10°C
Vraždy v seriálu postupují podle výjevů na obrazu Poslední soud, mají tyto malby nějaký určitý symbol?
„Tak na tom, co co symbolizuje, se bohužel neshodnou ani odborníci, se kterými jsme to konzultovali. Nemohli jsme ani jít do hloubky, protože divák by se v tom ztrácel. Ten obraz skrývá mnohá tajemství. Scenárista Petr Hudský si z toho vybral motivy pro způsoby vraždy, což mi připadá fascinující.“
Kolik vražd z obrazu jste použili?
„To nemůžu prozradit, protože divák by mohl začít odpočítávat, kolik jich ještě zbývá… Nechme ho, ať se ještě chvíli bojí. Teď jsem někde na internetu četl, že mrtvol je tam už jako u Stalingradu. Co můžu prozradit, že některé ty vraždy jsou plánované podle obrazu a některé takříkajíc za pochodu. Když se kácí les, lítají třísky. Nakonec až finále ukáže, co byl původní vrahův plán a co smetla tlaková vlna cestou.“
Takže vrah je jen jeden?
„Anebo je jich víc.“
Vy sám jste katolík, co si myslíte o Boschových obrazech? Svědčí o tom, zda byl kacíř, nebo zbožný člověk?
„Není to nic kacířského. Myslím, že tím chtěl vzbudit emoce u lidí, trochu je šokovat, přitopil pod kotel. Ovšem ten jeho vzkaz je jasný – takhle dopadnete, když nebudete žít podle Božího řádu. O tohle nebe přijdete. Nebezpečí je v tom, že se to dá pochopit zvráceně, což je případ vražd v Labyrintu.“
Na obraze jsou ale kruté způsoby mučení.
„On Bosch ale nemaloval nic jiného, než tehdy bylo běžné. Pro jeho současníky vlastně nic šokujícího. Nabodávání na kůl, upalování bylo na denním pořádku.“
Ostatně za jeho života bylo vydáno Kladivo na čarodějnice.
„Víte, co je paradox? Že tahle kniha do toho bezbřehého mučení přinesla alespoň nějaká pravidla. Určila, že mohou člověka natáhnout na skřipec maximálně třikrát, když se nepřizná, mají ho považovat za nevinného. Předtím se natahovalo, až chudák vypustil duši.“
Takže váš vrah je zřejmě psychopat?
„Nechte se překvapit, opravdu nesmím nic prozradit.“
Seriál Jiřího Stracha Labyrint má sedm dílů. Nález těla krajského politika Karase, kterého vrah zabil v duchu středověkých mučících praktik, rozpoutal policejní honbu za sadistickým sériovým vrahem.
Tým vyšetřovatelů v čele s Jiřím Langmajerem se snaží přijít na kloub záhadným vraždám podle obrazu Hieronyma Bosche. Pět dílů seriálu už bylo odvysíláno a vždy se jednalo o nervy drásající podívanou. V pondělí 5. 10. čeká diváky díl předposlední a 12. 10. překvapivé finále.
1. Probodnutý kůlem
Krajský politik Karas je nalezen na opuštěném místě nabodnutý na kůl a obtočený hadem. Připomíná to jednu ze scén na obrazu Hieronyma Bosche. V souvislosti s další vraždou začíná vyšetřovatelům svítat.
2. Zavřená a nahá v železné kleci
Jedna z obětí unikne svému osudu díky tomu, že je objevena tuláky, kteří ji vysvobodí. přesto skončí v bezvědomí v nemocnici. V dalším díle ji ovšem nahradí jiná žena ve stejné pozici a stejné kleci.
3. Pověšený a kouřem vyuzený
Zanedlouho kriminalisté najdou další výjev z Boschova obrazu. Muž pověšený za ruce na provaze a pod ním rozdělaný oheň, přesně tak, aby se mučil jeho žárem. Tady už je jasné, že šílený vrah má jistý plán.
Spisovatel a odborník Bohumil Vurm: Boschovy obrazy jsou plné záhad
O malíři Hieronymu Boschovi toho víme velmi málo, stejně jako o vzniku jeho obrazů, kterých je všehovšudy kolem čtyřiceti. Víme jen, že se narodil kolem roku 1450 v nizozemském městě Hertogenbosch, jehož část jména si pak vzal za své. Původně se totiž jmenoval Jeroen Anthonizoon van Aken (Jeroným, syn Antonína z Cách).
V rodném městečku vlastně působil celý život a podobně jako řada jeho příbuzných se stal malířem. Vzal si údajně dceru bohatého obchodníka, se kterým se občas později soudil. Ovšem zřejmě neměl hluboko do kapsy a dodnes stojí na místním náměstí výstavný dům, který údajně vlastnil.
Mezi jeho nejslavnější obrazy patří Zahrada pozemských rozkoší, Klanění tří králů nebo údajně závěrečné dílo Poslední soud. O tomto obraze se ví jen, že si jej objednal burgundský vévoda, ale záhadou je, že na objednávce jsou zcela jiné rozměry než u díla, které je nyní vystaveno ve Vídni. Je několik verzí – že ve Vídni je kopie obrazu anebo že Bosch je autorem jen z 10 procent. Levý panel triptychu a kus střední části podle odborníků odpovídá Boschovu rukopisu snad z padesáti procent.
„Asi byl poničen a opravován,“ říká Bohumil Vurm, který o Boschovi natočil spolu s režisérem Janem Boňkem dokument Z Náchoda až na konec světa (z Náchoda proto, že tam vznikla nadace Hieronymus).
Odborník také upozorňuje na to, že na obraze jsou některé nečekané zvláštnosti. „Nahoře Kristus předsedá Poslednímu soudu a ukazuje svá stigmata, ale pod ním vlastně už není co soudit, protože všichni hříšníci jsou už trestáni. Jediná postavička ze všech je doprovázena andělem, jako by mezi lidmi byl jen ten jeden, který si zasloužil vyvést z pekla….“ konstatuje Bohumil Vurm.
Ostatně dodnes se znalci Boschova díla přou o to, zda byl malíř tak zbožný, anebo naopak mohl být za své dílo jako kacíř odsouzen. Vypadá to, že byl spíše považován za velmi zbožného občana, který byl často žádán městskou radou o výzdobu kostela.
Za jeho života bylo vydáno neblaze proslulé Kladivo na čarodějnice (1486) a vše, co se vymykalo normálu, bylo »po zásluze« potrestáno. Boschovi nikdy nic kupodivu nehrozilo. Snad proto, že mezi jeho ochránci byli ve své době vévodové a další přední šlechtici, které jeho umění uchvátilo.
