Odchod Británie z Evropské unie je hlavní téma světových i českých médií a Blesk.cz není výjimkou. Je načase se bát, že uskupení, které Čechům garantuje volný pohyb po Evropě, snadnější mezinárodní obchod či práci v zahraničí, skončí? Připravili jsme přehled těch nejdůležitějších otázek. A máme na ně odpovědi.
Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí podle regulí svůj záměr Evropské radě. Odstupující premiér David Cameron to může udělat na summitu v Bruselu 28. a 29. června. Unie pak s Británií sjedná a uzavře dohodu o podmínkách vystoupení, s přihlédnutím k jejím budoucím vztahům s EU. Dohodu musí schválit europarlament a rozhodne o ní Evropská rada kvalifikovanou většinou. Brexit musí také ještě schválit britský parlament.
Londýn musí svůj záměr oficiálně oznámit Bruselu a pak budou následovat mnohaměsíční vyjednávání o odchodu podle článku 50 Lisabonské smlouvy o EU, který ještě nikdy nebyl použit. Na odchod z Unie mají Britové dva roky. Do té doby se budou ještě muset řídit evropskými dohodami a nařízeními, už o nich ale nebudou moci rozhodovat.
Pak je vystoupení automaticky platné dva roky po oznámení o odchodu, ale obě strany se mohou dohodnout i na prodloužení této lhůty.
Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska bude ke splnění všech náležitostí potřeba alespoň sedmi let. Citibank mluví o roku 2025, než se stabilizují nově vytvořené vztahy.
Je to možné, podobně to bylo v Irsku při Lisabonské smlouvě. Irové i Skotové už po opakování volají, ale spíš to vypadá, že by chtěli referendum o odtržení od Británie.
Může se stát, že EU nabídne lepší podmínky a Británie – pravděpodobně po dalším referendu – zůstane. Není to ale moc pravděpodobné. Brusel už naznačil, že bude postupovat tvrdě, aby odradil další země od »odtrhovacích« tendencí.
Samozřejmě Británie může začít ihned vyjednávat o novém vstupu za výhodnějších podmínek, ale to je nyní vzhledem k vypjaté atmosféře nereálné. Ale podle pravidel, jakmile Británie vystoupí z EU, může znovu požádat o vstup. Ovšem za daných pravidel, tedy bez výjimek, které si Británie dříve vymohla.
Velmi pravděpodobně ano – Skotsko a zřejmě i Severní Irsko se budou chtít odtrhnout. Skotsko by určitě stálo o členství v EU, není však jisté, že EU bude stát o něj, protože je to země, která čerpá peníze, zatímco Brusel potřebuje čisté plátce.
Euroskeptici všech zemí mají žně. Následovat Brity chtějí Švédové, podobné hlasy je možné slyšet i z Francie a dalších států – včetně České republiky.
Vláda vypracovala studii, podle níž se odhadované snížení vzájemného obchodu s Británií o šest až devět procent promítne do ztráty zhruba 1300 až 1600 pracovních míst, nejvíce v automobilovém průmyslu. Do roku 2020 by Česko také mohlo přijít o čtyři miliardy eur (107 miliard korun) z eurofondů, až Londýn přestane platit své příspěvky do rozpočtu EU. Růst české ekonomiky se zřejmě sníží o půl procenta.
Kvůli nejistotě v eurozóně a výpadku britské poptávky ekonomika zpomalí růst, zarazí se i zvyšování mezd. Podle některých ekonomů hrozí i to, že se prodlouží doba, dokdy bude ČNB oslabovat kurz koruny, možná až do konce roku 2018.
Euro i dolar vůči koruně ihned zdražily, což nepříjemně zasáhne lidi odjíždějící na prázdniny do ciziny. „Kvůli tomu, že koruna oslabila, může mírně zdražit dovolená v EU, hlavně tam, kde se platí eurem. Na druhou stranu je v tuto chvíli výhodné vyrazit na dovolenou do Velké Británie,“ potvrdila ve Studiu Blesk analytička České spořitelny Jana Urbánková.
Věci z dovozu navázané na eura i dolar mohou také zdražit: alespoň dočasně se ale nyní vyplatí nakupovat za oslabenou libru například na britských e-shopech, bylo by tedy výhodné pořídit si tam už teď dárky na Vánoce.
Naprosto stěžejní je, jak hladce a rychle proběhne »rozvod« Británie s Unií. To se vzhledem k rozladění Německa a Francie nejeví jako moc pravděpodobné.
