Přísně tajné výbuchy pod hladinou Plešného jezera: Do akce šel Útvar pro zvláštní úkoly!

Okamžitě po odsunu sudetských Němců ze Šumavy se začaly objevovat zprávy o tom, co a kde asi pod zemí zakopali. A také co kde ustupující nacisté potopili. Jezera v šumavských lesích k tomu byla víc než vhodná.

Patnáctého října 1964 oznámil tehdejší ministr vnitra Lubomír Štrougal, že při akci policejních složek v Černém jezeře na Šumavě byly pod vodou nalezeny čtyři bedny písemností. Ukryly je tam jednotky SS a obsahují „…mnoho závažných písemností nacistických bezpečnostních složek a citlivé seznamy konfidentů a agentů gestapa.“

V té době západoněmecká vláda navrhovala omezit promlčení válečných zločinů na dobu dvaceti let a nález v jezeře přišel pouhý rok předtím. Lhůta k promlčení byla po mezinárodním diplomatickém nátlaku (pod vlivem toho, co asi Češi mají k dispozici) na vládu v Bonnu posunuta o pět let.

Ve skutečnosti se na Šumavě jednalo o perfektně připravenou akci StB s krycím názvem Neptun. Obsah beden nebyl nikdy zveřejněn a vše prozradil jeden z tvůrců akce, důstojník rozvědky Bittman poté, co emigroval a dal se do služeb USA.

StB hledala nacistické zlato v Česku! Dokumenty z trezoru odhalily tajnou akci Kostel

Opakování?

Ze svazků StB, které má Nedělní Blesk k dispozici a které se týkají akce Úkryt, nevyplývá, proč byla pozornost policistů v roce 1983 soustředěna přímo na Plešné jezero. Nicméně z rozkazů k »vytěžení zájmových osob« je zřejmé, že se StB soustředila na Čechy, kteří na Šumavu přišli těsně po konci války.

Měli s velkou pravděpodobností kontakty s později odsunutými sudetskými Němci a mohli se od nich leccos dozvědět.

Vyslechnuty byly desítky lidí a výsledný obrázek, složený kapitánem StB, analytikem Zbyňkem H., říkal: „Pravděpodobnost, že v Plešném jezeře jsou uloženy předměty, zanechané zde ustupujícími nacisty, se téměř rovná jistotě.“ Bylo rozhodnuto Plešné jezero i s okolím důkladně prozkoumat.

Sondáž

Ve dnech 31. srpna – 2. října 1983 prohledávala okolí jezera zvláštní skupina. Soustředila se zejména na tzv. záseky, značky, kterými v některých případech Němci označovali své úkryty. Byly nalezeny.

Nacistický poklad v Česku: Bedny v lomu pohřbili Rusové!

„Záseky jsou dva. První směřuje směrem přes jezero a z jednoho je vidět na druhý a je možné, že mezi nimi bylo nataženo lano. Po něm se mohl pohybovat člun, z něhož zřejmě nacisté svrhávali do vody to, co zamýšleli skrýt,“ stojí ve zprávě StB.

Kromě toho byly nalezeny jiné markanty – balvany s vytesanými značkami, sírou zalitý kovový drát v jiném balvanu a v jeho sousedství další, s „kovovým materiálem s čočkovou hlavou.“

Potápěči z Útvaru pro zvláštní úkoly prohledali i jezero. „Bylo zjištěno, že je hluboké většinou 12–15,5 m, dno je pokryté vrstvou nánosu o síle 2–2,5 m, je rovné, s drobnými krátery zřejmě od unikajících plynů.“

Důstojníci StB ve skafandrech zkušebně potopili do různých hloubek dva různě těžké předměty. Prvním byla bedna, která se v patnácti metrech – až na jeden z rohů – do bahna zabořila celá. Dalším byla kovová trubka. Ta zmizela a vytáhnout se ji nepodařilo. Velitel akce doporučil v průzkumu pokračovat, ovšem s větším počtem potápěčů a technikou na vyhledávání kovů pod vodou.

