Uprchlické městečko v Calais: Stany, chýše, odpadky, mešity, obchůdky a zase odpadky

Tahle bude dost pevná, říká s kladivem v ruce dvaatřicetiletý Súdánec Abdalazíz, který si staví chýši v New Jungle (Nové džungli), jak se nazývá tábor běženců u Calais na francouzské straně kanálu La Manche. Tábor otevřely úřady v dubnu na místě bývalé skládky. Žije zde velká část z asi 3000 migrantů, kteří sní o britském eldorádu.

Tábor se každý den mění, za asistence a materiální pomoci nevládních organizací je zdejší život stále více organizovaný. Zdá se, že někteří lidé zde hodlají zůstat i déle. První dva měsíce žil Abdalazíz v provizorním stanu. „Teď budu díky dřevěným prknům lépe chráněn,“ svěřuje se muž, který přijme do své chýše o ploše devět metrů čtverečních dalších osm běženců.

Nedaleko na zemi přitom leží kola. „Pocházejí od chlápka s karavanem,“ vysvětluje osmatřicetiletý Súdánec, kterému horské kolo umožňuje projíždět 20 hektarů tábora. Oním chlápkem je Angličan Tim, který žije s přistěhovalci. Každé ráno zdarma opravuje kola.

Zoufalství v uprchlických táborech v Řecku: Přetékající toalety, haldy odpadků

Tohle je opravdu Evropa?

Vedle toho se ale všude povaluje mnoho odpadků. Situace začíná být kritická, hygienické podmínky v táboře jsou velmi špatné. Mnoho uprchlíků se proto snaží utéct do Velké Británie. Především tunelem pod kanálem La Manche. Nebezpečná je v této době především práce kamioňáků, kteří míří na ostrovy.

Uprchlíci berou jejich vozy útokem, dostat pryč se snaží i na jejich střechách. Ne všichni ale chtějí pryč. „Chci zůstat ve Francii, která mi nabídne větší ochranu,“ cituje agentura AFP mladého Súdánce, který prý utekl před masakry v Dárfúru a doufá, že s jeho žádostí o azyl to dopadne dobře.

Na podmínky v rozrůstajícím se uprchlickém táborovém městečku si však mnoho lidí stěžuje. „Když jsem poprvé přišel do Džungle, pomyslel jsem si: tohle je opravdu Evropa?“ říká súdánský uprchlík Ilyas, kterému rodinu povraždili milicionáři v Darfúru. Jako mnozí, i on podstoupil náročnou cestu skrz saharskou poušť na pobřeží Středozemního moře, aby se dostal pryč.

V Nové džungli žije ve stanu, vaří na jednoduchém vařiči a jeho kamarád reportérům z theconversation.com ukazoval roztřesené video, natočené mobilním telefonem, kterak na člunu překonávali nástrahy Středozemního moře. I oni by se rádi časem dostali z „džungle“ pryč.

Jízda na střeše přívěsu i zapálené pneumatiky: Calais proměnili uprchlíci ve válečnou zónu

Postavili si v džungli své obchůdky

Zůstat déle ve Francii chce však i část Afghánců, kteří se seskupili a s dalšími Asiaty vytvořili „obchodní čtvrť“. I zde jsou pevně vybudované chýše k bydlení, v některých se navíc prodává různé zboží. Limonády, toaletní papír či konzervy jsou za bezkonkurenčně nízké ceny. „Začali jsme prodejem několika limonád a rozšířili jsme se,“ vysvětluje třicetiletý Arian z Džalalabádu. Denně má desítku klientů.

Jeden ze sousedů je se svým obchodem s nápisem „speciální nabídka“ ještě spokojenější. Bydlí přímo u vchodu do tábora, a tak přitahuje více lidí. „Na odbyt jdou dobře cigarety,“ tvrdí tento muž zralého věku s turbanem na hlavě. Cigarety sám balí a prodává v balíčcích po deseti za jedno euro (asi 27 Kč).

Uprchlíci demolují tábor v Bělé: Policie posiluje ochranu

Kostel, škola (tedy stan s tabulí) i stan zdravotníků

Tábor má už svou samosprávu a nedávno byl připojen k městskému vodovodu a elektrické síti. Otevřela se zde v jedné pevnější chýši i škola. Každý den kromě neděle sem chodí na 20 dospělých učit se francouzsky. „Dobrý den, kolik prosím stojí těstoviny?“ opakují ve francouzštině nahlas a společně účastníci kurzů různých národností.

Nedaleko je stan zdravotní charity Lékaři světa, kde se ošetřují lidé, kteří se zranili při některém ze svých nočních pokusů dostat se tunelem pod Lamanšským průlivem do Anglie. Jsou zde i lidé s různými jinými zdravotními problémy. „Zranil jsem se při zatloukání prkna. Ještěže tu pro nás jsou,“ oceňuje pomoc šestadvacetiletý Syřan Hamada.

Jeden z největších důvodů k hrdosti obyvatel tábora čeká na lidi u „etiopsko-eritrejské čtvrti“. Je tady působivý pravoslavný kostel, který se svou výškou 15 metrů vyčnívá nad východní části tábora. Byl dokončen před dvěma týdny. Jeho vnitřek zdobí svíčky a různé relikvie. Místo podlahy vítá návštěvníka koberec se zobrazením medvídka Winnie. „Mše se koná v sobotu odpoledne. Přichází až 200 věřících,“ říká sedmnáctiletý John, který přišel z Eritreje. Správci kostela se nyní rozhodli, že kolem svatostánku vybudují zahradu, aby se odlišili od čtyř mešit, které už v „Nové džungli“ stojí.