9°C
Smůlu měla hned dvakrát, majitel účtu byl totiž v insolvenci, a peníze, které se mu znenadání objevily na účtu, putovaly na umoření pohledávek věřitelům.
„Jakmile jsem zjistila, že jsem peníze poslala jinam, volala jsem do naší banky i do ČSOB, kam peníze přišly. Tam mi ale sdělili, že peníze mi může zpět poslat jedině jejich klient pan S., který byl ale na počátku insolvenčního řízení,“ říká paní Věra.
S panem S. se proto manželé zkontaktovali, on sám zašel přímo na pobočku ČSOB, aby potvrdil, že peníze na jeho účtu mu skutečně nepatří. Problém byl ale v tom, že jeho účet byl tou dobou už zablokovaný a peníze odešly na účty věřitelů pana S., mezi nimiž je právě i ČSOB.
Soudní žaloba
„Právnička ČSOB nám sdělila, že neodpovídá za mylnou platbu a není možné po ní požadovat peníze. Prý jen spravují peněžní prostředky. Vrátit je nám prý může jen pan S., jenže ten žádné peníze nemá,“ popisuje začarovaný kruh paní Řízková. S prosbou o pomoc se obrátili i na insolvenčního správce pana S. Ten jim ale řekl, že peníze jim vrátit nemůže a že je mají vymáhat po bance. Protože banka dál trvala na tom, že není oprávněná peníze vracet, najali si manželé právníka a po neúspěšné předžalobní výzvě k úhradě se rozhodli podat na ČSOB žalobu k obvodnímu soudu v Praze.
„Pan soudce nám před zahájením na rovinu řekl, že nemáme šanci vyhrát. Peníze, které přijdou do banky, jsou prý v tu chvíli banky, ať už jsme je poslali omylem nebo ne,“ popisuje paní Věra jejich neúspěšný »výlet« do Prahy. Soudce jim prý poradil, aby raději žalobu stáhli, dostali tím zpět alespoň 80 % soudního poplatku (7500 korun) a vyvarovali se případné náhradě nákladů řízení, která by se pohybovala ve výši asi 40 tisíc korun.
Manželé Řízkovi zkoušeli najít zastání na Odboru ochrany spotřebitele České národní banky. Tam jim řekli, že banka má skutečně povinnost provést blokaci daného účtu do výše vymáhané pohledávky a znemožnit majiteli účtu v insolvenci, aby s penězi mohl manipulovat. A taky, že se mají smířit s tím, že i chybně poslané finanční prostředky se používají k uspokojení pohledávek věřitele, který požádal o exekuci.
Arbitr nepomohl
Poslední naději na pomoc viděli Řízkovi u finančního arbitra. Ani ten jim ale nebyl nic platný. Pomoc by prý mohl jen v případě, že by banka Řízkových i pana S. byla totožná.
„Chování banky pana S. je nemorální. I když jsme je hned informovali o tom, že peníze byly zaslány nedopatřením, banka si je použila na úhradu vlastní pohledávky, navíc jim muselo být jasné, že jejich klient není schopný omylem zaslané peníze vrátit,“ říká Petr Řízek.
Jedinou možností by tedy bylo domluvit se s panem S., aby jim 150 000 splácel, což ale není vzhledem k jeho předlužení reálné. Manželé, kteří vlastní obchod s domácími potřebami, proto už nedoufají, že své peníze ještě někdy uvidí.
ČSOB, Pavla Hávová: Jednali jsme korektně
„V tomto případě postupovala banka plně v souladu se zákonem o platebním styku. Banka nemůže z účtu svého klienta poslat peníze zpět na účet toho, kdo tvrdí, že platbu poslal omylem. Jediný, kdo může (a zároveň je povinen) omylem zaslanou částku vrátit, je majitel účtu. Banka má za povinnost vyvinout maximální součinnost a tak i učinila. Správnost konání banky dokládají kroky, které sám stěžovatel podnikl v minulosti. Nejprve žaloval společnost ČSOB u finančního arbitra, poté vzal návrh zpět a žalobu podal k soudu. Poté, co mu soud sdělil právní názor na věc, potvrzující bezchybné konání banky, vzal jeho právní zástupce žalobu zpět, když vyhodnotil její bezdůvodnost.“
Zkuste znovu arbitra
„Protože dosavadní rozsudky nejvyššího soudu jsou na straně banky, bude obtížné peníze získat,“ říká advokát z Provident Financial. I když se pan S. ničím neprovinil, bylo by možné ho zažalovat v případě, že by manželům písemně uznal dluh. „Tím by se promlčecí doba prodloužila na 10 let a pana S. by mohl začít splácet později, až bude mít peníze,“ říká Šváb.
„Doporučuji zkusit se ještě jednou obrátit na finančního arbitra s podnětem na prošetření postupu banky,“ radí odborník. Při prověřování by se například mohlo zjistit, zda banka měla právo ponechat si peníze pouze pro sebe a zda tím neporušila insolvenční zákon.
Pozor, ať se vám to taky nestane!
Věra Řízková připouští, že před dvěma lety udělala zásadní chybu. Když chtěla odeslat peníze za fakturu na dodané zboží, měla v obchodě zrovna zákazníky. Do toho telefonovala a věnovala se tak více činnostem najednou. Na svou zbrklost tvrdě doplatila. Pokud se tedy chystáte provést transakci on-line, soustřeďte se a buďte v klidu. S nikým netelefonujte, nesledujte u toho televizi. Nespěchejte. Několikrát si zkontrolujte číslo účtu, na který se chystáte peníze poslat.
Co dělat, když pošlete peníze na cizí účet
V praxi nejsou ojedinělé případy, kdy člověk, který získal peníze omylem, si je ponechal nebo je utratil. Banka sice nemá žádnou pravomoc stáhnout peníze z účtu dotyčného, poskytuje však plnou součinnost s orgány činnými v trestném řízení, jako například poskytnutí údajů o příjemci na základě výzvy žalující strany.
Pokud zjistíte, že jste omylem poslali peníze na cizí účet, neprodleně kontaktujte vaši banku a banku příjemce peněz, a to jak telefonicky, tak i písemně, a pokuste se příkaz stornovat.
Pozor, banka nemůže vracet peníze, které přistály na špatném účtě. Můžete ale podat žádost o vrácení platby jejím prostřednictvím.
V případě, že peníze byly připsány na účet nesprávné osoby, obraťte se na ni s písemnou výzvou, aby vám konkrétní čásku vrátila. Nezapomeňte připsat číslo vašeho účtu a konkrétní datum, ke kterému chcete peníze vrátit.
Adresu vám dá banka, která účet spravuje. Žádost pošlete doporučeně, ať máte doklad, a to nejlépe i s dodejkou.
Pokud vám peníze dlužník nebude chtít vrátit, budete na něj muset podat soudní žalobu pro neoprávněné a bezdůvodné obohacení.
Pokud nebude majitel účtu zrovna v exekuci/insolvenci, měli byste své peníze dostat zpátky do několika dnů.
