10°C
Problémy vidí důchodce především ve výšce mohutných smrků stříbrných. „Kdyby nastala vichřice, větve se zlomí a spadnou přímo na náš domek. Naproti stromům máme ložnice, takže kdyby bouře přišla v noci, mohlo by nás to ohrozit,“ říká senior.
Větve se prý pravidelně při špatném počasí lámou a spolu se šiškami padají přímo do okapů na střeše pana Kaly. „Ten nepořádek nemůže v rýnách zůstat, protože by tam hnil. Musí se vylézt na žebřík a odhrabat to, ale já už to ve svém věku nezvládnu,“ svěřil se reportérům Blesku.
Důchodce se obrátil jak na starostu, tak na odbor životního prostředí, tam mu ale doporučili si nechat zpracovat znalecký posudek. Podle něj by nebezpečí způsobené vysokými smrky nemělo za normálních okolností hrozit, sousedka pana Kaly prý přesto slíbila, že stromy odstraní.
To se ale nestalo. Jarmila Filoušová se snažila bránit: „Můj soused Kala tu má problémy i s ostatními v ulici. Nechala jsem vyhotovit posudek a podle něj se stromy kácet nemusí a vy o tom nemáte co psát,“ vyhrkla na reportérku Blesku do telefonu.
Seniorovi tak nezbude než doufat, že nepřijde silná vichřice a bouře, která by stromy vyvrátila. „Nevím ani, kdo by v takovém případě platil škodu. Já pojistku nemám a peníze na opravu střechy taky ne.“
Pokud se manželé Kalovi obávají, že by případný pád stromů mohl poškodit jejich rodinný dům, doporučuje advokát obrátit se s případným návrhem na věcně a místně příslušný soud a soudní cestou se domáhat toho, aby sousedka stromy odstranila.
Nový občanský zákoník totiž poskytuje vlastníkům pozemku možnost požadovat odstranění sousedících stromů, které se nacházejí v těsné blízkosti společné hranice pozemků, avšak pouze v případě, že proto existuje rozumný důvod.
„Rozumným důvodem bude nepochybně zájem, aby stromy nepůsobily škodu svými kořeny, větvemi, či dokonce aby svým pádem neohrozily stavbu. Jedná se tedy o preventivní opatření k ochraně právem chráněného zájmu,“ říká Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
V posuzovaném případě prý bude záležet na individuálním posouzení soudu. Předmětné stromy, jejichž výška přesahuje cca 15 metrů, se s největší pravděpodobností nacházejí již za hranicí, kterou stanovuje zákon.
Zákon určuje, jak vzdálený má být sousedův strom
Nový občanský zákoník stanoví vzdálenost stromů od společných hranic, a to v závislosti na obvyklé výši stromů. Pro stromy vyšší než 3 metry požaduje vzdálenost od společných hranic 3 metry, pro stromy nedosahující této výše postačuje vzdálenost 1,5 metru.
„Tyto vzdálenosti se uplatní, ale jen tehdy, nestanoví-li jinak jiný právní předpis nebo místní zvyklost. Místní zvyklost může mít význam zejména v hustě zastavěných částech města s malou rozlohou pozemků, kde nelze tyto vzdálenosti rozumně dodržet,“ říká Hartmann.
