Zeman šil do Merkelové. Politolog: „Zvládneme to“ je lepší, než „jsme v háji“

Angela Merkelová se v Praze dočkala dvou rozdílných přijetí – premiérem Sobotkou (ČSSD) na Úřadu vlády a prezidentem Zemanem na Hradě. Zatímco v prvním případě se mluvilo hlavně o spolupráci s Němci a to třeba i v oblasti vědy a výzkumu, ve druhém hrála jasný prim migrační krize. A bylo předem jasné, že tady se Zeman s Merkelovou neshodne. Své výtky jí přitom řekl bez obalu.

„Prezident republiky vyjádřil názor, že pokud si Německo pozvalo ilegální migranty, nemůže formou uprchlických kvót přenášet odpovědnost na země, které je nepozvaly,“ komentoval setkání hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Naopak premiér Sobotka, který také s kvótami nesouhlasí, ale uprchlíky při jednání odsouval na druhou kolej, je opozicí kritizovaný za to, že údajně nevyužil příležitost. „Musela mít pocit, že jedná se dvěma Českými republikami,“ glosoval průběh návštěvy Merkelové Miroslav Kalousek (TOP 09).

Merkelová na PŠM. „Politickém školení mužstva“

Sobotkův jmenovec ze Senátu Přemysl Sobotka (ODS) nešetřil jak českého premiéra, tak německou kancléřku.   

„Angela Merkelová už před svou cestou do Prahy potvrdila, že zůstává na pozici mluvení, jednání a nekonání. Slova o tom, že není kam spěchat, je třeba si vzájemně naslouchat, jsem od ní slyšel před propuknutím řecké bankovní krize, před vznikem krize ve většině blízkovýchodních a severoafrických států, stejně jako před a v průběhu uprchlické krize. Teď, po brexitu, jen potvrzuje, že není ženou činu, ale ženou úvah. A do Prahy přijela jen vyškolit našeho premiéra,“ uvedl na sociální síti. 

Ostrá debata Zemana a Merkelové o uprchlících: My je nezvali, řekl prezident

„Na vojně za komunistů jsme tomu říkali PŠM. Politické školení mužstva. Evropa teď potřebuje rozhodné politiky, nebojácné a schopné činit obtížná rozhodnutí. Protože čím více naslouchání, tím hlubší problémy. Bohužel, Bohuslav Sobotka není ten, kdo by tohle dokázal veřejně a otevřeně říci, a tak se přidává k zástupu evropských žvanilů. Teroristé všeho druhu, Putin a všichni nepřátelé demokracie a svobody se mohou radovat,“ dodal Přemysl Sobotka.

Europoslankyně: Je dobře, že Merkelová přijela

Kdo se rozhodně neradoval, byli demonstranti v ulicích Prahy během návštěvy Merkelové. Objevila se různá hesla, často značně rozvášněná: Angela = smrt pro Evropu, Hexe Merkel Raus (Čarodějnice Merkelová, táhni), Šílená Merkel, hrobnice civilizace. Nezřídka byla Merkelová označována i za „diktátorku“. Aktivní při protestech byl hlavně Úsvit a Blok proti islamizaci.

„Zaznamenal jsem i příznivce. Musím říct, že jsem očekával, že ty demonstrace budou větší. A to jak na podporu, tak i proti návštěvě kancléřky Merkelové. Pokud to nepřesáhne zákonný rámec nebo nějaká elementární pravidla slušnosti a vkusu, tak je to v pořádku a k demokracii to prostě patří,“ uvedl pro Blesk.cz šéf lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek.

Názorovým protipólem Sobotky ze Senátu je pak třeba europoslankyně Michaela Šojdrová právě z Bělobrádkovy KDU-ČSL. „Považuji dobrou komunikaci představitelů ČR se sousedními zeměmi za strategicky nezbytnou, v případě Německa zvlášť. Proto je dobře, že paní kancléřka k nám přijela a přesvědčila se, že naší prioritou je bezpečnost a že máme zájem na dobré spolupráci. To, že návštěvu německé kancléřky v Praze zneužijí někteří k vlastní propagaci a k posilování populistické kampaně, s tím se dalo počítat,“ napsala na svém webu. Dodala, že EU potřebuje lídry, kteří ji budou spojovat. Právě od Merkelové se očekává, že by takovým lídrem měla být. Jenže je jím doopravdy?

Sobotka byl před Merkelovou příliš opatrný, kritizuje premiéra opozice

Politolog: Zeman jednal s Merkelovou přímo, ale plete se

Pozici Merkelové v současné Evropě a zlobu, místy až hysterii na demonstracích proti německé kancléřce v Praze, povzdech Němců, že je Merkelová v Česku méně oblíbená než ruský prezident Vladimir Putin, ale také schůzku Merkelové se Zemanem na Pražském hradě okomentoval pro Blesk.cz politolog a člen rady Ústavu pro studium totalitních režimů Lukáš Jelínek.

