Úterý 23. dubna 2024
Svátek slaví Vojtěch, zítra Jiří
Zataženo, déšť 7°C

Recenze: Sova Samuela Bjørka budí strach. A čeho se bojí její autor?

Autor: Ivan D. Hladík - 
26. září 2016
11:00

Když se loni na pultech knihkupectví objevil titul V lese visí anděl, jen se po něm zaprášilo. Samuel Bjørk nyní v Praze osobně představil svou další knihu Sova. Znovu vnesl do mysli čtenářů strach s příchutí severské temnoty, první reakce jsou však i rozpačité.

V lese kousek od Osla je v podivném hnízdě ze sovího peří nalezeno tělo sedmnáctileté dívky, jež se předtím ztratila z domova pro problémovou mládež. Případem se začne zabývat zkušený detektiv Holger Munch se svým týmem.

Vyšetřování pro nedostatek stop začíná váznout na mrtvém bodě, ale pak IT odborníkovi z oddělení vražd záhadný hacker pošle nahrávku, jež odhalí znepokojivé podrobnosti o osudu zabité dívky; ve filmu se na okraji mihne silueta vraha převlečeného za sovu, nočního dravce symbolizujícího smrt... A pátrání se roztočí na plné obrátky.

Druhý titul Samuela Bjørka Sova je knihou, na jejíž čtení se musíte soustředit. Řada postav se jí jen mihne, ale kdo nakonec ví, jaký je jejich smysl, nebo spíš jaký bude. Hlavní zápletka je děsivá, promyšlená a podivný rituál v představivosti čtenáře zaujme. Hned v úvodu vyšetřování (a knihy) se objeví i řada zvláštních postav, které provokují otázkou „co proboha Bjørk bere?!“. Ale přece jen slouží příběhu, dělají jeho okolnosti ještě o poznání netradičnější. Jisté je, že Bjørk dokáže strhnout a hltáte každou další řádku.

Anotace slibuje hlubší vhled do soukromí detektivů Holgera Muncha a Mii Krügerové, které známe už z předchozí knihy. Toho se ale dočkáme jen velmi spoře. Jako by postavy nedokázaly vystoupit z pevně daného rámce, přešlapovaly na místě. Jejich vývoj je něco, co prostě čtenář očekává, a bude-li mu chybět i příště, kvalitní literární práce Bjørka tím rozhodně utrpí. Sova však i přesto zůstává dobrou detektivkou, kterou si nejlépe vychutnáte za těchto podzimních večerů. Do poslední chvíle budete (možná marně) tipovat vraha. A rozhodně se nebudete nudit.

Stejný dojem, vylepšený o vynikající interpretaci Petry Špalkové (načetla i V lese visí anděl) nabízí audioknižní verze. Špalková zvládá vypravěčské řemeslo dokonale. Svým podáním přidává knize body a propůjčuje příběhu lehkost, se kterou k posluchači proniká přirozeně a přitom živě. Nahrává představivosti a nutí poslouchat ještě o chvíli déle.

Autor přijel knihu představit do Česka minulý týden. Samuel Bjørk je ve skutečnosti pseudonym Frodeho Sandera Øiena, norského spisovatele, dramatika, zpěváka a textaře žijícího v Oslu. V jedenadvaceti letech napsal první divadelní hru a je autorem několika ceněných knih a jeho hlas zní z šesti hudebních alb. Blesku poskytl rozhovor, jehož celou verzi najdete ve videu...

Video  Samuel Bjørk v Praze  - Ivan D. Hladík
Video se připravuje ...

Blesk: O Praze jste řekl, že je inspirativní. Co vás na ní fascinuje nejvíc?
Pro nás, kteří jsme z tak dalekého severu, je Praha velmi exotické město a rádi ho navštěvujeme.

Vaše knihy jsou plné takového skrytého strachu, napětí, podivných rituálů dá se říct – čeho se bojíte vy sám?
Já se vlastně ani moc nebojím. Snad jediné, na co bych přišel, je strach z výšek.

Vzpomenete si na takový ten první impulz, který vás přivedl ke psaní úplně na začátku vaší autorské tvorby?
Nevzpomínám si na nějaký konkrétní okamžik, kdy jsem chtěl začít psát, ale vzpomínám si, jak jsem byl nadšený z toho, že existuje takový alternativní svět k naší realitě. Že člověk může žít ve fantazii.

Umíte nějaké české slovo, nějaký výraz?
Ne, asi bych se to měl naučit... Dobrý den, na shledanou... Až přijedu příště, něco se naučím.


Samuel Bjørk

Sova

Nakladatelství Plus, 2016

400 stran

Hodnocení: 80 %

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi