Násilný odvoz do nemocnice po domácím porodu: Soud se matky znovu zastal. Lékař ve stresu z obvinění zemřel
Domácí porody štěpí lidi i justici. Ústavní soud ve čtvrtek vrátil k vyřešení soudci Michalu Ryškovi z Brna případ z roku 2010, který mu odebral Vrchní soud v Olomouci. Ten již dvakrát rozhodl v rozporu s jeho názorem. Přiznal totiž stotisícové odškodné a právo na omluvu ženě z Brna, která před pěti lety rodila doma.
Přestože domácí porod proběhl v pořádku, zůstalo dítě i po hodině spojené s placentou. Otec miminka proto zavolal pomoc. Lékař záchranky Robert Zodl, který na místo přijel, ale trval na převozu dítěte do nemocnice. Nezdálo se mu totiž prostředí, kde se dítě narodilo.
Matka ale s převozem nesouhlasila. "Lékaři se nelíbilo, že jsme rodili doma, říkal, že jsme alternativní. Dítě ošetřil a chtěl odvézt do nemocnice, ale já jsem mu říkala, že to tam máme pět minut a ráno tam dojdeme sami. Jenže lékař tvrdil, že tam mohou být skryté problémy. Z jeho chování byly patrné předsudky," tvrdila u soudu matka V. K.
Ve prospěch lékaře ale naopak svědčila výpověď otce dítěte, který u porodu asistoval. "Partnerka byla po porodu jako vyšinutá, zarputilá, nemluvila, jen odsekávala. Doktor byl šokovaný z hygienických podmínek na místě. Byt byl ve strašném stavu, špína na zemi, pohozené zbytky jídel,“ vypověděl.
Zodl nakonec přivolal policii a přiměl matku k odjezdu do nemocnice. Tam se zjistilo, že je dítě podchlazené, podle znalců se ale nedalo prokázat, zda k tomu došlo kvůli podmínkám v bytě.
Soudce Ryška pak dvakrát dospěl k názoru, že nucený transport zdravého dítěte "pro jistotu" na kliniku "nelze ospravedlnit". S tím nesouhlasily vyšší soudy a případ mu nakonec odebraly. Teď se proti tomuto rozhodnutí ale postavil Ústavní soud.
"K nařízení změny soudce by nemělo docházet ve skutečnosti jen proto, že soudci rozhodující na obou stupních soudní soustavy zastávají odlišné právní názory, přístupy a případně i hodnoty," uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Jde podle něj o výjimečné opatření. Účelem změny soudce není názorová unifikace, ale zamezení excesům. Pokud první a druhá instance zastávají různé názory a pro oba jsou srovnatelně silné argumenty, může odvolací soud sám vynést verdikt, aniž by kauzu vracel o stupeň níž.
Celá kauza má bohužel velmi smutné pozadí. Lékař Robert Zodl (42) totiž několik dní po zásahu, když se dozvěděl o obvinění z nesprávného postupu, zkolaboval a zemřel. Prezident Václav Klaus ho pak i přes vleklý soudní spor vyznamenal in memoriam Zlatým záchranářským křížem.
Jeho blízcí se domnívají, že za jeho smrt může právě spor o tento kontroverzní případ. "Dodnes nevím, co se přesně stalo. Bylo to srdeční selhání. Náhle mu klesl tlak a už mu nikdo nedokázal pomoci. Byl to úplně zdravý dvaačtyřicetiletý člověk, který byl na stres a adrenalin při své práci zvyklý. Nespravedlnost a křivdu ale nesl velmi těžce," řekla před dvěma lety České televizi jeho manželka.
Zajímala by mě jedna věc: Pokud tedy bude lékař přivolán k překotnému porodu (což je samo o sobě riziko, takže rychlý převoz do nemocnice je naprosto logický), nebude si jistý, jestli je dítě v pořádku (některé problémy fakt na místě nezjistíte, ať jste sebelepší), a matka si nebude přát převoz, může lékař nechat dítě doma beze strachu, že v případě komplikací a nedejbože smrti dítěte bude mít problémy? Asi těžko, že? Takže vlastně neexistuje správné rozhodnutí a lékař musí v každém případě počítat s žalobou? Není v téhle zemi něco špatně? A co se týká téhle "takymatky". Tvrdí, že chtěla rodit v porodnici, ale porod byl překotný. V takovém případě by měla být vyděšená a trvat na tom, že dítě bude podrobně vyšetřeno a zůstane minimálně přes noc v nemocnici, protože cokoliv, co je nefyziologické (jako překotný porod), pro dítě představuje vážné ohrožení. Ona se místo toho soudí, že jí dítě nenechali doma. Jsem jediná, komu to nedává smysl?