Tajný plán Řeků: Návrat k drachmě a oddech od diktátu EU

Řecký parlament sice schválil reformní návrhy, ale ze 149 poslanců vládní strany Syriza jich byla skoro čtvrtina proti! Premiér Alexis Tsipras (40) nyní jen stěží drží stranu pohromadě, vůdci „rebelů“ byli exministr energetiky Panagiotis Lafazanis (63) a bývalý ministr financí Yanis Varoufakis (54). A právě Varoufakis, který před klíčovým jednáním s EU odstoupil ze své funkce, aby údajně „usnadnil vyjednávání“, měl být hlavním stoupencem alternativního plánu.

Tajný plán „B“

Jenže Yanis Varoufakis možná odstoupil z úplně jiných důvodů. S podmínkami věřitelů část řeckých politiků nesouhlasila a již připravovali technické detaily návratu k drachmě. Údajně měli v plánu vybrakovat rezervy Řecké centrální banky a použít daňová čísla Řeků (obdoba rodných čísel v ČR, pozn. red.) k vytvoření unikátního PINU, který by občan používal při platební transakci se státem. „To by mělo vytvořit paralelní bankovní systém, který by nám umožnil »oddechový čas« v době, kdy by byly banky zavřené kvůli agresivní politice Evropské centrální banky,“ prohlásil dle řeckých médií Varoufakis.

Ano i ne

Jak už to v případě řecké krize bývá, na obvinění z „tajného plánu“ zazněla z úst politiků rozporuplná odpověď. „Naší snahou bylo zajistit přežití řecké ekonomiky a našich obyvatel, což je povinnost, kterou každé vládě ukládá ústava,“ neskrýval nic Lafazanis. To exministr financí reagoval o poznání podrážděněji: „Jde o to, že mě chtějí vykreslit jako špatného ministra financí nerespektujícího zákony a obvinit mě ze zrady. Jde o pokus zničit úspěchy prvních pět měsíců této vlády a zahodit je do propadliště dějin!“

Záchranný kruh?

Klíčová jednání o záchranném balíčku v hodnotě 86 miliard euro (zhruba 2,3 bilionu Kč) mají začít v úterý v Aténách. Ovšem původně měla začít již minulý týden, ale byla z nejasných příčin odložena. Spekulovalo se dokonce o tom, že za odklady stály obavy o bezpečnost zástupců tzv. Trojky (Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond a Evropská komise). Ta se navíc můžou protáhnout až do 20. srpna, kdy má Řecko Evropské centrální bance zaplatit další splátku v hodnotě 3,2 miliard euro (86,5 miliardy Kč).

Řekové se zavázali k radikální reformě pracovního trhu, snížení důchodů a privatizaci státních podniků, od které si slibují zisk 50 miliard euro (zhruba 1,4 bilionu Kč). Ačkoliv banky jsou v Řecku již otevřené, stále platí omezení výběru na 60 euro denně (1600 Kč) a tento stav může podle analytiků trvat ještě několik měsíců! Někteří kritici navíc tvrdí, že přijatá reformní opatření nejsou dostatečná a nic neřeší.

„Přestože trhy zareagovaly na přijaté reformy veskrze pozitivně, nelze v budoucnu vyloučit nejistotu a nestabilitu vyvěrající ze současné krize,“ varuje ve své zprávě Mezinárodní měnový fond.