9°C
Na Matuškovu popularitu a bohémský život se slétali závistiví udavači jako vosy na hrušku. Když zpěvák v roce 1986 emigroval s manželkou Olgou přes Německo do USA, měli vyšetřovatelé Státní bezpečnosti napilno. »Prameny« – jak jim říkali – se u nich střídaly a donášely všemožné podrobnosti: Zda si s sebou Matuškovi odvezli šperky a křišťál, kam nesli videorekordér nebo že je provoz naftového topení ve vile Na Babě stál 50 tisíc ročně.
Jakýsi Rudolf Špičák jim také podle odtajněných spisů údajně vypověděl o Waldově mercedesovém komplexu: „Když měl Karel Gott mercedes, Waldemar ho musel mít také. Například koupil mercedes za 500 tisíc Kč a za dva roky ho za 260 tisíc Kč prodal…“ Okamžitě si koupil novější model, aby nezaostal za svým rivalem.
Podle pojistných smluv, které si estébáci také založili, šlo o vozy typu 200D a 300D, které zpěvák prostřídal. Rudí šmíráci samozřejmě zjišťovali, jak si na to Walda vydělal – spisy tak obsahují výpisy ze sporožirového účtu a přehled příjmů z umělecké činnosti.
V »mercedesových letech« 1984 a 1985 dostal Matuška jen od Ochranné organizace autorské 318 003 Kč (devítinásobek tehdejší průměrné roční mzdy) a 263 974 Kč hrubého. Více než čtvrtinu ovšem musel odvést na daních…
Chudý a bez bot?!
Svazek věnovaný Matuškovým financím obsahuje mnoho set stran, někdy i s popisem absurdních scének. Při natáčení filmu Kdyby tisíc klarinetů v roce 1964 v Mariánských Lázních vzbuzovalo prý jeho »nemorální chování a neúcta k výdělkům pracujících« pohoršení.
„V podnapilém stavu si před hotelem Christal zul boty a začal řídit dopravu… Vyvrcholením této nechutné scény bylo to, že obcházel lidi, ukazoval jim svoje rozbité boty, prohlašoval, že je chudý a na jiné nemá.“ To si zapsal 7. odbor II. správy ministerstva vnitra zároveň se závistivým dovětkem, že Matuška za tři písničky inkasoval nezdaněných 500 Kč…
