Rušení letního času řešila vláda. Zemanův „výlet“ na Rhodos odmítli schválit

V Česku běží vyjednávání po krajských volbách, kde se řeší, kdo půjde s ANO a kdo proti němu. A spekuluje se, nakolik tahanice o kraje ovlivní vztahy uvnitř vládní koalice. Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) však dál pokračuje v běžné agendě.

I když tentokrát se hned první bod jednání vlády vyjímal. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se totiž ve středu předložila „Návrh nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2017 až 2021“.

A střetla se kvůli tomu s vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL), kvůli jehož nepřítomnosti byl bod přeřazen z 5. října právě na středu 12. října.

Bělobrádek: Letní čas u nás zaváděli komunisté

Bělobrádek a lidovci s ním jsou totiž proti letnímu času. Když se měnil čas v roce 2014, Bělobrádek k tomu napsal: „Letní čas nepřináší žádné ekonomické výhody, pouze zdravotní komplikace. To jsou empiricky ověřená fakta. Co teď s tím? KDU-ČSL říká jasně a dlouhodobě: prostě letní čas zrušme.“

Letní čas nadobro skončí, tlačí Bělobrádek na Marksovou. A žene to do Bruselu

Tehdejší Československo zavedlo letní čas v roce 1979. „Když letní čas zaváděli - to u nás ještě vládli komunisté - tvrdilo se nám, že to pomůže národnímu hospodářství. Že se zkrátka méně prosvítí, protože slunce v létě vychází tak časně, že ráno nám světla neubude, zato večer jako když ho najdeme, vždyť naše hvězda nám bude svítit o hodinu déle. A že nám to tedy za tu hodinu ukradenou z ranního vstávání stojí. Jenomže, nic takového se nepotvrdilo, ekonomické zisky se nedostavily. Ani za totality, ani v demokracii,“ dodával šéf lidovců. Podobné argumenty se chystá oprášit i nyní.

Spor o letní čas: Česko s EU, nebo proti?

Proč se však právě teď debatovalo o letním času na vládní úrovni? Důvodem předložení návrhu Marksové byla směrnice Evropského parlamentu z 19. ledna 2011 o úpravě letního času, která zavádí pro členské státy EU jednotná pravidla pro stanovení konkrétních dat začátku a konce letního času.

Jde tedy o takové evropské plánovací pětiletky. Jednotlivé členské země oznámí, od kdy do kdy budou zavádět letní čas. Evropská komise to pak každých pět let zveřejní ve svém Úředním věstníku EU, jak upozorňuje důvodová zpráva k materiálu, který bude ve středu předkládat ministryně Marksová.

Bělobrádek však chtěl, aby Marksová místo splnění „členské povinnosti“ tentokrát vyslala jasný signál: V Česku letní čas nechceme. Pro nic takového však není podle resortu práce a sociálních věcí vůbec důvod.

„Bitvu“ o přeřizování hodin vyhrála Marksová

„Ministerstvo práce a sociálních věcí nesouhlasí, aby ministryni práce a sociálních věcí byla usnesením vlády uložena povinnost iniciovat jednání s Evropskou komisí o zrušení letního času. Považuje tuto iniciativu za kontraproduktivní,“ uvádí materiál pro vládu.

Letní čas se přitom bude zavádět i v příštích pěti letech. Začínat bude o poslední březnové neděli, končit na sklonku října. O schválení příslušného nařízení vládou dnes informoval na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer.

Vláda schválila návrh nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2017-2021.

— Martin Ayrer (@MartinAyrer) 12. října 2016

Jak to je s vlivem letního času na biorytmus člověka?

Důvodová zpráva k návrhu Marksové obsahuje i výčet, kde v Evropě letní čas nemají. Není v Rusku, Bělorusku, na Islandu, v Grónsku a na norských ostrovech Jan Mayen a Svalbard.

