněnými tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců.

Bývalí manažeři se proti verdiktu odvolali. Kroky švýcarské strany sleduje i česká justice. Muži totiž nemohou být současně souzeni v obou zemích ze stejných porušení zákona, záležet tedy bude na tom, který ze soudů ve věci rozhodne rychleji.