Michaláková, norská jaderná zkáza a děti jako politický byznys
Ještěže Česko není jadernou zemí, čímž nemyslím Temelín. Protože pak by Norsku zřejmě hrozila jaderná zkáza. Ne však kvůli ropě, pro niž si vojenské mocnosti občas chodí pod záminkou budování demokracie, ale kvůli dvěma chlapcům, které teď všichni Češi přijali za vlastní, ačkoli je znají jen z fotek.
Ty norská sociálka odebrala jejich české matce Evě Michalákové a politici se od té doby trumfují, kdo bude na Nory hustší. Ještě že Tomio Okamura nemá řidičák na tank. Poslední politicko-diplomatickou salvu způsobilo rozhodnutí Norů zbavit Michalákovou rodičovských práv k oběma synům a mladšího nabídnout jeho norským pěstounům k adopci.
V Bruselu se kvůli tomu dokonce náhle probudil i jinak neviditelný lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který navrhl z Česka vyhostit norskou velvyslankyni. To mezi zeměmi zpravidla bývá poslední méně přátelský akt, než začnou padat ještě méně přátelské bomby. Nápadu Zdechovského se okamžitě chytil i prezident Miloš Zeman, jenž s libým úsměvem podotkl, že to není špatný nápad.
Záhy se ovšem lekl sám sebe a opravil se; lepší bude pouze stáhnout na konzultace českého velvyslance v Norsku, jsme přece střízliví lidé. Snad mu došlo, že kromě Pražského hradu velí i české armádě a že úřad prezidenta přece jen není europarlament, kde se za hloupé nápady platí velké peníze.
Je to ironie: málokdy naši politici o něco bojovali tak odhodlaně jako o dva neznámé chlapce. Kromě prezidenta o ně teď totiž válčí i premiér a několik ministrů. Poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková si z nich dokonce udělala jediný zlatý hřeb své politické kariéry; být teď volby, stane se možná premiérkou.
Přijít o děti je jistě tragédie. Stejně tak ovšem Norsko není Rusko: málokdo považuje jeho úřady za nesvéprávné bašty úplatných opilců, přestože se původní podezření ze zneužívání dětí nepotvrdilo. Navíc Michaláková nevyužila k boji o syny oficiální kanály; nepodala příslušné stížnosti ani nežádala o pěstounství svých dětí. Až když bylo pozdě, obrátila se na média.
Politikům tak vlastně nakonec nezbylo nic jiného než se přidat, protože nic neprodává tak jako děti. Doufejme jen, že vše skončí bez války. Ostatně ještě že si aspoň gripeny pronajímám.
Pokud by seděla doma na zadku,tak by jí děti nikdo nesebral,Vždyť v Česku zase není tak špatně,mohli bychom dopadnout i hůř.