Spravedlivější ceny plynu v Evropě i menší vliv Ruska: Slovák vymýšlí, jak na to

„Rok 2016 bude absolutně klíčový pro energetickou unii. Máme zájem dát tento rok na stůl 90 procent z toho, co jsme slíbili, že v rámci energetické unie evropským zemím a Evropskému parlamentu předložíme. Proto začínáme balíčkem ohledně bezpečnosti dodávek plynu,“ řekl na briefingu v Bruselu místopředseda Evropské komise pro energetickou unii. 

Cíle energetické unie jsou jasné – lépe propojit trhy s elektřinou a plynem v zemích EU a zvýšit konkurenceschopnost, ale i cenovou dostupnost energií pro Evropany. A onu bezpečnost dodávek plynu, která přichází na přetřes i v souvislosti s mezinárodními krizemi. Především v souvislosti s napjatými vztahy Ruskem a protiruskými sankcemi.

„Tímto balíčkem startujeme tento rozhodující rok. Skládá se z více dokumentů a má za klíčové cíle rozšíření možností, odkud si Evropa může kupovat energie. Zlepšení diverzifikace a snížení závislostí na malém množství krajin, které nám energii dodávají,“ upozornil Šefčovič na briefingu, který byl telemostem přenášen do Prahy a Bratislavy, také Blesk.cz byl u toho.

Eurokomisař Šefčovič pro Blesk: Za energie může každý z nás ušetřit téměř 7 tisíc ročně!

Vedle toho právě ve středu odletěl do Norska, aby mu tam ukázali nové těžební komplexy na otevřeném moři. Také Norsko prý má zájem s projektem energetické unie spolupracovat, i když členem EU není. 

„Za několik týdnů bych měl navštívit opět Ázerbájdžán, kde se bude jednat o tom, jakým způsobem urychlit otevření jižního koridoru, který má do roku 2020 přinést nový kaspický plyn po nové trase, což je skutečná diverzifikace do Evropy. Tento projekt se buduje ve velmi strategické oblasti, kde jsou v geografické blízkosti nové naleziště ve východním Středomoří. To jsou ta nová plynová pole v okolí Kypru, Izraele a Egyptu, kde jsou v blízkosti už zfunkčněná plynová pole Iráku a kde samozřejmě se vrací na energetickou globální scénu takový velký hráč jako Írán,“ pokračuje Šefčovič ve výčtu možností, jaké Evropa má, pokud chce snížit závislost na Rusku.

Nový plynovod pro plyn z Ruska: Zvýšil by ruskou dominanci?

V souvislosti s ruským plynem se přitom čile debatuje o kladech a záporech projektu Nord Stream 2. Již u samotného plynovodu Nord Stream 1 se objevovaly obavy, že bude dominance Ruska v dodávkách plynu příliš velká. Nyní se znásobují. Proti Nord Stream 2 se postavily především země z východu EU. Včetně Slovenska či Polska. Plynovod by je obešel, podmořskou cestou by přivedl ruský plyn rovnou do západní Evropy. Vyšachovaná by byla i Ukrajina.   

„Vnímáme tento projekt jako projekt, který není v souladu s prioritami energetické unie. Máme více obav,“ upozorňuje Šefčovič a zmiňuje právě problém malé různorodosti dodavatelů, ale i hrozbu překreslení celé mapy přepravních cest z Ruska do Evropy. 

Je prý nadále přesvědčený, že stávající tři cesty pro ruský plyn Nord Stream 1, Jamal a ukrajinská cesta jsou dostatečné. „Máme obavy i z hlediska toho, jaký by takový velký projekt ovlivnil fungování trhu, a to z toho důvodu, že by se do velké míry změnila architektura plynové přepravy a plynové distribuce v Evropě. Ruské dodávky by vlastně byly koncentrované v podstatě do jedné trasy až do výše 80 %,“ míní Šefčovič.

Babiš doufá v lepší vztahy s Ruskem. Zeman mával poloprázdnou sklenicí

O co se v rámci energetické unie snaží, je také smazat samotné rozdíly mezi cenami energií v západní a východní Evropě. 

„Rozdílná situace, rozdílné fungování trhů v Evropě nám způsobuje to, že členské krajiny v oblasti Baltského regionu, střední a východní Evropy roku 2014 platily přibližně o 23 % víc než západoevropské země. Roku 2015 to bylo stále 16 %. Naše propočty, co by znamenalo, kdyby se nám podařilo vytvořit stejné podmínky pro střední a východní Evropu tak, jako fungují v západní Evropě, naznačují, že by to mohlo vést k úsporám mezi 1,3 – 1,7 miliard eur ročně. To už je suma, za kterou se vyplatí bojovat, vyplatí se snažit, abychom měli spravedlivé ceny ve všech částech Evropy,“ pokračuje Šefčovič.

Evropa na prahu nové průmyslové revoluce

V plánu je také to, aby si jednotlivé členské země vyměňovaly v jednotlivých regionech, kde si věří, své krizové scénáře, kdyby došlo k haváriím, přírodním katastrofám či dalším problémům v zahraniční politice. A následným blackoutům.    

Šefčovič také uvedl, že jsme na rozhraní mezi 3. a 4. průmyslovou revolucí a je nutné čelit novým požadavkům doby. Změnit produkci, distribuci i spotřebu energie. A přinést do toho i nové technologické prvky. Vyzývá k tomu, aby se Evropa změn nebála a snažila se z nich vytěžit maximum. Společným úsilím.

„Navzdory tomu, že dnes většinou z Bruselu posloucháte kopec dramatických zpráv a krizových scénářů, tak jedna dobrá zpráva je, že pokud se porovnáme s jinými částmi světa, tak Evropa má dobré předpoklady a je dobře připravena na tento přechod,“ dodává slovenský eurokomisař.