1) Starobní důchod se vypočítává z výdělků za posledních deset let zaměstnání

OMYL! Do roku 1995 se skutečně důchody počítaly z příjmů za posledních 10 let před nárokem na důchod. Od roku 1996 se pro výpočet důchodu zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Lidem, kteří půjdou do důchodu letos, se důchod počítá z úhrnu všech výdělků za roky 1986 – 2013.

2) Výpočet důchodu se provádí z čisté mzdy

OMYL! Je to naopak. Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. »Staré výdělky«, kdy byla platová hladiny daleko nižší (hrubé příjmy i roční vyměřovací základy od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu), jsou pro výpočet důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu.

3) Minimální výše důchodu je stejná jako minimální mzda

OMYL! Minimální důchod a minimální mzda jsou odlišné pojmy i odlišné částky. Minimální výše procentní výměry důchodu je 770 Kč. K procentní výměře důchodu náleží ještě základní výměra, která je stejná pro všechny důchody a je v současné době 2 340 Kč. Minimální měsíční výše důchodu přiznaného letos je tedy celkem 3 110 Kč.

4) Lidé v předdůchodovém věku nemají možnost se dozvědět, jak vysoký důchodu budou brát

OMYL! Je možné si požádat ČSSZ o zaslání tzv. Informativního osobního listu důchodového pojištění. ČSSZ ho na žádost zasílá zdarma a vy si v něm ověříte, jestli »sociálka« eviduje všechna vaše minulá zaměstnání. Přesný výpočet důchodu pak provedou pracovníci ČSSZ až na základě řádně podané žádosti. Využít můžete ale i tzv. důchodovou kalkulačku. Ta vám umožní provést přibližný výpočet důchodu, na který vznikne nárok až do roku 2020. Najdete ji na webu Ministerstva práce a sociálních věcí: www.mpsv.cz/cs/2435.

5) Když si seženu svědky, započítá se mi do důchodu i práce »na černo«

OMYL! Pro výpočet důchodu není možné v žádném případě zohlednit práci »na černo«. Proč? Protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění a veden evidenční list důchodového pojištění. Svědecké prohlášení se využívá ve zcela mimořádných případech, např. když doklady o zaměstnání byly uloženy v archivu, který byl zničen povodněmi nebo požárem, a není jiná možnost, jak dobu zaměstnání prokázat.

6) Brigády, které jsem vykonával před lety při studiu, se do důchodu nepočítají

OMYL! I krátkodobá brigáda, pokud zakládala účast na pojištění a je doložena, se počítá do doby pojištění a může mít na výši důchodu vliv. Celková doba zaměstnání (pojištění) se pro výpočet důchodu zaokrouhluje na celé roky dolů. Pokud součet vašich dob činí např. 42 let a 334 dní, může měsíční prázdninová brigáda (31 dní) pomoci k získání dalšího roku pojištění a tím i vyššího důchodu.

7) Vyloučená doba je období, které se pro výši důchodu nezapočítá

OMYL! I když tomu název trochu napovídá, tak vyloučená doba není doba, která se nezapočítává do důchodu. Vyloučenými dobami jsou doby, kdy jste kvůli nějaké sociální události byli bez výdělku. Je to např. doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do čtyř let věku nebo péče o závislou osobu aj. Význam vyloučených dob je v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem nebude »rozmělňován«. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad.

8) Doba, kdy jste pracovali, ale ČSSZ je nemá evidovanou, je pro vás ztracená

OMYL! Pokud při přiznání důchodu nebyla započítána nějaká doba pojištění, protože ČSSZ ji neměla v evidenci a vy jste ji neprokázali, můžete ji doložit kdykoliv dodatečně. A to dokonce, i když už důchod pobíráte několik let (například, když získáte potvrzení z archivu). Zápočet je možné provést se zpětnou platností a vzniklý rozdíl ve výši důchodu doplatit až 5 let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.

9) Do důchodu se započítává celá doba studia i evidence na úřadu práce

OMYL! Doba studia po 18. roce věku (v období do 31. 12. 2009) může být započtena nejvýše v rozsahu prvních 6 let. Doba studia získaná v období od 1. 1. 2010 se již do důchodu nezapočítává. Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, je možné započítat pouze jeden rok. Doba studia i doba vedení v evidenci ÚP jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 procent.

10) Pokud pracuji při pobírání důchodu, na výši důchodu to už nemá vliv

Pokud příjemce starobního důchodu pobírá důchod v plné výši a pracuje, zvyšuje se mu procentní výměra důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů práce. Zvýšení se neprovádí automaticky, ale na základě žádosti.

Zdroj: ČSSZ