Vládní návrh se také odkazuje na jednu ze směrnic Evropské komise z roku 2007, která pojednává právě o dopadech úpravy letního času. „Většina oslovených členských států uvedla, že zavedení letního času nemělo významnější vliv na nejvíce dotčená hospodářská odvětví, zejména na zemědělství, dopravu a cestovní ruch,“ odkazuje se ministerstvo na zprávu Evropské komise.

Prezident Zeman na Rhodosu: Pohodička na pláži. Ovčáček vše dokumentoval

Vliv na lidské zdraví se pak zkoumal ve Finsku, ovšem v již letitých studiích z let 2003 a 2004. „Ve studiích byl zjištěn určitý vliv na spánek a přirozený biorytmus člověka v průběhu čtyř dní po dni, ve kterém došlo ke změně času,“ uváděli Finové. Jako obecně platné se však toto zjištění kvůli malému vzorku zkoumaných lidí neujalo. 

„V předchozích letech se v ČR i v některých členských zemích EU objevily negativní postoje některých občanů k zavedení letního času, kteří tvrdí, že má špatný vliv především na biorytmus člověka,“ přitakává ministerstvo s tím, že však nebyl v rámci EU objektivně prokázán negativní vliv letního času na lidský organismus, ale jen popsány individuální případy. „Podle poznatků předkladatele v ČR neexistuje žádná seriózní vědecká práce z oboru zdravotnictví, která by negativní vliv změny času na zdraví lidí prokázala,“ dodává.

Proč řeší letní čas Marksová?

Ministerstvo se odkazuje především na závěry Evropské komise, že zavedení letního času je vhodné z důvodu podpory volnočasových aktivit či harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu, třeba jízdní či letové řády. A není ostatně ani obvyklé, aby členské státy žádaly o jeho zrušení.

Proč má letní čas na starost právě resort Marksové? „Návrh nařízení vlády o zavedení letního času nemá obecně žádné sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny obyvatel. Má však vliv v oblasti pracovněprávních vztahů, konkrétně na délku stanovené týdenní pracovní doby,“ upozorňuje zpráva.

Pracovní doba zaměstnance se zkrátka díky o jednu hodinu v daném pracovním týdnu zkrátí, aby se při skončení letního času zase pracovní týden o hodinu prodloužil. 

Část ministrů nechtěla Zemanův výjezd schválit

Zatímco letní čas byl hned na začátku středečního vládního programu, další zajímavý bod byl lehce ukryt a odsunut do pozadí. Šlo totiž o materiál, který měl předkládat pro změnu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Týkal se účasti prezidenta Miloše Zemana na konferenci na Rhodosu, kterou pořádá ruský podnikatel a oligarcha Vladimir Jakunin, přítel ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Také „Zpráva o pracovní cestě prezidenta republiky Miloše Zemana do Řecké republiky ve dnech 29. září - 1. října 2016“ se měla řešit již 5. října, ale byla odsunuta. Tentokrát byla 14. bodem jednání, jenže k jejímu projednání nedošlo.

„Vláda přerušila projednávání zprávy o pracovní cestě prezidenta Zemana do Řecké republiky ve dnech 29. září - 1. října letošního roku,“ informoval opět na sociální síti vládní mluvčí Martin Ayrer.

Vláda přerušila projednávání zprávy o pracovní cestě prezidenta Zemana do Řecké republiky ve dnech 29. září - 1. října letošního roku.

— Martin Ayrer (@MartinAyrer) 12. října 2016

Proč k tomu došlo? „Protože část členů nebyla ochotna pro schválení cesty hlasovat,“ uvedl ČTK ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD), který žádal přeložení tohoto bodu do rozpravy minulý týden. „Důvodem bylo, že podle mě účast na konferenci symbolicky zpochybňovala porstoj ČR i EU vůči ruské imperiiální a agresivní politice,“ vysvětluje. Na jednání vlády se dnes probíraly různé pohledy úhlu na to, zda Zemanova cesta byla či nebyla v souladu se zahraniční politikou Česka, dodal vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).