„Je to pravda,“ plakal do telefonu režisér Zdeněk Troška (61). „Měla chřipku, polehávala a najednou jí dotlouklo srdíčko. Už to byla starší paní a její tělo nápor nemoci nezvládlo,“ pokračoval režisér Troška. Kdy bude pohřeb, zatím neví. „Čekám na zprávu z Hoštic, které to moc zasáhlo! A samozřejmě i mě,“ rozloučil se smutným hlasem Troška.

Ještě loni poskytla paní Pilátová Blesku svůj poslední rozhovor:

Zdeňka Trošku znáte od dětství, jaký byl jako kluk?

„Zdeněk Trošků byl kamarád našich holek, mých dcer, a ještě s dcerama sestřenice paní Troškové tvořili takovej spolek. Zdeněk je vedl. A pořád nám něco předčítal, když už potom chodili do školy, tak nám hráli i divadlo, pořád něco předváděli… Držel tady takovej kulturní život.“

Kdy jste poprvé zaznamenala, že ho to táhne k filmu?

„První, co říkal, že bude natáčet, tak bylo doma u jeho tety. V tom domě na návsi, co si později koupil Michal Tučný s paní. Ještě ani neštudoval, a už s námi natáčel, bylo to nějaké jeho domácí video. To už ho to táhlo. Bylo nás tam několik bab.“

Jak jste reagovala, když vás poprvé oslovil, abyste mu hrála?

„On se ani moc neptal! (smích) Postavil se mi pod okno a křikl: Paní Pilátová, mám pro vás roli, budete mi hrát! Nebylo tam žádné chcete-nechcete. Byl hoštickej, nepáral se s tím, takže to šlo jedna dvě.“

Domácí video je jedna věc, ale co jste říkala, když vás oslovil pro natáčení profesionálního filmu?

„No to víte, že jsem byla překvapená!“

Bylo pro vás těžké naučit se scénář?

„Nepřišlo mi to těžké. Dal mi tu knížku, tedy ten scénář, já jsem si z toho vytáhla, co jako budu říkat, no a bylo to. A jemu nevadilo, když jsme to třeba říkali špatně a museli několikrát opakovat. Nerozčiloval se.“

Jak jste vy místní natáčení hodnotili?

„Tady bylo děsně živo. To nikdy předtím a nikdy už ani potom nebylo jako tenkrát, když se tu točilo. Takovýho lidstva!“ Pochybovali jste někdy o tom, co točíte? „Když se točil první díl, tak nikdo nepočítal, že budou ještě další dva. Že to bude mít úspěch. Myslím, že ani Zdeněk s tím nepočítal.“

Jste za tu slávu rádi?

„No to víte, že jo! Nás to tady proslavilo! Doteď lidi votravujou! (smích) Třeba jeden dědek mě zastavil a povídá, že je tady po sedmý!“

Zdeněk vypráví, že ve scénáři je řada historek inspirovaná skutečností a skutečnými postavami. Jsou některé, o kterých víte vy?

„Zdenkovo babička, když zabíjela králíka, tak vím, že je nejedl. Stejně jako ten kluk ve filmu. Ale že by jeho babička takhle ležela, o tom nevím.“

Video
Video se připravuje ...

Poslední rozhovor s Konopnicí (+93) ze Slunce, seno: Jak ji Troška obsadil? Blesk TV

Jací byli ti herci, kteří sem přijeli natáčet?

„Mužský byli lepší než ženský. Ženský se nad nás povyšovaly. Ty jo, ale mužský ne.“

Co Helena Růžičková?

„Jak bych to řekla… S ničím se nebabrala. Jak jsme se rvaly před zámkem, tak mi takovou vlepila, až se mi hlava otočila. Říkala, že když hraje, že se necejtí.“

A mimo kamery?

„Nevšímala si nás.“

Přijel se sem ještě někdo z nich po natáčení podívat?

„Jen když byl jednou sraz, tak tu byli všichni, jinak jsem neviděla nikoho. Jen onehdy v neděli jsem tu potkala Lábuse, byl na návštěvě u Tučnejch.“

Prozradíte, kolik jste za natáčení vydělala?

„Za první díl osmnáct set, za druhej něco přes dva tisíce, a teprve za ten třetí jsem měla sedm tisíc dvě stě.“

Když ty filmy dávají v televizi, koukáte se na ně?

„Já u toho usnu! ( smích)“

Fotogalerie
9 fotografií