7°C
Zkuste si to na chvíli představit: Máte svůj poklidný život, jenže pak vás v noci navštíví mimozemšťan. Jednou, dvakrát, třikrát, desetkrát.
Zažijete něco, s čím naprostá většina lidí nemá sebemenší zkušenost. Jak se zachováte?
Budete mlčet, nebo se s tím svěříte i za cenu toho, že vás budou považovat za velkého blázna? Petra K. (31) žijící v centru Prahy se rozhodla své zážitky zveřejnit.
Když Nedělnímu Blesku vyprávěla svůj příběh, působila tato maminka naprosto normálním dojmem. Jak říká, sci-fi filmy nikdy nesledovala, knížky s tímto tématem nečetla a ufoni ji vůbec nezajímali. Jenže pak jí, jak vypráví v autentické zpovědi, jeden přišel do ložnice.
První setkání
Začalo to tak, že jsem v noci spala a do ložnice vstoupila bytost, která mě vzbudila svou přítomností. Nějakou dobu přicházela, pozorovala mě a hypnotizovala.
To trvalo asi půl až tři čtvrtě roku, pokaždé tak třikrát týdně. Neumím říct, zda je to on nebo ona, ale je skoro dva metry vysoká, má velkou kulatou hlavu, černé mandlové pronikavé oči, které paralyzují.
Nos má jako dva vpichy do kůže a úzká kmitající ústa. Poměrně dlouhý krk vypadá vrásčitě jako hadice od vysavače. A co mě zaujalo, že má mimořádně velké palce u rukou.
Na sobě má šedivé třpytivé hranaté oblečení se třemi velkými knoflíky. Mluví se mnou v jakýchsi kódech, které si automaticky přepínám do českého jazyka.
Bez citu
Nejprve mě ta bytost pozorovala ze dvou tří metrů a postupně se ke mně přibližovala. Byla jsem úplně paralyzovaná. Necítila jsem z ní nějakou lásku nebo něco dobrého, jen pozorování bez jakéhokoliv citu. Jako by to byl robot, který dostal za úkol sledovat mě.
Postupně se ke mně přibližoval, až byl přímo vedle postele. Odvážila jsem se mu telepaticky dát otázky: Co po mně chceš? Proč přicházíš? A on na to odpověděl: Přicházím k tobě s konkrétní informací – Po naší smrti se naše duše dělí na několik částí, v každé z nich je obsažen kód neboli gen, na základě kterého my tě zpětně kontaktujeme.
Mockrát jsem o tomhle sdělení přemýšlela a zatím ho nedovedu rozluštit. Pořád čekám, že mi to nějak dopoví.
Jednou znovu přišel a ukázal mi jakousi laboratoř na té jejich kosmické lodi. Měl stříbrnou hůlku, která vypadala jako nějaký chirurgický nástroj, a najednou jsme byli v obrovské místnosti, tak 30 x 30 metrů.
Bílá postel
Na stropě bylo obrovské světlo, do kterého bylo vsazeno dvanáct až patnáct menších světel. Z toho »lustru« visely choboty cihlové barvy. Místnost byla celá obložená zrcadlovými čtverci zeleno-modro-šedé barvy. Uprostřed byla bílá postel. Byl to zvláštní zážitek. Pak jsem se ale ocitla zpátky doma.
Vesmírná loď
Podruhé už si pamatuji, jak mě vedl po schodech do nějakého tělesa, které na povrchu vypadalo kamenně s povrchem, jako má šmirglpapír. Z okýnek se linulo světle modré světlo.
Byla jsem jako by vtahována do světla, které šlo ze vchodu do tělesa. Nechtěla jsem tam jít, ale byla jsem zhypnotizovaná.
Uvnitř v té stejné místnosti bylo asi třicet bytostí, které vypadaly jako on. Lišily se jen tím, že byly menší nebo větší, měly užší nebo širší ramena.
Všimla jsem si, že nechodí, ale jako by se vznášejí, komíhají. Ta bytost mě přivedla k té posteli obklopené ostatními a tam jsem uviděla cosi, co vypadalo jako egyptská mumie. Mělo to oslizlou kůži modročervené barvy a výrazně zdeformovaná ústa, jako by ten tvor umíral ve velké hrůze.
Ukázal mi pak, jak z této bytosti něco odsávají hadičkou, pak najednou jsem byla ale z tělesa pryč.
Nebojím se
Jak to všechno prožívám? Je to nepříjemný pocit, ale nebojím se. Nikdy se mi nestalo, že by mi ublížili. Pokaždé se dozvídám něco víc. Mám pocit, že mi chtějí předat nějaké poselství. Na základě popisu Petry K. Nedělní Blesk nakreslil bytost, která jí vstoupila do života.
