7°C
Rok po masakru na Majdanu: Ukrajina stále rozpolcená! Bez Putina by válka nebyla, říká Kličko
Je tomu rok, co se 20. února 2014 začala na demonstracemi zmítaném náměstí Majdan ozývat střelba. Policejní jednotky začaly pálit do protestujících, kteří se rozhodli vyrazit do ulic kvůli zastavení dohody s EU. Podle svědků však i demonstranti pozvedli zbraně a pálili do policistů. Krvavá vřava vyústila v několikadenní nepokoje, při kterých zahynuly stovky lidí, padla vláda proruského prezidenta Viktora Janukovyče a Ukrajina se dostala do krize, ze které se nevyhrabala dodnes. Takové jsou následky konfliktu nazývaného Euromajdan.
Na Ukrajině se možná blýskalo na lepší časy. Schylovalo se k podpisu asociační smlouvy s EU, která by zlepšila postavení země i vztahy se zbytkem Evropy. Jenže zasáhla tvrdá ruka Janukovyčovy vlády. Údajně kvůli obavám z postihů, které by zemi dostihly po ruských ekonomických sankcích.
Ale i ukrajinští vrabci si šeptali na střeše, že dostal Janukovyč jasný povel od svého spojence, ruského prezidenty Vladimira Putina, který udělal jasné „Tytyty“ na prohlubování vztahů mezi Ukrajinou a EU. Jak později vyšlo najevo, Putin měl skutečně na události v zemi vliv. Když padla Janukovyčova vláda, pomohl mu pláchnout ze země a ukryl ho v Rusku, kde se skrývá před mezinárodním zatykačem vydaným Interpolem dodnes.
Již 20. února došlo na náměstí Nezávislosti k prolévání krve. Přes 50 demonstrantů padlo na zem mrtvých, což vyvolalo masivní odezvu prozápadně orientovaných Ukrajinců. Ti vyšli do ulic. Na kyjevském Majdanu se začaly stavět barikády a místo začalo připomínat bitevní zónu. Policejní těžkooděnci nejdříve mlátili demonstranty obušky, poté začali střílet.
Od Janukovyče měli zelenou k tomu, použít potřebné donucovací prostředky. Aktivista Dmytro Bulatov tvrdil, že byl unesen a mučen za Kyjevem. „Řezali mě do tváře, do ucha,“ tvrdil Bulatov po únosu. Ani demonstranti však nebyli nevinní. Server BBC přinesl svědectví protestujícího Sergeje, který se přiznal k ostřelování policistů. „Střílel jsem pod jejich nohy. Mohl jsem je samozřejmě trefit do ruky či kamkoli jinam. Nechtěl jsem ale nikoho zabít,“ prozradil Sergej.
Protesty a nepokoje začaly 21. února naplno s novou vervou. Janukovyč pod tlakem podepisuje s opozicí dohodu o ukončení politické krize. Jeho kariéra už ale visí na šibenici a následující den ho poslanci sesazují z funkce, kterou po řádných volbách 25. května získal současný prezident Petro Porošenko. Demonstrace se rozrůstaly do dalších koutů Kyjeva i Ukrajiny. Země již byla rozpolcená.
Vitalij Kličko: Tak vzpomíná na Majdan!
„Byl to nejtragičtější den protestů na Majdanu a zároveň osvobození od diktátora: 20. únor 2014, tedy přesně před rokem!
Když dnes vzpomínám na revoluci na Majdanu, mám z toho smíšené pocity. Trápí mě smrt té spousty obětí, zejména ta stovka demonstrantů zastřelených snipery. Jsem ale zároveň hrdý na to, že jsme se všichni postavili proti korupci a vydali se na cestu do Evropy. Byla to revoluce národa. Povstání milionů lidí, kteří chtějí žít v otevřené a moderní zemi. Ptáte se, zda Majdan za tu válku stál? To je cynické, samozřejmě že ano. Kdyby nebylo revoluce na Majdanu, žili bychom stále pod nadvládou diktátora jménem Viktor Janukovyč.
Tragédie v Debalceve dramaticky ukazuje, jak těžký je náš boj za svobodu. Odpovědí ruského prezidenta Vladimira Putina na revoluci na Majdanu jsou vojáci a zbraně, které neustále posílá do naší země. Bez něj a jeho megalomanství by žádná válka nebyla.
Chceme mír – a každé mírové poslání uvítáme. Ale potřebujeme i odpověď na trvající ruskou agresi: ještě více ostřejších sankcí a dodávku zbraní na obranu. Aby Putin pochopil, že takhle dál nemůže! Když ho necháme pokračovat, budou jednou stejným způsobem na Majdanu protestovat ruští vojáci.“
Následky...
Ukrajina pohřbila stovky svých občanů, ale ucelenost nezískala. Krize na Krymu rozpolcenost země několikrát podtrhla. Došlo k násilné anexi části země podpořené pofiderním referendem, nad nímž mezinárodní pozorovatelé kroutili hlavou. Jenže Krym Rusku nestačil, a tak stále dochází k tiché podpoře proruských separatistů, kteří na jihovýchodě země stále bojují.
Oficiálně byl sice mezi Putinem a Porošenkem vyjednán v zemi mír, který se na většině jihovýchodní Ukrajiny dodržuje, ale stále dochází k dalším menším konfliktům, které opět mohou vyústit ve větší bitvu a ve vzduchu může zanedlouho viset válka.
Podle britské Sněmovny lordů navíc EU v ukrajinské krizi naprosto selhala. „Nedostatek analytických kapacit v Británii i v EU způsobil katastrofálně chybné vyhodnocení nálad během krize,“ prohlásil šéf evropského výboru Sněmovny lordů Christopher Tugendhat. Londýn ani Brusel nedokázaly nalézt strategický návod na jednání s Ruskem v dlouhodobé perspektivě, konstatoval.
Zase nekdo blazni.CHytraci zasleprni Bez USA by nebyl Majdan.a utok na plne legitimni vladu v Kyjeve .otocte si moskove zavity rok naspet.