Výběr školy v Česku: Víc než kvalita zajímá rodiče vzdálenost od domu

Se změnou školského zákona v roce 2004 přišel konec formálního rozdělování typů škol a zrodila se možnost na otevření celé škály těch výběrových. V ČR od té doby vznikl nespočet zaměření v primárním školství s výukou zaměřenou na jazyky, matematiku nebo například na umělecké předměty. Potvrzuje to i studie Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. Z výsledků vyplynulo, že rodiče pro své děti školu vybírají i přesto, že jim to nepřijde důležité.

„Ano, takoví rodiče samozřejmě také jsou. Podpora výběru se uplatňuje v rodičovských skupinách, které o výběru školy rozsáhle hovoří, a pro rodiče je obtížné si přiznat, že mu na výběru školy pro jeho dítě nezáleží, respektive že jeho hlavním kritériem je vzdálenost od místa bydliště,“ řekla pro Blesk.cz jedna z autorek studie Jana Straková.

Hádka o jídelníček dětí ve školách: Stravují se podle 26 let starých norem

Tlak okolí rodiče nutí se o výběr alespoň snažit, aby nakonec neskončili s nálepkou „krkavčí“. Na druhou stranu jen jedna pětina těch, kteří možnost výběru pro své děti mají, to neudělají. Čtyři pětiny naopak ano. Zvýhodněny jsou v tom ale děti hlavně vzdělanějších rodičů a s lepším zázemím, a to až dvojnásobně.

„Děti, jejichž rodiče mají nižší než maturitní vzdělání, mají poloviční šanci, že pro ně budou rodiče školu vybírat,“ uvádí se v závěru studie. „Na možnost výběru doplácejí děti z rodin s nižším kulturním a sociálním kapitálem, a to i tehdy, když se svým rodičům zdají nadané,“ zjistil výzkum.

Neúspěch rodičů není neúspěch dětí

„Není to příliš pozitivní zpráva, ale dá se říci, že toto zjištění má svou logiku, protože většina těchto rodičů nemá rozhled o profesích vyžadujících vyšší vzdělání. Motivaci spatřujeme ve vzdělávání rodičů a jejich osvětě, ale také v informovanosti žáků ve školách,“ navrhuje řešení rezort Kateřiny Valachové. Rodiče by se podle něj měli více zapojit do chodu školy.

Přesto MŠMT podotýká, že špatné rodinné zázemí nemusí být vždy překážkou úspěchu. „Může děti motivovat k tomu, aby samy měly lepší život, a snaží se pro to udělat úplně všechno. Děti z těchto rodin mohou být v budoucnosti daleko úspěšnější než ty, které mají všechno ,naservírované‘,“ sdělilo ministerstvo. Podle něj by se do dialogu měli zapojit i zaměstnavatelé.

Se zapojením rodičů souhlasí také Lucie Hejbalová ze soukromé školy. Podle ní by rodiče měli mít dostatek informací, přesvědčování není na místě. „Je vidět, že některým rodičům záleží na výběru školy v tak velké míře, že dovážejí dítě do školy například z Pardubic nebo z druhého konce Prahy. Obecně se jedná o lidi, kterým není vzdělávání jejich dětí lhostejné. Chtějí pro ně něco jiného, než sami ve škole zažili,“ podotkla pro Blesk.cz Hejbalová.

Ne všude se učí to samé

I podle studie Univerzity Karlovy se od roku 2009 stále víc zvyšuje o výběrové školy zájem, a to bez ohledu na velikost obcí. Dříve platilo, že lidé z obcí do pěti tisíc spoléhali na školy v nejbližším okolí. Teď je vybírání „univerzálnější“.

Obecné tvrzení, že na každé základní škole se dítě naučí více méně to samé, vyvrátila také místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Podle ní záleží na rámcovém vzdělávání, které si školy rozloží až do dvou let. Může se tak stát, že po přestupu na jinou školu už se žák nedozví, co se nestihlo probrat na bývalé škole, protože ta nová už má látku za sebou.

Děti nezvládají kotoul, švihadlo ani hod míčem. Ke všemu jsou dost tlusté