Navrhl zároveň, aby shluky padlých stromů a záhadnou umělou hráz, objevenou pod vodou, odpálila řízená exploze.

Nacistické zlato v Česku: Co skrývala štola, do níž se propadli lesníci?

Naostro

Ve dnech 10.–13. října se k břehům Plešného jezera dostavila další skupina specialistů StB. Tentokrát zahrnovala i pyrotechniky a odborníka na trhací práce v dolech.

Celé místo bylo vyhlášeno za uzavřenou vojenskou oblast, ve které se koná cvičení s použitím ostré munice. Tak byli informováni starostové okolních obcí, jejichž povinností bylo zabránit místním lidem chodit v té době do lesa.

Specialisté StB mezitím připravili vše k odpálení náloží. Vycházeli z toho, že jak výbuch samotný, tak i rázová vlna pod vodou obnaží velkou část dna a jeho průzkum bude snazší.

„Nálož MN 14 byla umístěna na terénní vlnu (val pod vodou v hloubce 15 metrů), byla provedena její adjustace, nasměrování, natažení elektrických vodičů k místu rozmětu na břehu."

Největší záhady Hitlerova zlata: Kolik pokladů se skrývá v Česku?

K explozi došlo 12.října dopoledne a několik desítek minut poté – až se většina zvířeného kalu trochu usadila – šli do vody opět potápěči.

Výsledky

„Průzkumem místa výbuchu nálože po ustálení nečistot, bahna a kalu bylo zjištěno, že na dně vznikl kráter o hloubce asi 1 metr, jeho průměr se pro špatnou viditelnost nepodařilo zjistit, celé dno kráteru i okolí je pokryto silnou vrstvou humusu (jedná se o velké kusy až mikročástečky kůry, jehličí a dřeva). Na dně kráteru byl bílý kal ve tvaru »jitrnice« délky asi 2 metrů a průměru 20–30 cm který byl pravděpodobně způsoben narušením jílu nebo vápna,“ říká závěrečná zpráva o provedení akce.

Žádné bedny, schrány nebo jiné předměty nalezeny nebyly. Až na… „Při průzkumu pod Jezerní stěnou byl v hloubce 1,5 metru nalezen značně zkorodovaný a prostřílený železný ponton. Podrobnou prohlídkou nebyl nalezen žádný nápis ani označení.“ Jak se tam dostal a k čemu mohl sloužit, StB nezjistila.

Státní bezpečnost vycházela z toho, že pokud Němci v Plešném jezeře něco potopili, zamaskovali to odpalem výbušnin a stromy, které na ono místo potopili. Potápěči z akce Úkryt na dně jezera takové kmeny skutečně našli – některé byly čistě pokáceny pilou, jiné přerazil nejspíš výbuch a nechyběly ani vývraty po silném větru. Ani to ale průkazné nebylo.

Nadporučík Milan H., zástupce řídícího akce, proto navrhl opakovaný průzkum, ale s využitím jiného postupu. „Provést následovné: natažení 3 lan přes vodní plochu, vzdálených od sebe 80–100 cm, na prvních dvou lanech se budou pohybovat dva gumové čluny s technikou, a to v tomto pořadí: a) člun s magnetem s nosností do 80 kg, b) člun s minohledačkou nebo sonarem. Po prozkoumání prvního úseku se člun s technikou přesune na další úsek a uvolněné lano se opět napne o vytyčenou vzdálenost 80–100 cm a tímto způsobem se provede průzkum celého jezera.“

Tajné zločiny Adolfa Hitlera: Aby otestoval rakety, bombardoval vlastní lid!

Dobu potřebnou na tuto operaci odhadl na 3–4 týdny. Jeho návrh je ve svazku o průzkumu Plešného jezera, které má plochu 7,48 ha a zadržuje 617 000 m3 vody, poslední písemností. Nikdo z vedoucích StB se k ní už nevyjádřil ani nevrátil. Proč, o tom se lze jen dohadovat.