Omluva za polskou zradu s kvótami? Zeman a Duda se střetli u Balatonu

Zeman je odpůrcem kvót i vstřícného přístupu k migrantům. Tento názor zastával při zářijovém hlasování ministrů vnitra v Bruselu také český šéf rezortu Milan Chovanec (ČSSD), avšak byl přehlasován. A v rámci aliance V4, ve které je ještě Slovensko, Maďarsko či Polsko, „basu” nedržela právě ministryně vnitra posledního státu.

Ačkoliv už na toto téma měli podle informací Blesku oba politici hovořit před tiskovou konferencí prezidentů, Zeman nechtěl odpovědět nic konkrétního. „Ještě mám (v pátek, pozn. red.) bilaterální jednání s panem prezidentem Dudou. A protože zastávám názor, že svoje mínění je vhodné říci nejdříve svému partnerovi a až poté médiím, položte mi tuto otázku, až se setkáme podruhé,” řekl totiž.

Mezi v srpnu inaugurovanou polskou hlavou státu a tou českou však patrně panuje shoda. Podle informací Blesk.cz se Andrzej Duda Zemanovi za polskou zradu nepřímo omluvil. Konkrétně měl říci, že se V4 měla držet pospolu a že polský přístup byl chybou.

Pan prezident na TK po jednání V4 v Maďarsku: Evropská unie dosud ukázala nulovou schopnost zabezpečit své vnější hranice.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 9. Říjen 2015

Využíváte strachu z uprchlíků, vzkázal Kiska po dvou dnech se Zemanem

Na rozdíl od polské ministryně vnitra Teresy Piotrowské, která považovala při hlasování o kvótách za důležitou solidaritu na úrovni EU, Duda dal i na tiskové konferenci jasně najevo, že kvóty nepovažuje za účinné řešení. „Evropské země hlavně této části Evropy s tím nesouhlasí. Ale chci k tomu dodat ještě jednu věc: to absolutně neznamená, že si toho problému nevšímáme,” dodal.

Prezidenti zašli i k Haškovi

Během jednání V4 v Balatonfüredu na břehu „maďarského moře“ Balatonu přitom prezidenti zavítali i k pamětní desce spisovatele a novináře Jaroslava Haška.

Balatonfüred. Prezidenti u pamětní desky Jaroslava Haška. pic.twitter.com/jgqZ2uAA6U

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 9. Říjen 2015

Na jednání prezidentů visegrádské čtyřky byla přítomna také chorvatská prezidentka Kolinda Grabar-Kitarović. Napříč státy bylo deklarováno, že se musí posílit hranice EU kvůli bezpečnosti a že největší důraz by měl být kladen na země, kterou slovy maďarského prezidenta „na periferii krize”, tedy Řecko a Turecko.

Slovenský prezident Andrej Kiska však varoval před šířením paniky a strachu v členských zemích. „Naši lidé se bojí z neznámého. Nevědí, co je čeká. A naneštěstí i kvůli politickým bojům rétorika některých politiků využívá tuto atmosféru strachu a já pokládám za naši úlohu uklidňovat situaci a ukazovat, že jsme zůstali lidmi,” prohlásil.

Kiskův hněv: Slovensko je kvůli uprchlíkům terčem posměšků