V Británii v současnosti podle odhadů pracuje asi sto tisíc Čechů. Další zde studují nebo pobývají na různých stážích. Těch by se brexit dotknout neměl. Právníci upozorňují na Vídeňskou úmluvu ochraňující již nabytá práva lidí. Čeští studenti jako občané EU například dostávají stejná stipendia jako Britové a britská vláda jim poskytuje stejně výhodné půjčky. Ti, kteří sem teprve zamíří jako do státu mimo EU, budou mít už asi podmínky těžší. I když vízová povinnost či jiné restrikce nehrozí, Češi se budou jistě mnohem obtížněji než dnes dostávat na britský pracovní trh.
Zatím se neaplikoval článek 50 Lisabonské smlouvy, který řeší odchod z EU, a neví se zatím, kdy se tak stane. Poté budou dva roky probíhat jednání. „Rok 2016 bude úplně v klidu. Pokud bych čekal nějaké negativní dopady na českou ekonomiku, tak až v roce 2017,“ říká ekonom Cyrrus Tomáš Menčík.
Mezi největší příjemce unijních dotací patří zemědělci, a pokud by Británie přestala do fondů přispívat, zcela jistě by to pocítili. To ale až od roku 2020, protože současný rozpočet je sestaven. „Je ale třeba říct, že zemědělský rozpočet EU je největší výdajovou částí, a dá se předpokládat, že se bude stejně snižovat,“ tvrdí analytik Petr Havel.
Jeden ze scénářů praví, že pokud by se Británie zcela izolovala a po odchodu neposlala do unijního rozpočtu ani penny, Česko by se z čistého příjemce stalo čistým plátcem. Záležet pak bude na tom, kdo se k EU nově připojí. „Pokud to bude Turecko, ohromná, chudá země, tak je to jasné. Když nevstoupí, nejsem si jist, že by Česko muselo přispívat,“ říká ekonom Vladimír Pikora z Next Finance.
Panika srazila cenu ropy o pět procent. „To se na čerpacích stanicích projeví v řádech haléřů, na plné nádrži několika korunami,“ říká Pikora. Podobný vývoj se dá čekat také u energetických komodit. „Podle mého názoru je to příležitost pro dobrou spekulaci. Nemyslím ale, že by to mělo mít dlouhého trvání,“ myslí si analytik společnosti Ena Jiří Gavor.
V reakci na referendum se libra proti dolaru propadla na 1,32 dolaru, nejnižší hodnotu za 30 let. Šéf britské centrální banky potvrdil, že na podporu měny má připraveno přes osm miliard korun. V reakci na brexit mírně oslabila také česká koruna, a to až k 27,15 koruny za euro. Šok a paniku způsobily výsledky také na akciových trzích. Japonská i frankfurtská burza se propadly o osm procent. „Očekávám, že v pondělí bude obchodování na burze stejně divoké jako v pátek,“ dodal Tomáš Menčík z Cyrrus.
Naopak ceny zlata vyletěly okamžitě nahoru. „Kdo večer nakoupil zlato a ráno prodal, tak na tom velmi vydělal,“ říká analytik Vladimír Pikora. Zatímco v pátek večer se unce (28,35 gramu) obchodovala za v přepočtu 30,2 tisíce korun, ve tři hodiny ráno to bylo už přes 32 tisíc.
Na českém trhu působí asi 300 firem z Británie. Podle ekonomů není důvod obávat se jejich odchodu z ČR nebo drastických škrtů. Naopak by některé firmy mohly dokonce přesunout sídlo do ČR, aby mohly využít volného přístupu na jednotný evropský trh.
Brexitem oslabená libra zdraží dovolené Britům, tudíž by jich k nám jezdilo méně. Loni jich k nám přijelo 442 tisíc, v průměru Britové utratí denně 3600 korun, což je společně s Rusy nejvíce.
Kurz koruny k euru je fixován centrální bankou a odborníci očekávají, že v případě velkých kurzových výkyvů by ČNB fixaci prodloužila. Zatím tak obavy o úspory nejsou na pořadu dne.
Video
Studio Blesk – Lukáš Kovanda
Video se připravuje ...
Přeshraniční tahanice o děti ze smíšených rodin by neměly s brexitem přinést zásadní změny. Alespoň jsou o tom české orgány přesvědčeny.
8°C
To tam bylo vždycky. A v Paříži taky.