Bití, mučení i znásilnění obuškem. Turecká policie se prý s pučisty „nemaže“

„Zprávy o bití a znásilňování zadržených jsou nanejvýš znepokojivé, obzvláště vezmeme-li v potaz počet zadržených během minulého týdne,“ prohlásil ředitel Amnesty International Europe John Dalhuisen.

„Odstrašující případy, které jsme zaznamenali, jsou jen zlomkem toho, co se může odehrávat v místech, kde se nacházejí zadržení. Turecké úřady musí zastavit tyto hrozné praktiky a musí povolit mezinárodním pozorovatelům přístup k vězňům,“ dodal Dalhuisen.

Další čistky po puči v Turecku: Prezidentská stráž končí

Svůj report lidsko-právní organizace vypracovala na základě rozhovorů s právníky a lékaři, kteří se dostali do kontaktu se zadrženými. Nejhůře policisté prý zacházejí s výše postavenými důstojníky, někteří byli dokonce znásilněni obuškem. Údajným pučistům je též odpíráno jídlo i voda.

Lékaři též zaznamenali případy brutálního mlácení. Kromě modřin či boulí měli někteří vojáci zlámané kosti. V jednom případě byl stav natolik vážný poté, co byl policisty zmlácen, že nedokázal stát na nohou a následně ztratil vědomí. „Nechte ho zemřít. Řekneme, že ho k nám mrtvého už přivezli,“ radil prý policejní doktor.

Týden po převratu: Obří čistky a trest smrti, kam míří Erdoganovo Turecko?

„Obvinění kategoricky odmítáme a vyzýváme neziskovou organizaci, aby vydala objektivní zprávu o legálních krocích, které jsme podnikli proti lidem, kteří chladnokrevně zavraždili skoro 250 civilistů. Představa, že Turecko, které se uchází o členství v Evropské unii, nebude respektovat právo, je absurdní,“ kontroval nejmenovaný vysoce postavený úředník pro světová média.

Personální čistky v nejrůznějších institucích v Turecku se zatím dotkly přes 60 tisíc vojáků, policistů, soudců, prokurátorů nebo učitelů, kteří byli buď zatčeni, propuštěni z práce, či odvoláni z funkcí. Přes 11 tisíc lidí, většinou vojáků, je ve vazbě. Za mřížemi se ocitlo mimo jiné skoro 300 příslušníků prezidentské stráže, což je zhruba desetina této elitní jednotky, a také 126 generálů a admirálů.

Poslední skupinou, která padla za oběť čistkám, jsou novináři. Turecké úřady vydaly v pondělí zatykače na 42 novinářů. Mezi osobami, které mají být vzaty do vazby, je i komentátorka a bývalá poslankyně Nazli Ilicaková.

Turecký šéf spravedlnosti: O trestu smrti u nás rozhodne právo, ne Evropská unie

Turecký prezident je kritiky obviňován z toho, že se snaží podkopat sekulární charakter státu a zmařený puč se snaží využít pro islamizace země. Státní převrat však přinesl Erdoganovi popularitu, a dokonce semkl stoupence různých politických směrů, kteří nadále v ulicích Istanbulu a Ankary vyjadřují podporu demokraticky zvolené vládě Recepa Erdogana.

Sekulární stát: Není vázán na žádnou náboženskou ideologii a současně  zaručuje svým občanům svobodu vyznání. Takové zřízení vyznával zakladatel moderního Turecka Atatürk a na jeho odkaz až do současnosti dohlížela armáda. Ta vždy prováděla převrat v momentu, když se země začala příliš islamizovat. V Česku je sekulární stát určen článkem v Listině základních práv a svobod.

Státní náboženství: Současný prezident Erdogan kvůli větší koncentraci moci usiluje o islamizaci země a odklání se od demokratických principů. „Jsme muslimskou zemí. Proto musíme mít náboženskou ústavu,“ řekl už v dubnu šéf parlamentu Ismail Kahraman.

VŠE O STÁTNÍM PŘEVRATU ČTĚTE ZDE