Bohatá Venezuela na dosah zkáze. „Havel by ji podpořil,“ míní europoslankyně

Představte si, že zaplatíte čtyři tisíce korun za hamburger. Tak to vypadá v zemi s aktuálně jednou z nejvyšších inflací na světě. Venezuela se propadá do chaosu. A to i přesto, že Jižní Amerika pomalu kráčí opačným směrem – k obrodě a vstříc Evropě.

„Je neuvěřitelné, že země, která je tak bohatá na ropu, se propadla do tak obrovské ekonomické, ale i humanitární krize. V Evropě bych něco podobného rozhodně nehledala, možná to nenajdeme ani jinde na světě,“ nechápe politiku prezidenta Nicoláse Madura specialistka na Latinskou Ameriku Dita Charanzová (ANO).

Europoslankyně z hnutí Andreje Babiše je přesvědčena, že úpadek země způsobil právě diktátorský režim, o kterém se v Evropě ale příliš nemluví. Maduro nastoupil do prezidentského úřadu po Hugu Chávezovi v dubnu 2013. Ve funkci je tedy tři roky.

Vzepře se prezidentovi armáda? Ve Venezuele rychle roste napětí

„Současný prezident Maduro nejen že potlačil celou opozici a pozavíral demokraticky zvolené politiky – například starostu hlavního města Caracasu – ale potlačuje také všechny protesty na ulicích a zároveň se mu povedlo diktátorským přístupem uvést zemi do ekonomické krize. Je tam jedna z největších inflací na světě. A co je horší – nejsou tam základní potraviny a léky a lidé začínají umírat z těchto důvodů,“ popisuje Charanzová, která se snaží zalarmovat Evropský parlament, po němž chce sankce.

„Je to situace, kterou absolutně nechápu, a Evropa musí udělat maximum, aby této zemi pomohla,“ poznamenala členka bruselské parlamentní delegace Eurolat.  

Dříve Kuba, teď Venezuela. Havel by to tak chtěl

Ani Česká republika by podle Charanzové neměla v tomto směru zůstat nečinná. „V minulosti jsme se hodně věnovali Kubě, což bylo do jisté míry díky bývalému prezidentovi Václavu Havlovi. Kdyby on žil, jsem přesvědčena o tom, že by to byla Venezuela, kterou by se teď snažil z té lidskoprávní stránky prosazovat v tom směru, aby se Evropa více angažovala,“ míní Charanzová, jejíž ANO spadá v Bruselu pod frakci liberálů a demokratů (ALDE).

Napětí ve Venezuele stoupá: Opozice vyzývá k neposlušnosti armádu | ČTK, Reuters, EPA

„Budeme o tom znovu jednat a mně jde o to, abychom vyslali jasný signál jednoty a toho, že před tím nebudeme zavírat oči. Já volám po sankcích a musíme být razantní,“ zdůraznila česká europoslankyně s tím, že snaha EU není jen planým voláním do větru. I prezident Maduro totiž potřebuje mezinárodní organizace a ty by právě proto měly táhnout za jeden provaz.

„Američané dlouhodobě Venezuelu kritizují a začíná se to ozývat i z ostatních zemí Latinské Ameriky, což je velký pokrok, protože oni jinak drží při sobě,“ prozrazuje Charanzová. „Latinská Amerika se teď hodně mění, kontinent prochází novou vlnou. V Argentině je nový liberálně smýšlející prezident (Mauricio Macri byl zvolen loni v prosinci – pozn. red.), ta země se vydala cestou tržního hospodářství a vidíme také korupční skandály jak v Argentině, tak v Brazílii,“ dodává europoslankyně na adresu zemí, které korupce ve státní správě v podstatě proslavila.