10°C
V úterý v odpoledních hodinách se obcí Červená Hora na Náchodsku prohnalo tornádo. Podle průzkumu škod lze prý odvodit, že síla tornáda odpovídala stupni F1 Fujitovy stupnice. Někteří svědci navíc uvádějí, že neviděli jen jedno tornádo, ale hned dvě.
„Je otázka, jestli to byla skutečně dvě tornáda, nebo například podružné savé víry kolem nosného tornáda. Pro obě tvrzení chybí důkazy, dle mého soudu jsou pravděpodobnější savé víry, ale vyloučit nemůžeme ani jedno,“ uvedla pro Blesk.cz Martina Francová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMU).
Video z dronu: Tornádo v Česku zničilo vše, co mu stálo v cestě David Malík
V Česku je několik tornád ročně
Tornáda se podle ní v České republice objevují několikrát do roka. „Za poslední dva roky ale tornádo na území ČR zaznamenáno nebylo, pravděpodobně to souviselo s velmi suchým počasím,“ upřesnila Francová. V roce 2013 ovšem byla zaznamenána a potvrzena dvě tornáda. V obci Pavlíkov na Rakovnicku dosáhlo stupně F0 a v Krnově na Bruntálsku stupně F2.
K vůbec nejsilnějším patří například Litovelské tornádo, které se Olomouckým krajem prohnalo v červnu 2004. Živel zasáhl přibližně třetinu desetitisícového města a způsobil škody za více než 100 milionů korun. Škody se tehdy táhly podél ramena řeky Moravy v poměrně úzkém pásu od Vísky k pivovaru a Chořelicím až k Březové. Nejpostiženější částí Litovle pak byla ulice G. Frištejnského. Podle odborníků tehdy dosáhlo dokonce stupně F3.
Stejně silné tornádo se prohnalo i Milošovicemi na Kutnohorsku na konci května 2001. „Litovelské tornádo mělo rozhodně větší publicitu, už jen z důvodu, že prošlo obydlenou oblastí. Posázavské tornádo bylo silné, ale prošlo lesy, naštěstí bez zranění, což se o litovelském říci nedá,“ vzpomíná Francová.
Jejich počet nestoupá, ale připravit se na ně nejde
Podle odborníků jejich počet v České republice nestoupá, ale připravit se na jejich další výskyt se moc nedá. „Je velmi pravděpodobné, že i do budoucna u nás tornáda budou, a je možné, že někdy udeří i ta nejsilnější, ale připravit se na ně je nemožné,“ míní Francová.
Pokud se už lidé vyskytnou v blízkosti tornáda, měli by se ukrýt do bytelné budovy dál od oken pro případ, že by vzduchem začaly létat větší trosky, jako například kusy střech nebo větve stromů. „Není vhodné se ukrýt do auta ani do mobilních domů, ani chatrnějších budov,“ upozorňuje Francová.
Tornádo je vzdušný vír, který se spouští z bouřkové oblačnosti. Bez ní nemůže vzniknout. „Tornádem jej nazýváme, až když se dotkne zemského povrchu a napáchá tam nějaké škody, respektive může-li napáchat škody, například na skalnatém povrchu nic neudělá,“ informuje Francová.
Podle Fujitovy stupnice se tornáda rozdělují podle své síly do šesti stupňů:
- F0 – dosahuje rychlosti 104–133 km/h a způsobuje lehké škody, jako je nahodilé zboření komínu nebo dřevěného plotu a drobné škody na střešní krytině
- F1 – dosahuje rychlosti 136–176 km/h a způsobuje mírné škody, jako je částečné poničení střešní krytiny, posunutí stavební buňky ze základů nebo vytlačení jedoucího auta ze silnice
- F2 – dosahuje rychlosti 180–216 km/h a způsobuje středně těžké škody, jako je utržení střechy z hůře postavených budov, nebo dokáže zcela zničit mobilní buňky nebo chatrnější stavení
- F3 – dosahuje rychlosti 219–262 km/h a způsobuje značné škody, jako je utržení střech a některých stěn od konstrukce dobře postavených budov, nebo převrací vlaky nebo lokomotivy
- F4 – dosahuje rychlosti 266–324 km/h a způsobuje těžké škody, jako je poškození železobetonových staveb, cihlové a kamenné budovy jsou většinou neopravitelně poškozeny a méně pevné budovy zcela srovnány se zemí
- F5 – dosahuje rychlosti 327–378 km/h a způsobuje totální zkázu