Blesk.cz: Návštěva Angely Merkelové v Praze se neobešla bez demonstrací proti ní, pískotu. Jak vnímáte kritické, někdy až nenávistné projevy proti kancléřce, které se v Česku objevily?

Je to pro mě zajímavé hlavně ve srovnání třeba s německou společností, kde kancléřčina politika sice také už není tak populární, jako bývala v minulosti, ale nevyvolává takové příznaky nervozity nebo zloby. Myslím si, že to dost vypovídá o tom, ani ne tak, že bychom byli k politikům kritičtější než Němci, jako že jsme více zvyklí, že politici nás hladí po srdci a dělají to, co my chceme, zatímco v Německu už si navykli na to, že politika jako profese vyžaduje i to, že občas politik dělá i méně populární kroky.

Došlo i na téma migrační krize – vytažené dle předpokladů na Hradě při schůzce s prezidentem Zemanem. Ten vyjádřil názor, že pokud si Německo pozvalo ilegální migranty, nemůže kvótami přenášet odpovědnost na země, které je nepozvaly.

Jsem rád, že se ty věci říkají otevřeně, na rovinu. Je to mnohem lepší, než kdyby navenek fungovaly úsměvy a přátelská gesta a potom se nějaké výhrady sdělovaly za zády. V tom si myslím, že ta otevřenost prezidenta se dá ocenit.

Na druhou stranu ta samotná teze, že si někdo někoho pozval, a proto by se o něj měl starat sám, ta si myslím, že je mylná, protože k těm migračním vlnám samozřejmě dochází bez ohledu na politiku kancléřky Merkelové a je to problém celé Evropy. Celá Evropa to musí řešit společně a ne tak, že některé země se budou tvářit, že se jich to netýká.

Němci, konkrétně Die Welt, ve svém komentáři uvedli, že Merkelová je v Česku snad ještě méně oblíbená než Vladimir Putin. Proč tomu tak může být?

Vladimir Putin je představitelem politiky, která se postará. Silnou rukou se postará. A to je, zdá se, v české společnosti populárnější než ta klopotná cesta, kterou reprezentuje kancléřka Merkelová. Na druhou stranu mě by zajímalo, jak je populární třeba premiér Sobotka v Německu.

Podobná srovnávání nedávají moc velký smysl, podstatné je, jak si ten politik dokáže obhájit své kroky v zemi, odkud pochází. Byť Merkelová zažívá v současnosti pokles popularity, tak stále je nejpravděpodobnější kandidátkou na příští kancléřku i v příštích volbách v Německu. A v současnosti nejpopulárnější německý politik ministr zahraničí Walter Steinmeier se vlastně od její migrační politiky příliš neliší.

Merkelová v Česku neuspěla, píší Němci. S uprchlíky zůstává v izolaci

Nejde však jen o pozici kancléřky v Německu. Jaká je dle vás pozice Merkelové v současné EU, ve které se mluví o krizi lídrů? Dala by se Merkelová označit za hlavní lídryni Unie?

Ano, dala. Zůstává jí a není to proto, že by byla tak skvělá, jako spíš že Evropa obecně má v současnosti nedostatek výrazných lídrů. Ani Angela Merkelová nepředvádí nějakou silovou politiku, spíš ta její politika je hodně instinktivní, ale je to politika, za kterou ona si stojí. A to si myslím, že Evropa potřebuje – politiky, kteří si stojí za svým názorem, kteří ho dokáží hájit.

Je velká škoda, že silné lídry nenajdeme v současnosti ani ve Francii, ani v dalších menších zemích. I Velká Británie se brexitem z té nabídky možných lídrů rozhodla vyčlenit. Je to možná i výzva pro Českou republiku, aby se pokusila najít do svého čela politiky, kteří uvažují nejenom v národním, ale i evropském rámci. Evropě by se hodili silní lídři i v menších zemích.

Ve svém komentáři k příjezdu Merkelové jste uvedl, že její „zvládneme to“ je vlastně lepší, než „jsme v háji“. Je tohle tedy cesta, kterou bychom se dál měli ubírat?

Je to vlastně jediná možná cesta z hlediska zvládání problémů. Je to základní poučka psychologie politiky, že škarohlídství a rezignace na cokoli ještě nikdy žádný problém nevyřešily. Tady se ty problémy musí řešit tak, že se holt ujmete práce, která tady leží, a začneme ji odvádět. Ne v zájmu migrantů, ale v zájmu svém vlastním. Protože pro Evropu je důležité, aby tuto situaci zvládla. A k tomu podle mě mnohem více prospívají, řekněme, optimistická nebo motivující slova než slova, která jen akcentují zmar a neutěšitelnost situace.