7°C
19. března jste oslavila 60. narozeniny, jak je nesete?
„Vůbec je nenesu. Vlastně mi to pořád připomínají lidé kolem mě, já sama bych si to uvědomila jen letmo. Ale nejde to. Společnost vám to prostě dá pěkně vypapat. Je ti jednou 60, tak si to pěkně užij. Tak jo. Tak já si to teda pěkně užívám.“
Je pro vás tento věk v něčem zlomový?
„Ale jo, asi ano, je to o něco jinačejší vnímání, než když mi bylo 50. To člověk měl takový pocit, jako podívejte se na mě, že na ten věk nevypadám! Teď už bych tak drzá nebyla a raději to podívejte se neříkám. Ale zase vám řeknu, že není špatný pocit být zajícem mezi starejma. Vždycky jde jen o úhel pohledu. Vždycky, v jakémkoli věku, najdete ty výhody a já je fakt nacházím.“
O MAMINCE
Ptala se vás vaše maminka, co by vám k narozeninám udělalo radost?
„Máma se nemusí ptát. Zná mě jak své boty i naruby, takže přesně ví, co mi radost udělá. A je fakt, že vždycky se strefí. Nedostávám od ní dárky jen k narozeninám, ale z každé cesty, z každého jejího výletu za hranice, vždycky mi něco přiveze, už je to takový rituál. Může to být něco většího anebo třeba jenom meruňkové tričko. Ale vím, že se vždycky strefí. A největší radost by mi udělala, kdybychom spolu někam vyrazily na týden, jenom my dvě, nebo ještě její sestra Jaruška. Tak to bych si přála a naše babička nahoře – tedy moje babička a jejich maminka, by byla tam nahoře šťastná. Třeba se nám to na podzim poštěstí.“
Jak vypadá váš volný den s maminkou?
„Sedíme u vínka, máma bílého, já červeného, a dáme si nějaký dobrý papu a kecáme a kecáme a kecáme a máma najednou řekne: „Sakra, ono už je půl třetí!“ Tak takhle nějak.“
Vždycky jste měla s maminkou takový kamarádský vztah?
„Jo, vždycky. Máma je samozřejmě generál, ale mně to vyhovuje. Ona je takový ten generál, co nemá brnění, místo brnění je tam měkké masíčko. Je to strašně citlivá holka, která toho v životě hodně zažila a hodně vydržela, a já si jí nesmírně vážím. Máma je nejdůležitější člověk v mém životě, teda hned po mých synech.“
Co jste zdědila po mamince a po tatínkovi?
„Po mámě se stále snažím zdědit, že i v těch nejdramatičtějších momentech života nachází humor. To je obrovský dar. Obrovský. Ještě to neumím tak přesně, ale máma by to mohla učit.“
Když byste měla možnost položit mamince jedinou otázku, na co byste se jí zeptala, a doteď se na to nikdy nezeptala?
„Zeptala jsem se jí už na všechno, to je výhoda mého stáří, že si opravdu spolu povídáme už šedesát let a doufám, že ještě nějaká desetiletí budeme.“
Je to ona, kdo je vaší vrbou?
„Ano, je.“
O SOUKROMÍ
Sáhla jste si někdy na samé dno?
„A kdo ne? Ukažte mi ho.“
Kdo vám tehdy pomohl zpátky na nohy?
„Máma. Táta. Synové. Rodina. To je to nejdůležitější v mém životě. Že se máme navzájem.“
Jste velmi atraktivní žena. Jsou to geny?
„Děkuji za kompliment, dnes už ho beru. A ráda. Víte, ono je to od všeho trochu. Za prvé ráno se snažím cvičit alespoň dvacet minut, je to velmi důležité. Pak, pokud to tedy můžu říct, denně jím rybí tuk v podobě kapsliček, snažím se vyhýbat stresovým situacím, a když k nim má dojít, uteču. Používám kvalitní přírodní krémy. Posledních deset let se o sebe starám víc než těch čtyřicet let předtím.“
Muži se musí jistě předhánět, aby získali vaše sympatie. Máte po boku nějakého muže?
„Vy jste ale zvědavá!“
