9°C
Zatímco anglická média píší jen o PJS a YMA, světový tisk a díky odlišné legislativě i skotské noviny dotyčné celebrity otevřeně jmenují. PJS je britský popový zpěvák Elton John (69) a YMA jeho kanadský partner David Furnish (53).
Dle informací britských médií měl David Furnish Eltona Johna podvést při bizarním sexu v dětském bazénku plném olivového oleje. Furnish si před čtyřmi lety užíval homosexuální švédské trojky s podnikatelem Danielem Laurencem a jeho přítelem Pieterem Van den Berghem.
Elton John ani David Furnish nechtějí, aby jejich jména byla propírána britským bulvárním tiskem a požádali soud, aby zakázal anglickým médiím zveřejnit v kauze jejich identity. Soud dal celebritám za pravdu, když prohlásil, že „zde neexistuje veřejný zájem k publikaci článku… To, že jsou osoby veřejně známé, neznamená, že (tisk) má právo narušit jejich soukromí a příběh zveřejnit.“
Zatímco novinář BBC David Sillito píše, že se jedná o „vyvážené rozhodnutí, kde soudci museli vzít v potaz právo na soukromí a svobodu slova,“ americká média se rozhodnutí vysmívají a slibují, že zveřejní další jména těch celebrit, které budou chtít podobné skandály ututlat.
Jména kolují na sociálních sítích
„Domníváme se, že čtenáři mají právo vědět informace z profesionálního i soukromého života takovýchto celebrit. Představa, že si celebrita vynutí soudní příkaz, jenž by zakazoval publikaci článku v tradičních médiích, když informace již koluje na sociálních sítích, je směšná,“ napsal americký časopis National Enquirer.
Hrozba amerických médií zveřejnit další jména celebrit už našla ozvěnu i v britském tisku. „Nyní více než 15 celebritám hrozí, že jejich jména budou zveřejněna. Svět si všiml absurdnosti britského právního systému, který povoluje známým osobám umlčet tisk,“ napsal britský deník The Daily Telegraph.
Ačkoliv dal britský soud za pravdu Eltonu Johnovi a jeho milému, jeden z pěti soudců byl proti zákazu zveřejnění článku. „Chápu, že je to pro dotyčné nepříjemné, ale soudní zákaz nebo ne, ta informace tu již je a nikam se nevypaří,“ prohlásil soudce pod podmínkou anonymity.
Britské mediální právo je v posledních letech terčem sílící kritiky. Příznivci zákona poukazují na to, že garantuje i veřejně známým osobám právo na soukromí. Odpůrci pak poukazují na absurdnost existence takového zákona ve 21. století, informace jsou čtenářům beztak k dispozici.
Kromě obyčejného soudního příkazu, který zakazuje tisku o určité skutečnosti informovat, existuje ještě tzv. super soudní příkaz (super-injuction). Takový příkaz pak nejen zakazuje o události informovat, ale dokonce zakazuje informovat o tom, že takový zákaz byl soudem vydán. Dle kritiků je takový stav jako vystřižený z románů George Orwella, který psal o diktátorských společnostech.
Vztah vlády a médií je v Británii komplikovaný. Ačkoliv oficiálně Londýn podporuje svobodu tisku, britské novináře rozzuřil postoj vlády, která v roce 2013 donutila žurnalisty deníku The Guardian zničit pevné disky s daty Edwarda Snowdena (32). Ke zničení disků se vedení listu rozhodlo kvůli výhružkám z právního postihu. Ačkoliv měli novináři data zazálohovaná mimo Británii, destrukce pevných disků proběhla pod bdělým dohledem dvou agentů tajné služby GCHQ.
